Věřím, že se podaří vytvořit čistého nosorožce severního bílého. Jsme na dobré cestě a jdeme dál

Průlomový výzkum, publikovaný ve středu 4. července ve vědeckém časopise Nature Communications je naprosto klíčový pro záchranu nosorožců bílých severních - označovaných též jako nosorožci tuponosí severní - kteří jsou na samém pokraji vyhynutí. Vědci jsou o této šanci pro ohrožená zvířata přesvědčeni už řadu let.

První hybridní embryo nosorožce. V záchraně nosorožců bílých severních jsme na převratném bodu

Vědci hlásí převratný okamžik v záchraně nosorožců bílých severních. Podařilo se jim vytvořit zcela první hybridní embryo nosorožce.

Jsme moc rádi, že si na nás dnes udělal čas a naše pozvání přijal ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. Měli bychom vysvětlit a připomenout, co se toho 4. července vlastně událo. Byla zveřejněna studie. O co přesně jde?
Možná si posluchači řeknou, že to není nic zvláštního, protože přenos embryí se třeba u domácích zvířat, u skotu, u koní a nakonec i u lidí, dělá už řadu let. Ale pravdou je, že se zatím nikomu na světě nepodařilo ani odebrat vajíčko u nosorožců. My jsme poslední léta věnovali hodně úsilí společně s týmem našich kolegů z Berlína a z Itálie a vlastně i z Japonska, abychom vyvinuli techniku, jak se dostat do té samice a jak odebrat vajíčko. Museli jsme na to vyvinout speciální nástroje a pomáhali nám i kolegové z jiných evropských zoologických zahrad, kteří nám dovolili na jejich samicích tu techniku vyvíjet. A před mnoha měsíci se podařilo odebrat vajíčka. Ta jsme pak přepravili do italské Cremony, do ústavu, kde byla oplodněna spermatem od samců nosorožců a tím vzniklo embryo schopné k vložení do příjemkyně. A to je ten průlom. Protože máme vyvinutou a ověřenou techniku, jak získat embryo a jak ho přenést do samice. A tuto techniku bychom chtěli použít u posledních dvou samic severního bílého nosorožce, které máme v Keni.

Dvůr Králové poskytl nosorožcům na planetě prodloužený čas, aby lidé dali rozum dohromady a pokusili se toto erbovní zvíře zachránit.
Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Ano, to jsou dvě samice Najin a její dcera Fatu. Musíme připomenout, že samec Súdán uhynul někdy v březnu?
Na jaře uhynul Súdán. Respektive musel být utracen vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Nicméně, přestože to vyvolalo chmury po celém světě, tak z toho ochranářského hlediska jeho smrt už neměla takový význam, protože ze Súdána máme řadu vzorků. Jako i z mnoha jiných samců, kteří uhynuli před ním. Máme i sperma z několika jedinců severních bílých nosorožců, takže jsme schopni vytvořit čistého severního nosorožce.

Logo|foto:Český rozhlas

Jestli jsem to pochopil správně, co jste říkal, povedlo se laboratorně vyvinout úplně první embrya nosorožců?
Ano. Ta technika se vyvíjela na jižních nosorožcích bílých, protože těch je víc, tak jsme si to na nich ověřili a vyvinuli. A s touto technikou bychom teď měli odjet do Keni a odebrat vajíčko těch posledních dvou samic, která by se pak přepravila do Itálie pro získání embrya.

Bude mládě severních bílých nosorožců? Začaly přípravy na unikátní zákrok

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl pomoci zachránit nosorožce tuponosé severní (jinak též bílé severní či nosorožce Cottonova) před vyhynutím. Na světě už jsou pouze tři poslední jedinci tohoto druhu nosorožce, a pokud se nepodaří na svět přivést mládě, vyhynou. 

