Největší transport nosorožců na světě, který směřuje zpátky do Afriky, vyrazí ze Dvora Králové

Už byl stanoven den D, kdy dojde k převozu nosorožců?
Ano, už jsme museli objednat letadlo, protože vše se musí zařídit s velkým předstihem. Takže nosorožci by měli odletět 23. června 2019.

Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové|foto: Luboš Vedral

Můžeme připomenout onu myšlenku, proč jste se vůbec k takovému přesunu rozhodli? Protože to bude snad největší přesun těchto zvířat z Evropy do Afriky. Je to tak?
My jsme zvířata do Afriky přepravovali už víckrát od dob, kdy Josef Vágner přivezl pro dvorskou zahradu tisíce zvířat. Ta se u nás začala množit a vytvářela potenciál i pro další zahrady v Evropě a ve světě. Stejně tam byla od počátku myšlenka, že když by bylo třeba, je možné zvířata z tohoto chovu vrátit zpátky do Afriky. A to se v minulosti dělo. Téměř stovka buvolů, ale především antilopy koňské, antilopy vrané, přímorožci, už odcestovalo do různých afrických států. I v případě nosorožců už máme za sebou několik transportů. A to buď těch severních, kteří jsou stále naším majetkem a přebývají v keňské rezervaci Ol Pajeta, nebo těch černých dvourohých, které jsme v roce 2009 přepravili do tanzanského národního parku Mkomazi. A tam se k naší radosti, a nejen naší, rozmnožují. Samička Debora měla už tři mláďata a samec ještě se samičkou z Británie další tři mláďata. Takže tam dvorští nosorožci zanechali stopu v šesti narozených mláďatech. A teď tady onen velký transport, který ve spolupráci s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií, dvorský Safari Park připravuje. My jsme poskytli tři zvířata. Jedno zvíře, samce Mandelu, poskytla Zoo v Ebeltoftu v Dánsku a samice Olmoti je z britského Flamingo Landu. Tedy pět zvířat. A máte pravdu, že se asi nikdy v historii tak velké množství nosorožců zpátky do Afriky nestěhovalo. Tím je to mimořádně výjimečná situace a nesmírně významný transport.

Divoká příroda v Africe velmi rychle ubývá. Dnes jsou už ohroženi nejen sloni a nosorožci, ale i žirafy, lvi a další zvířata.
Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Ona myšlenka uchovávat zvířata pro budoucnost tady v Evropě, nikoliv v Africe, už tedy pochází od Josefa Vágnera. On cestoval v 60. a 70. letech do Afriky, kde zvířata chytal a vozil k nám. Nikoliv jako atrakci, ale jako takovou genetickou banku?
On od počátku viděl, v jakém stavu je Afrika. Kam se ubírá svět a co všechno dokážeme ve velmi krátké době zničit. Tak chtěl, aby chovy v královédvorské zoo byly takové, aby byly dlouhodobě udržitelné. A aby bylo možné v budoucnu z těch chovů poskytnout zvířata zpátky do Afriky. A to se vlastně už mnoho let děje.

Šťastné loučení ve Dvoře Králové. Nosorožci se vrátí tam, kam patří, do africké přírody

• Upravit
• Smazat

Dnes se podíváme do Dvora Králové nad Labem. A povídat si budeme o zvířatech, jak jinak, protože naším hostem je mluvčí Safari Parku Dvůr Králové Andrea Jiroušová.

Chtěl byste zažít Afriku, kterou zažil Josef Vágner?
Myslím, že někde v nějakých náznacích jsem takovou Afriku zažil. Ale také jsem za ta léta, když jsem tam byl asi 40krát, viděl to co on. To znamená, obrovskou proměnu Afriky, kdy míst s divokou přírodou velmi rychle ubývá a zvířata se stávají stále víc ohrožená. Prostě dnes jsou ohroženi nejen sloni a nosorožci, ale už i žirafy a lvi a další a další zvířata.

23. června čeká tedy na pětici nosorožců, tři jsou dvorští a dva ze zahraničí, cesta do Afriky. Kam přesně, pane řediteli? Do Rwandy?
Už před časem jsme navrhli v Evropské asociaci, že bychom velmi rádi pomohli Rwandě. Tato země zažila v 90. letech velmi nepěkné věci. Tehdy tam přišlo o život statisíce lidí a nikdo nakoukal na zvířata, což chápu. V té době také byli úplně vyhubeni ve Rwandě lvi a nosorožci. A dnes je Rwanda velmi přátelský stát. Když tam přijedete, je tam nesmírně čisto, nikde tady u nás není tak čisto jako je ve Rwandě. Jsou tam laskaví, příjemní lidé a snaží se obnovit chráněná území. A právě Národní park Akagera přijal zpátky první lvy, před asi dvěma, třemi lety se tam dostali první nosorožci z Jihoafrické republiky. A protože evropský chov je geneticky velmi cenný, tak stojí management parku Akagera o to, aby tam přišli nosorožci z evropských zoologických zahrad.

