Někdo řeší vztahy celý život. Jak si vybrat partnera ve 20 minutách s psychologem Lukášem Dastlíkem

Psycholog a párový terapeut Mgr. Lukáš Dastlík hovoří v naší radioporadně na téma: podle čeho vybírat partnery.

Jsou dva protichůdné přístupy. Protiklady se přitahují a vrána k vráně sedá. A v těch základních věcech bychom měli být spíše vrány.
Mgr. Lukáš Dastlík, psycholog a párový terapeut

Hodně lidí vnímá vztahy jako nejdůležitější věc v životě. Jsou ale opravdu vztahy tak důležité?
To je dost zajímavá otázka. Protože se říká, že člověk je tvor společenský, takže vztahy jsou pro nás důležité. jsou, že bavíme se. A lidé často říkají, že je pro ně naplňující a důležité, když mají své problémy i radosti s kým sdílet. Je spousta různých úsloví, jako třeba ve dvou se to lépe táhne. Tedy z tohoto hlediska jsou vztahy alfou a omegou pro drtivou většinu lidí.

Téměř každá pohádka končí slovy, pokud nezemřeli, žijí tam spolu spokojeně dodnes. To je konec, o kterém mnozí s nás snili, ovšem statistiky ukazují, že naplnit tuto pohádku je čím dál složitější.

Čtěte také

Spory sousedů jsou záležitost věčná, jako lidstvo samo. Dobré vztahy nám ale žádný soud nepřičaruje

Co mi přijde zajímavé a s čím se v praxi potkávám, že opravdu sedí rozdělení, které kdysi vymyslel pan Plzák. Odpovídá realitě, že každý z nás prožíváme vztahovost a intimitu jiným způsobem, ale obecně se nám tlačí jen jedna varianta. To znamená, že si najdu druhou spřízněnou polovičku a s ní vydržím do konce života. Tak je to správné, hluboké, zralé a podobně.

Ale zjišťuje se, že spousta lidí prožívá vztahy jinak a není pro ně možné buď udržet celoživotně jeden vztah, anebo ano, ale zároveň se do toho míchají další lidé. Doba je moderní, ale tohle to je pořád dost křehká záležitost.

Čtěte také

Všechny role jsou vlastně o lásce a vztazích. Podobně jako v životě. Usmívá se Natálie Holíková

Já ale moc nerozlišuji, co je normální, co je dobře, co je špatně. Vedu lidi ve všem, co dělám, k tomu, aby poznali sami sebe. Poznat sám sebe je nejdůležitější, když se pochopíme a opravdu si naplno přiznáme, co chceme i ve vztazích. Ale to není jen o vztazích, týká se to i práce, kamarádů, životního stylu.

Ovšem především u vztahů, pokud jsme schopni být k sobě upřímní a otevření, tak potom i k těm druhým a podle toho si je nacházet. To může fungovat, protože statisticky muži i ženy v tomto jsou relativně stejně rozloženi. A pokud bychom byli opravdu schopni vše otevřeně sdělovat a nacházet si partnery dle toho, tak bude podle mě mnohem více vztahů trvalejších a naplňujících.

V dnešní době si lidé vybírají například auto, o kterém si vše předem zjistí. Tedy pokud budeme chtít najít ideálního partnera, na co bychom měli brát zřetel?

Čtěte také

Láska může být novým impulsem do života. Jako pro Věru a Jiřího, kteří měli problémy s alkoholem

S tím příměrem ke koupi auta jste se trefila pěkně. Většinou vztah začínáme tím, že přeskočí tzv. jiskra, že nás někdo něčím přitahuje. A to další už pak jede velmi rychle. A my se ptáme obecně, co chceš od života, jak budeme žít. A tyto obecné odpovědi pak třeba skrývají úplně jinou, každodenní realitu.

Takže těch složek, na které se soustředit, je určitě mnoho. Ale začíná to tím, že atraktivita je důležitá biologicky. A kompatibilita těch osobností, tam jsou dva protichůdné přístupy. Jednak protiklady se přitahují, a potom vrána k vráně sedá. A to rozdělení je spíše tak, že v těch základních věcech bychom měli být spíše to vrána k vráně sedá.

