Na Portugalsku je nejkrásnější přirozenost. Portugalci jsou jiní, ale svým způsobem stejní jako my
Vypravíme se za sluncem do země, která je typická prodlouženým létem a krásným počasím. Ve velkých městech typické žluté staré tramvaje, dál ještě jahody i portské víno. Už asi víte kam se vydáme. Je to Portugalsko.
Bývalý student Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Vladimír Dlask měl možnost nejen v Portugalsku studovat, ale dokonce i pracovat na velvyslanectví České republiky v Lisabonu.
Co vás napadne jako první, když se řekne Portugalsko?
Určitě moře, specifická kultura, architektura. Ale hlavně oceán. Zkrátka dlouhá pobřeží.
Když se řekne Portugalsko, tak mě určitě napadne moře, specifická kultura, architektura. Ale hlavně oceán a dlouhá pobřeží.
Vladimír Dlask, studijní pobyt v Portugalsku
Jak jste se vůbec dostal do Portugalska? Souviselo to se studiem na Univerzitě Hradec Králové?
Určitě to mělo co dělat s tím, co jsem studoval na Univerzitě Hradec Králové. Už jsem ukončil bakalářské studium. Dostal jsem se tam přes Erasmus plus, což je program pro studenty, kteří chtějí vyjet do zahraničí, a právě na Filozofické fakultě v Hradci Králové ta možnost byla. Takže jsem toho využil a odcestoval jsem do Portugalska poprvé do Coimbry na 5 až 6 měsíců. A pak jsem ještě využil stáže v Lisabonu.
Čtěte také
Portugalštinu jste uměl?
Portugalštinu ano, přímo ten Erasmus byl v portugalském jazyce. Teď už se jezdí myslím jen v anglickém jazyce, nejsem si ale jistý. Každopádně jsem měl kurzy portugalštiny, které jsou normálně za běžných podmínek na filozofické fakultě. A to mě motivovalo vyjet. Jelikož jsme měli dobrou lektorku.
Tedy nejdřív to byla Coimbra. Vím, že tam je jedna z nejstarších univerzit.
Přesně tak, jedna z nejstarších univerzit, zapsaná na seznamu UNESCO, je to nádherné architektonické dílo. Byla založena ve třináctém století v Lisabonu, pak se přestěhovala do Coimbry. Univerzita je to opravdu velká. Je tam přes 20 000 studentů, takže celé město tím svým způsobem žije. Je to studentské město.
Jako Hradec?
Já v tom určitou podobnost vidím, ano.
Jaký je tam studijní život? Je hodně podobný tomu našemu? Portugalci vydrží být vzhůru dlouho do noci a ráno zase dlouho spát. Takže tam asi nestávají v sedm do školy.
Ne, to ne. Já vždy říkám, že Portugalci jsou jiní, ale svým způsobem stejní jako my. Já tam vidím podobnost s Českou republikou. V povaze a nátuře, je to trochu paradox, ale je to tam. Každopádně města jsou živá.. Dokáží být vzhůru celou noc, to ale neznamená, že nedokážou ráno vstát. Nemůžu mluvit za všechny, ale má zkušenost byla, že se plní studijní povinnosti, dochází se na zkoušky a studuje se. Univerzita má dobrou reputaci a studenti jsou pyšní na to, že tam studují. Univerzita má svoji historii a tradice, propojení studentů s univerzitní sférou je opravdu silné. Existuje tam třeba i asociace studentů, která je snad největší na světě a už po staletí vyvíjí různé tradice, které se odehrávají každodenně. Teď to je ale vše změněné kvůli covidu.
Čtěte také
Na hradecké univerzitě jste studoval politologii na filozofické fakultě. Možná i díky tomu jste se pak dostal v Lisabonu na českou ambasádu?
Je to tak.
Práce na ambasádě pro vás musela být ohromná škola.
Určitě to byla velká a silná zkušenost. Bylo to něco jiného, člověk se dostane do jiného prostředí, do jiného světa.
Můžete říct, jaká byla konkrétní náplň vaší práce?
Byla to práce v diplomatickém úseku. Takže různé vyhotovování reportů a reflexí pro pana velvyslance. Zkrátka musel jsem mít představu o tom, co se děje v Portugalsku a v tamní politice, abychom byli obeznámeni. Potom jsem například navštěvoval různé konference, které se v tom roce, kdy jsem tam byl, týkaly brexitu. To bylo hodně zajímavé.
Při práci na české ambasádě v Lisabonu jsem potkal třeba hodně velvyslanců z Afriky, to bylo zajímavé. Ale všichni lidé byli vesměs milí.
Vladimír Dlask, studijní pobyt v Portugalsku
Takže jste musel potkat i spoustu zajímavých lidí?
Potkal jsem například hodně velvyslanců z Afriky, to bylo zajímavé. Jelikož máme i studijní program Africká studia tady na Filozofické fakultě, takže to byla také skvělá zkušenost. Ale všichni lidé byli vesměs milí.
Jaké je Portugalsko z cestovatelského a turistického pohledu? Byl to váš splněný sen, žít nějakou dobu v Portugalsku?
Portugalsko je pro turistu a cestování skvělé v tom, že tam není turistický ruch tolik rozvinutý. Není to jako Itálie nebo Řecko. A tím pádem je víc autentické. To je na tom nejkrásnější. Plus já, když jsem ještě učil portugalštinu, tak mi to otevíralo docela dost příležitostí, si ten autentický zážitek ještě víc prohloubit.
Když chce někdo jet do Portugalska, co by měl vidět, aby tu zemi zažil?
Určitě doporučuji města jako Porto, Lisabon, pak Coimbru. A dole na jihu krásné pláže.
Co jídlo? Jak vám chutná portugalská kuchyně?
Portugalská kuchyně je zajímavá. Myslím si, že není úplně pro každého. Oni hodně míchají přílohy. Je to většinou takové trošku naházené na talíři, jen tak narychlo. Pak tam jsou různé zvláštní recepty, třeba francesinha. Od sendviče, přes hovězí, vepřové, vejce a zalité pivem a pak ještě sýr. Může obsahovat všechny tyto zmíněné přísady. A lid ji chtějí vyzkoušet, jako typické portugalské jídlo. Ovšem nemusí to být pro každého.
Trochu jako když pejsek s kočičkou vařili dort.
Ale přitom to chutná, musím říct.
Související
-
-
Lukáš Smetana: Studenti v Evropě usínají na vavřínech a zlenivěli. Zahraniční pobyty mi otevřely oči
Český rozhlas Hradec Králové vám představí Lukáše Smetanu, šikovného studenta Univerzity Hradec Králové, který dokonce spolupracoval i na jednom projektu pro NASA.
-
Anežka Pařízková má sen, chce být první českou prezidentkou. Vzorem jsou pro ni Havel a Churchill
Anežka Pařízková, studentka politologie Univerzity Hradec Králové, získala za plnění náročných organizačních úkolů v latinskoamerickém prostředí ocenění rektora univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
