Na cestách s divadlem a s hercem Jiřím Vyšohlídem a ředitelem Divadla Drak Tomášem Jarkovským
Přehled cest královehradeckého divadla Drak do zahraničí je za jeho existenci úctyhodný - diváci viděli umění členů této přední scény v 38 zemích pěti kontinentů světa. Myslím dostatečný důvod k tomu, abych pozval do talk show “Na cestách s Petrem Voldánem” alespoň dva zástupce dnes už legendárního loutkového divadla Drak.
Cestovat na rozhlasových vlnách tak budeme s hercem Jiřím Vyšohlídem a ředitelem Tomášem Jarkovským. Bezprostředním podnětem pak byl krátký zájezd do Izraele na konci minulého roku, při kterém Drak prezentoval publiku oceňované představení Šípková Růženka.
Maňásková groteska s hebrejskými titulky
Maňáskovou grotesku, za kterou dostal Drak i ceny na zahraničních přehlídkách, doplnily v Izraeli i hebrejské titulky.
Čtěte také
Imaginace a neotřelé nápady, které příběh Šípkové Růženky posunuly do polohy zajímavé nejen pro dětské diváky, ale i dospělé.
Jak mi potvrdil i ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš (mimochodem rovněž nedávný host pořadu Na cestách), měl Drak se svým pojetím Šípkové Růženky u publika velký úspěch. Soubor nebyl v Izraeli poprvé, například v roce 2015 se účastnil v Jeruzalémě Festivalu loutkového divadla.
Jak ale uslyšíte, není to vůbec jednoduché, cestovat s maňáskovým představením. I když se na možná nezdá…
Nejen letadlem - také lodí
Tomáš Jarkovský i Jiří Vyšohlíd přidávají v rozhovoru nejednu podrobnost, která dokazuje, jak je náročná logistika, když se Drak vydá do světa. Necestují jen herci, putuje i maňáskový “ansámbl” a je nutné dopravit včas na místo i kulisy a technické zázemí inscenace.
Což znamenalo v případě hostování v Izraeli i přepravu některých zařízení a kulis lodí. Pochopitelně s větším časovým předstihem. A teď si představte, že Drak představil naše loutkářské umění - vedle evropských zemí - například i v Austrálii, Severní i Jižní Americe.
Reakce v zahraničí jsou někdy jiné
Čtěte také
Zkušenost divadla Drak ze zahraničních cest sice potvrzuje, že loutkové divadlo nezná hranic a oslovuje hlavně malé diváky kdekoli. Ale zároveň v pořadu vypráví Jiří Vyšohlíd, že nějaké rozdíly přece jen jsou. Třeba v jižních zemích děti dovede představení a jeho hudební doprovod dokonce v hledišti i roztančit.
Jindy se ukáže, že zpracování finského eposu Kalevala má jiné souvislosti na severu Evropy, kde je obecně mnohem méně slunečního svitu, než kupříkladu při prezentaci v prosluněné Austrálii. Tam vzývání Slunce v parných dnech má dočista jinou atmosféru.
“Létající miminka” a cesty nejen s Drakem
Tak jako u jiných hostů pořadu “Na cestách” mě také od Tomáše Jarkovského i Jiřího Vyšohlída zajímaly odpovědi na otázky, jestli při zájezdech divadla Drak mají šanci vidět i něco ze zemí, ve kterých hrají. Povíme si o unikátním projektu “Létající miminka - The Flying Babies”, se kterým si královehradecký Drak skutečně zalétal.
Čtěte také
“Miminka” viděli diváci v 15 zemích. A tématem rozhovoru jsou i jejich priority při cestách soukromých. Nezapomeneme ani na cenu Thálie, kterou v roce 2015 získal Jiří Vyšohlíd za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla, dozvíte se, že jeho oblíbeným dopravním prostředkem je kolo.
Prostě máte se “Na cestách” s Tomášem Jarkovským a Jiřím Vyšohlídem na co těšit. Stačí, když si nás naladíte na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové nebo Českého rozhlasu Pardubice v premiéře jako obvykle v pondělí 20. března 2023 po 18. hodině. A nebo si pořad najděte v rozhlasovém audio archivu.
Petr Voldán
Divadlo Drak v Hradci Králové odpočátku vychází nejen z tradice (východo)českého loutkářství, ale také z principu originální autorské tvorby pro děti i dospělé založené na imaginaci a neotřelé nápaditosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