Abychom každodenně nenaráželi na absolutně těžké rozpory. Kam dnes půjdeme, na co se budeme dívat, jak budeme nebo nebudeme pořádkumilovní a podobně.

Čtěte také

Kamenná svatba ve Vižňově. 65 let společného života oslavili Vlasta a Josef Školníkovi

A zase naopak ve věcech typu třeba koníčků nebo nějakých zajímavostí, tam ona rozdílnost může fungovat. Tam je to vlastně inspirativní, že se máme o čem bavit. Každý máme něco svého jiného, každý z nás je trošku jinak nastaven.

Někdo ovšem chce mít propojení 24 hodin denně. Budeme spolu i nejlepší kamarádi i partneři, společné budeme mít koníčky, chodit na sporty nebo cestovat. A někdo to chce mít trošičku různorodé. Takže je opět důležité se poznat a být do detailu otevření, když si partnera hledáme. Aby to prostě sedělo ve všech oblastech.

Poslouchala jsem vaši přednášku, takže teď chytře zmíním, že ty složky jsou celkem čtyři. Zmínili jsme biologickou a psychologickou, tak teď ještě stručně sociální a spirituální.

Čtěte také

Diamantová svatba manželů Vašatových. Úcta, láska k rodině a pokora. To je jejich recept na život

Ano. Sociální složka je o tom, jak se budeme vztahovat k ostatním lidem, třeba i mimo rodinu, jak moc jsme aktivní ve společnském životě, jakou máme představu o tom, jak často k nám budou chodit návštěvy, jak budeme cestovat, jak budeme fungovat v kontextu jiných lidí.

A spirituální složka má nějaký přesah. To nemusí být spojeno přímo s náboženstvím či filozofií, může to být obecně vnímáno jako nějaké vztahování se ke smyslu toho, co spolu vytváříme. Třeba i v tom vztahu nebo my sami ve svém životě.

Když chceme někoho napořád, tak máme být ve svých požadavcích nekompromisní?

Čtěte také

Svatba, den s velkým D. Nešetřete na jídle a dejte si záležet na výběru hudby i dobrém fotografovi

Nekompromisnost je výborná v tom, že když jsme nekompromisní, tak to neznamená, že jsme proti tomu člověku. Znamená to jen, že opravdu umím na rovinu a naplno říct, co chci a jak to chci. A pokud se ke mně dostane člověk, který to bytostně bude chtít stejně, tak potom nebude tolik problémů.

Protože se nepotkáme na úrovni nějakých klišé, přetvářek a hezkých povídání, ale prostě a jasně si řekneme, jak chceme fungovat. A když se na tom někdo dokáže domluvit, tak to potom pojede, jak se říká, jako po másle.

Zajímalo by mě, jestli je to tak, že když se budeme mít všeobecně rádi, tak se nám konflikty a kolize vyhnou?

Čtěte také

Ohnivě červená = vroucí láska, růžová = něžná láska, žlutá = žárlivost. Pestrá symbolika květomluvy

To úplně asi ne. Ale určitě v momentě, kdy máme rádi sami sebe i ty ostatní, tak ke konfliktům, rozporům nebo problémům a nejasnostem přistupujeme konstruktivně. Když ke mně přijde pár, který je na začátku problémů, tak je vidět, jak se oni chtějí pochopit, chtějí najít cestu a jít kupředu spolu dál.

Zatímco, když už je to dlouhodobější problém, už tam ta láska tolik není, lidé zůstávají ve vztahu ze zvyku, ze strachu být sám nebo kvůli dětem, majetku a podobně, tak je vidět, že často to nastavení je spíše potvrdit si svoji pravdu a ukázat, že ten druhý je ten špatný.

Tedy láska pomůže obecně v tom, že budeme spolupracovat a půjdeme konstruktivně dopředu a tím pádem vše bude jednodušší pro hledání řešení.

Celou partnerskou radioporadnu s psychologem Mgr. Lukášem Dastlíkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.