Nosorožec Najin v Keni v roce 2017|foto: Jan Stejskal

Přímo v tomto národním parku Akagera tedy už nějaká skupina nosorožců žije.
Ano, jak jsem říkal, dva, tři roky zpátky se tam dostali z Jihoafrické republiky první nosorožci. A toto by měla být další skupina.

Takže se tam spolu potkají?
Ne, skupina nosorožců, kteří tam přiletěli před těmi dvěma, třemi lety, je navolno v jižní části parku. A nosorožci, těch pět kusů ze zoologických zahrad, kteří jsou geneticky mnohem cennější, by měli být umístěni na severu parku na odděleném poloostrově. A tam by měli být nějakou dobu drženi. Pokud se začnou rozmnožovat, tak až jejich mláďata by byla pouštěna do volného území parku tak, aby se mohla začít přátelit s těmi nosorožci z Jihoafrické republiky.

Přemysl Rabas - ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem|foto: Jana Myslivečková

Jak vůbec ty přípravy na převoz probíhají? Protože to je opravdu velká věda naložit a přesunout na jiný kontinent pět nosorožců.
Určitě, je to velmi pravděpodobně největší transport nosorožců na světě, který směřuje zpátky do Afriky. A není to jednoduché. Naštěstí dvorský Safari Park má s těmito transporty bohaté zkušenosti. Přesto jsme využili nabídku managementu parku, aby se transportu účastnil ještě i jihoafrický veterinář a náš kamarád Pete Morkel se svojí dcerou Cherry, která by se měla o ty nosorožce v prvních týdnech starat stejně jako náš ošetřovatel. Neboli ti nosorožci se nyní seznamují, protože Brit a Dán přišel před pár týdny. Postupně se ta skupina sžívá, zvykají si na přepravní bedny, přes které nejprve procházeli do výběhu, potom se do beden dává i krmí, aby se tam zdržovali, aby tam strávili nějaký čas. Aby pro ně ta přeprava v bednách byl co nejmenší stres. To je jedna věc. 23. června se ráno nosorožci naloží, odvezou se do Prahy přímo na letiště do skladovacího prostoru a odpoledne by měli odletět přímo do Kigali do Rwandy. Cestou s nimi poletí jak náš zoolog, tak i ošetřovatel a vedoucí oněch zahraničních projektů. Kromě toho by měl letět kameraman a jihoafrický veterinář Pete Morkel, který by je měl hlídat. A v případě, že by to zvířata hůř snášela, by jim měl být schopen podat látky, které je uklidní. A přímo na místě, z Kigali do národního parku to není tak daleko, to bude trvat pár hodin, budou v takových gumových ohradách na pár týdnů. V té době jim také budou do rohu umístěny vysílačky, aby je bylo možné sledovat. V prvních dnech se o ně bude starat náš veterinář, náš ošetřovatel spolu s ošetřovatelkou z Jižní Afriky. Přičemž asi po 14 dnech bychom tam pravděpodobně ještě poslali další ošetřovatele, aby ta doba zvykání a doba, kdy budou ještě v kontaktu s lidmi, které znají, byla co nejdelší.

Rwanda, kam přesídlí nosorožci ze Dvora Králové, má environmentální vzdělávací centrum pro děti

• Upravit
• Smazat

Safari Park Dvůr Králové se podílí na vzniku vzdělávacích programů, kterými za rok projde 2 000 dětí z okolí Národního parku Akagera. Právě v Akageře, kde se rwandské děti učí, jak vypadá správné soužití lidské společnosti a přírody, získají v létě nosorožci z Podkrkonoší svůj nový domov. Markéta Grúňová o tom všem vyprávěla redaktorce Daně Voňkové.

A za jak dlouho si budete moci říct, že se návrat nosorožců do Afriky skutečně podařil?
V podstatě onen zlomový bod je, když si ta zvířata musí zvyknout na místní stravu, musí zvládnout první dobu aklimatizace. Ale to nejnutnější potom je, aby se začala množit. Jak se to stalo v Komazi, kde se doopravdy naši nosorožci zapojili záhy do reprodukce záhy a zatím to probíhá velmi úspěšně.

Držíme moc palce, ať se to vše povede.
Pravda, letenka je poněkud dražší, 150 000 dolarů. Tak, kdyby někdo chtěl nějakou částkou přispět, tak ještě může. Máme speciální konto přímo na onen převoz. Je i na našich webových stránkách.

Přemysl Rabas ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Ať tedy všechno klapne a snad se jednou povede vrátit zpátky i tu Afriku, kterou znal Josef Vágner.
Budeme doufat.

Říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas, na shledanou.
Na slyšenou.