Mobilní aplikace Klíšťapka předpovídá aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymeskou borreliózou v lesích

Čtěte také

Nová meteorologická družice zpřesní předpovědi počasí v Evropě, už poslala na Zemi své první snímky

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra. Výbuch, který je od Země vzdálený zhruba 8 miliard světelných let, je desetkrát jasnější než jakákoliv známá supernova. Zatím trvá 3 roky.

Americké muzeum vypsalo vysokou odměnu pro toho, komu se podaří najít první větší fragment meteoritu, který dopadl začátkem dubna do odlehlé oblasti poblíž hranic mezi státem Maine a Kanadou. Za nález zaplatí Muzeum drahokamů a minerálů ve městě Bethel 25 000 dolarů (přes půl milionu korun), žádný z hledačů ale zatím nebyl úspěšný.

Čtěte také

Klíště: 5 chyb, které jsme odkoukali od rodičů a je čas se jich zbavit

Předpovídat aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymeskou borreliózou v českých lesích může lidem pomoct nová mobilní aplikace Klíšťapka. Představili ji vědci, kteří se podíleli na jejím vývoji. Kromě interaktivní mapy aplikace nabízí i návody na prevenci a správné odstranění přisátého klíštěte, stejně jako informace o druzích klíšťat a vysvětlení mýtů, které se s nimi pojí. Mobilní aplikaci si mohou uživatelé stáhnout na Google play, má ale i webovou verzi.

Zatím nemožná je pro roboty triviální lidská činnost, jako například vytáhnout nádobí z myčky. Vědci z ČVUT teď díky evropskému ERC grantu budou roboty učit lidskému myšlení. A chtějí to dělat stejně, jako se učí malé děti od rodičů. Sledováním toho, co lidé dělají. Základem učení je video s lidskou činností, které si robot „nakouká“.

Čtěte také

Malý, ale šikovný. Hmyzí robot v sobě nemá motorek. Vědci ho ovládají díky elektromagnetickému poli

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina vědců z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. 

Vědci díky skenování v reálné velikosti získali dosud nejvěrnější snímky vraku Titaniku, včetně trojrozměrného modelu celé zaoceánské lodi, která od svého ztroskotání v roce 1912 spočívá na dně severního Atlantiku v hloubce téměř čtyř kilometrů. Podle serveru BBC News umožňuje 3D pohled celou loď vidět tak, jako by byla odčerpána oceánská voda. Zároveň experti doufají, že záběry umožní lépe odhalit, co se stalo se zaoceánským parníkem společnosti White Star Line (WSL) při tragédii, která si vyžádala přes 1500 lidských životů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!