Takže to embryo je vlastně půl na půl. Půl genetické informace nosorožce jižního bílého a půl nosorožce severního bílého.
To je částečně pravda, ono se podařilo získat několik embryí. A většina byla čistí jižní bílí nosorožci, ale v jednom případě jsme použili vajíčko toho jižního nosorožce a sperma severního nosorožce, protože jsme si chtěli ověřit, jestli po těch letech, kdy to sperma bylo zamražené, tak jestli je použitelné. Takže vznikl i zárodek křížence mezi severními a jižními nosorožci. To ale není cílem. Cílem je vytvořit čistého severního nosorožce.

A to se tedy také povede, předpokládáte.
My to můžeme tady zaklepat na dřevěný stůl. Já věřím, že se to povede.

Nosorožci Najin a Fatu|foto:Jan Stejskal - Safari Park Dvůr Králové

Co bude tedy dál? Kdy odjedete do Afriky, do Keni, kde jsou ty poslední dvě žijící samice?
Nám teď trošku běží závod s časem, protože bychom potřebovali z těch samic získat těch vajíček co největší množství. Pravda je, že můžete v laboratoři vytvořit embryo, ale to uchycení v příjemkyni není u každého embrya. A já teď nedokáži říct, a nikdo na světě, jaké procento uchycení u těch zárodků bude. To znamená, potřebujeme získat těch zárodků co nejvíc a proto odebrat těch vajíček co nejvíc. V příštích letech by bylo ideální, kdybychom dvakrát až třikrát ročně odjeli do Keni a odebírali vajíčka od těch samic. A vytvářeli si třeba i zamražená embrya do zásoby, která by potom později byla použita. To je cílem v tom nejbližším období. A v okamžiku, kdy by se to podařilo vkládat do těch samic a rodila by se mláďata, tak jsme jednali o tom, že prvně bychom se pokusili vložit to čisté embryo v Keni do samice jižního bílého nosorožce. Ale kvůli bezpečnosti i z hlediska zdravotního, tak třeba politického, nějaké nestability a tak dále, by bylo dobré, aby se záložní populace v budoucnu vytvářela i mimo Afriku. Nabízí se zoologické zahrady Evropy, případně kolegové v Americe.

Nosorožec dvourohý|foto:Zoo Dvůr Králové

Z těch nosorožců severních bílých žijí už tedy jen dvě samice. Kolik je těch nosorožců jižních? Tam je hodně těch náhradních maminek, když to tak řeknu?
Ti jižní nosorožci bohužel teď dostávají v Africe nejvíc na zadek. Protože v Jihoafrické republice se zabíjí každých několik hodin zvíře. Nicméně stále je to nejpočetnější druh a v Jihoafrické republice jich je okolo 20 tisíc. Kromě toho je to také nejpočetnější zvíře i v zoologických zahradách. Takže těch maminek příjemkyň, je určitě dostatek.

Pane řediteli, kdy by se tak asi mohlo tedy narodit první mládě? Což je asi taková cílová rovinka tohoto projektu.
To je zcela logicky nejčastější otázka. Ale stejně logické je, že nedokážeme na tuto otázku odpovědět. Pro nás je důležité získat v příštích měsících a letech co největší množství vajíček a embryí, která mohou být zamražená. A pak máme čas i léta mít připravené kvalitní samice a mít co největší úspěšnost při tom vkládání do té příjemkyně. Jestli se první mládě narodí za dva roky nebo za čtyři roky, to není úplně to nejdůležitější. Ale to jedno mládě nespasí ten druh. Takže pro nás je velmi významné mít velkou řadu těch prvních embryí, kde můžeme vajíčko těch dvou samic kombinovat se spermiemi tří samců. Ani to ještě není konec. Protože pro tu biodiverzitu tohoto druhu je pak důležité, že existují ještě živé kultury z dalších jedinců, které později, pokud by se podařilo už nějaká nosorožčí mláďata získat, tak by mohly být do té reprodukce vloženy genetické informace z dalších jedinců. Tedy nejde jen o poslední dvě samice, ale celkem můžeme počítat s nějakými 12-15 jedinci, byť většina už je po smrti.

