Námraza, náledí či ledovka mají společné, že při nich můžeme uklouznout. Ale vznikají jinak. Jak?

Kdy byly naposledy v Polabí bílé Vánoce?
Já bych si možná nevzpomněla, ale na to máme statistiky. Takže jsem do nich nahlédla a zjistila jsem, že co se týče přímo Hradce Králové, tak jsme sníh na Štědrý den měli naposledy v roce 2010.

Stanislava Kliegrová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

Letos přišla zima poměrně brzy, už v listopadu. Co to způsobilo?
Byl to opravdu zajímavý začátek meteorologické zimy. Už na konci listopadu jsme i v nižších nadmořských výškách měli sněhovou pokrývku, to už se nám dlouho nestalo. A bylo to způsobeno tlakovou níží, která postupovala přes Alpy k severovýchodu velmi pomalu a na ní byly zaznamenány dlouhotrvající sněhové srážky. I mne osobně to potěšilo. Ale když jsem potom viděla ty důsledky, co všechno to způsobilo v dopravě i co se týče třeba dodávek elektřiny, tak si myslím, že to stačilo.

Meteorologických termínů slýcháme kolem sebe hodně a ne vždy jim rozumíme. ČHMÚ má svůj slovníček meteorologických výrazů.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Hradci Králové

Naše republika leží v pásmu, kde se střídají čtyři krásná roční podnebí. Proč ale někdy přijde zima dříve a jindy později?
Je pravda, že dlouhodobý průběh počasí souvisí s klimatologií a s tím, kde jsme geograficky umístěni i s nadmořskou výškou. Ale pak jsme v jednotlivých letech svědky různých povětrnostních situací, kdy k nám třeba proudí vzduch od východu, nebo jde s tlakovou níží. To všechno způsobuje konkrétní počasí každý den.

Čtěte také

Meteoroložka Kliegrová: Na Štědrý den byl sníh v Hradci Králové za posledních 20 let jen třikrát

Je na vás meteorology kladen na konci roku větší tlak? Vnímáte to?
Dotazy, jaké bude počasí na Štědrý den i na Silvestra se objevují. A potom zase hned po Silvestru se začínají objevovat dotazy, jaké bude jaro a kdy už bude teplo a jaká bude letní dovolená.

Pojďme teď vysvětlit některé meteorologické pojmy. Frontální rozhraní, to je něco, kde se něco promísí, ale co konkrétně, to už nám asi není úplně zřejmé.
Jsem ráda za tuhle otázku. Meteorologických termínů slýcháme kolem sebe hodně a ne vždy jim rozumíme. Určitě se vyplatí snažit se najít nějaké důvěryhodné zdroje i na internetu. Český hydrometeorologický ústav má svůj slovníček meteorologických výrazů. A co se týče frontálního rozhraní, tak to je hranice mezi dvěma vzduchovými hmotami, které mají různé vlastnosti. Tam jde hlavně o teplotu a vlhkost vzduchu a právě pohyb, takové přetlačování mezi studeným a teplým vzduchem, nám přináší změnu počasí.

Námraza souvisí s mrznoucími mlhami sestávajících z přechlazených kapiček deště. To je nebezpečný jev, se kterým se můžeme v zimě setkat.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Hradci Králové

I tlak ovlivňuje, jak se cítíme. Může se nám motat hlava, nemusíme se cítit dobře. To je způsobeno atmosférickým tlakem?
To je komplexnější problematika. Spousta věcí meteorologických, které ovlivňují organismus člověka, je zakomponováno v tzv. biometeorologické předpovědi. Tedy nejde jen o tlak vzduchu, jedná se i o některé další veličiny a meteorologické charakteristiky, které ovlivňují člověka a jeho organismus.

Čtěte také

Meteoroložka Kliegrová: Klima se měnilo, mění a bude měnit. Záleží ale na příčinách a rychlosti změn

Podle čeho se určují tyto zátěže? Protože se občas stává, že někdo zavolá a ptá se, proč říkáte, že je bio na trojce, když je venku krásně a svítí sluníčko?
To je zajímavý poznatek, že to takto posluchači vnímají. Protože biometeorologická předpověď je dělaná opravdu pro konkrétní lokality. Česká republika je rozdělena do sedmi oblastí, co se týče biopředpovědi. A měla by vystihovat zátěžové počasí, takže kromě tlaku vzduchu tam třeba vstupuje i velký vítr nebo vysoké teploty vzduchu, nebo jestli se očekává bouřková činnost. To vše je nějakým způsobem obodované, zvážené v metodice a potom z toho vyjde jedno konkrétní číslo.

Co ledovka, ta k zimnímu období také patří. Je těžké ji předpovědět?
Ledovka je nebezpečný jev, který se objevuje i ve výstražném systému Českého hydrometeorologického ústavu. A jak je těžké ji předpovědět? Asi jako spoustu dalších těchto jevů. Ale předpovědi se stále zlepšují, ledovka je vázaná na mrznoucí srážky nebo mrholení, kdy déšť dopadá na podchlazený povrch a tam vytváří ledovou vrstvu. Meteorologové tedy musí předpovídat ony podmínky, teplotu vzduchu i povrchu. A když se tohle vše dá dohromady, tak z toho vznikne třeba i předpověď nebezpečné ledovky.

Čtěte také

Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka, neoblíbená odpověď pro meteorologa

Námraza, náledí či ledovka. Jsou to stejné situace nebo jen různé pojmy?
Nejsou to stejné situace. Stejné je na nich to, že můžeme uklouznout. Ale jsou to jevy, které vznikají různým způsobem. Už jsme si řekli o ledovce. Náledí vzniká, když už zmrzne nějaká voda na povrchu. Můžeme si představit, že jeden den večer prší a do rána teploty klesnou pod bod mrazu. A voda, která ležela na vozovce či na chodnících, zmrzne. To je náledí.

A námraza souvisí s mrznoucími mlhami. Což je další takový nebezpečný jev, se kterým se můžeme v zimě setkat. Mrznoucí mlhy sestávají z kapiček deště, které jsou přechlazené. Teplota vzduchu je pod bodem mrazu, ale ne příliš, a jakmile se potkají s povrchem, tak namrzají. Pak můžeme vidět známé námrazové jevy a když se k nim přidá silný vítr, tak můžeme spatřit i námrazy, kde se na jedné straně vytvoří úplné jehličky.

Stanislava Kliegrová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

Celou meteorologickou radioporadnu s Mgr. Stanislavou Kliegrovou, Ph.D., vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Hradci Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.