Maňásková groteska Šípková Růženka v Divadle Drak jako symbol tajemství dívčího dospívání

8 fotografií

Růženka Divadla Drak je výpravnou „steampunkovou maňáskovou groteskou“, jež zpracovává známý lyrický příběh královské dcerky, kterou stihne symbolická kletba.

Čtěte také

Divadlo Drak má své tradice. Patří k nim ovšem také ochota riskovat a hledat neprobádané cesty

Autoři, Jakub Vašíček s Tomášem Jarkovským, rozehrávají v téměř westernovém stylu téma rodičovského strachu a ochranitelství, které se dostává do konfliktu s nevyhnutelností Růženčina dospívání a s její touhou jít za naplněním svého osudu. Se symboly pracující scénografie Kamila Bělohlávka spolu s živou hudbou Daniela Čámského pak celý koncept dotváří.

Bělohlávek vystavěl uprostřed jeviště vysokou, plechem pobytou multifunkční věž s točitými schody. Ta, i když se zprvu jeví jako útulný domeček pro panenky, se dokáže změnit v nedobytnou pevnost ochraňující Růženku před vnějším nebezpečím, ale zároveň se stává i jejím vězením. Atmosféru steampunku podtrhují loutky a kostýmy Terezy Vašíčkové.

Celý příběh je vyprávěn atraktivní formou maňáskové grotesky, která dává vyniknout přesné loutkářské práci zkušených členů souboru Divadla Drak - Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského. Těm na scéně zdárně sekundují Pavel Černík a Jan Čipčala, spolu s Petrem Seinerem.

„Inscenaci s maňásky jsem chtěl v Draku dělat už docela dlouho. Ten žánr mě láká a tady je tolik lidí, kteří ho opravdu umí. Stejně tak jsme se už delší dobu zaobírali tématem Šípkové Růženky. Hodně jsme o ní mluvili, když jsme připravovali inscenaci O bílé lani. Ty náměty jsou si v lecčem podobné, pracují s obdobnou symbolikou, točí se kolem stejných témat. Zdálo se nám čím dál lákavější dodat spíš lyrickému námětu Šípkové Růženky prostřednictvím maňásků víc razance, zkratky, pohybu, dění. A naopak založit maňáskovou grotesku na silném, metaforickém obsahu, který často takto koncipované inscenace postrádají nebo je v nich upozaděn. Navíc v Růžence hraje strašně důležitou roli motiv času. Čas se dá znázornit různě, cyklicky jako pohyb kolem dokola, nebo lineárně, třeba jako vlak. A od vlaku už je jen kousek k westernovému principu cizince, co přijel do města, od westernu je kousek ke spaghetti westernu, od něj ke grotesce, od grotesky k maňáskům. Prostě to do sebe začalo zapadat a nás čím dál víc bavit," upřesňuje inscenační záměr režisér Jakub Vašíček.

Tajemství dospívání a naplnění vlastního osudu

Šípková Růženka je jednou z nejstarších pohádek, která přešla z ústního podání do literatury. Pravděpodobně je její první literární podobou barokní příběh Slunce, Měsíc a Talia, zpracovaný italským básníkem Giambattistou Basilem. Mnohem známější jsou však její pozdější verze převyprávěné Charlesem Perraultem nebo bratry Grimmy. Nejpopulárnější zpracovaní u nás pochází z pera Františka Hrubína.

Čtěte také

Hradecké Divadlo Drak se raduje z Ceny Thálie pro Milana Hajna za roli Bílého Tesáka

Podle slov autorů se aktuální inscenace Divadla Drak opírá o psychoanalytický výklad amerického psychologa rakouského původu Bruna Bettelheima.

„Ten chápe příběh Šípkové Růženky jako podobenství o iniciaci a dívčím dospívání a všímá si symboliky jednotlivých motivů v příběhu. I naše inscenace klade na tyto motivy zvláštní důraz, čímž ji činí atraktivní i pro dospělého diváka, přesto ale celý příběh drží v pohádkových mezích, srozumitelný i nejmenším divákům.“ řekl o inscenaci ředitel Divadla Drak, dramaturg Tomáš Jarkovský.

Lektorský tým Draku pro pedagogy k tomuto titulu připravil metodické listy, které mohou použít jednak jako přípravu před návštěvou divadla, ale také jako pracovní listy po zhlédnutí nové pohádky Divadla Drak Šípková Růženka.