Čtěte takéSafari Park Dvůr Králové

To by bylo pěkné, kdyby se to povedlo. Ale musíme říct, že za tím vším stojí nejen vědci, je to mezinárodní tým, ale hlavně také vy, Safari Park Dvůr Králové. Protože vy jste tohle dá se říci umožnili. Aby se dalo pokračovat v záchraně tohoto druhu nosorožce severního bílého.
Je to tak. My jsme dnes součástí mezinárodního týmu, který sdružuje ty nejlepší odborníky ve svých oborech. Ale pravdou je, že kdyby Safari Park Dvůr Králové kdysi nerozmnožil severní bílé nosorožce, protože ty poslední dvě samice Najin a Fatu jsou narozeny v našem Safari Parku, tak by ti nosorožci dnes už nebyli. Takže můžeme říct bez nadsázky, že Dvůr Králové poskytl prodloužený čas těm nosorožcům na planetě. Čas pro to, aby lidé dali rozum dohromady a pokusili se to erbovní zvíře zachránit.

Zabavené nosorožčí rohy|foto:Česká inspekce životního prostředí

V roce 1960 údajně těch jedinců ještě po afrických planinách pobíhalo kolem 2 tisíc. A v roce 2018 už máme jen poslední dva jedince, ty dvě samice?
On to není případ jen severních nosorožců, ale řady jiných druhů, které velmi rychle díky negativní činnosti člověka mizí z planety. Nakonec, když vezmeme černé, tedy dvourohé nosorožce, tak těch před 100 lety bylo v Africe milion. V 70. letech jich zbývalo 100 tisíc, v 90. letech potom 2-3 tisíce, dnes se ta situace mírně zlepšila, je jich asi 4-5 tisíc. Ale když vezmete, že v celé Africe jich bylo milion a dnes jsme na několika tisících, tak je to tragická bilance. Ale to se týká mnoha dalších druhů. Dnes třeba strašlivým způsobem mizí z Afriky luskouni, protože se po tunách vyváží mrtvá těla luskounů do Číny, kde se používají na tradiční čínskou medicínu. Stejně tak mizely z přírody velké kočky. To je ten případ, který byl nedávno i v Praze. I ty velké kočky se používají pro tradiční čínskou medicínu. Asie si je vybila a dnes se dokonce pašují i z našich zookoutků a zvěřinců.

Záchrana nosorožců v Africe souvisí s pomocí lidem, kteří tam žijí. Jedině tak se to podaří

V pátek 4. května byl Pátečním hostem od 10:00 v přímém přenosu z Radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové Jan Stejskal, vedoucí oddělení komunikace a mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.

A co s tím? Protože myšlení lidí je v té tradiční čínské medicíně zakořenění po tisíciletí.
Tam jsou dvě cesty, nebo dva problémy, které musíme řešit. Na prvním místě ochrana těch zvířat přímo v místě výskytu, tedy v případě nosorožců v Africe. A velmi důležité a neopomenutelné je také zacílit se na tu konzumentskou skupinu. To znamená vytvářet tlak mezinárodních organizací, tlak mezinárodního spojenectví, tlak i místních celebrit v Asii, ve Vietnamu, v Číně, v Singapuru. Těch, kteří mají jakýsi kredit na veřejnosti, aby tu veřejnost oslovili a vysvětlili jim, že používat takovéto nesmyslné prostředky, jako rohy z nosorožců, prostě není in. Je to fuj.

Budete pálit letos opět symbolicky rohy nosorožců?
My nemáme takovou produkci rohů, abychom mohli pálit každý rok. Ale určitě i v budoucnu budeme v takových akcích pokračovat.

Přemysl Rabas ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. Moc vám děkujeme za tu dnešní návštěvu tady u nás. I za tu skvělou práci, kterou pro zvířata a vlastně pro celou naši planetu děláte.
Děkuji za pozvání.