Migrénovník, rýmovník a angínovník. Vypěstujte si zimní lékárničku u sebe doma na okně

28. prosinec 2020

Už názvy napovídají, na co můžete tyto nenáročné pokojové rostliny použít. Ale víte, že jejich použití vám zabere méně času, než spolknout tabletu a zapít ji vodou? Svou bylinkovou lékárnu pro zimní neduhy si můžete vypěstovat na jednom okenním parapetu.

Radka Svatošová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Radka Svatošová

Od začátku jsem jasně věděla, že se naše bylinková škola bude jmenovat Zelená louka - jakožto symbol prostoru plného květů a bylin a zároveň symbol čistého, prázdného prostoru, kde se buduje a tvoří. Přitom rozkvetlá louka mne kdysi pořádně trestala: od raného dětství jsem byla alergická na travní pyly. Nejkrásnější měsíce v roce jsem trávila zavřená doma, s oteklýma očima a záchvaty kýchání.

O jedlých i léčivých bylinkách si povídáme v naší radioporadně s Radkou Svatošovou. Tentokrát na téma voňavé čaje z bylinek.

Čtěte také

Rostlinku s hovorovým jménem migrénovník a latinským názvem Iboza species nebo Tetradenia species můžete použít při bolestech hlavy snadno a okamžitě, stačí vdechovat příjemnou vůni rozdrcených listů (literatura ji přirovnává k vůni růže, kadidla a máty, podle mne se trochu podobá vůni rýmovníku).

Rozmačkaným šťavnatým lístkem si také můžete potřít čelo, spánky nebo zátylek. V léčitelství se používá i při dýchacích onemocněních, chřipce a při zažívacích problémech. Rostlinka pochází z Afriky, takže zvládne i vynechanou zálivku, naprosto bez problémů se pěstuje v bytě, rychle a snadno se množí pomocí řízků.

Čaj a jeho historie, druhy, příprava, prospěšnost pro zdraví a očistu těla (ilustrační foto)

Použití rýmovníku (latinský název Plectranthrus) je poměrně známé, ale možná neškodí si jej připomenout: můžete rozkousat čerstvé listy, vdechovat jejich vůni, dát si je při rýmě na polštář nebo vedle lůžka.

Čtěte také

Rýmovník pomáhá při nachlazení, zahlenění a kašli. Při počínající rýmě můžete šťávu z rozdrceného lístku nakapat do nosu a k tomu klidně i jeden lístek sníst. Nemusíte se ničeho obávat, rýmovník se dá konzumovat, využívá se i jako zajímavá zelenina či náhrada koření. V kuchyni nahradí například šalvěj.

Pomáhá téměř na všechny potíže: Má antibiotické a protiplísňové působení, snižuje vysoký krevní tlak a cholesterol, při ledvinových a močových kamenech a zánětech močových cest, při zažívacích problémech, dokonce má zklidňující účinky na naši psychiku. Rýmovníky také spolehlivě odpuzují hmyz v místnosti.

Čaj a jeho historie, druhy, příprava, prospěšnost pro zdraví a očistu těla (ilustrační foto)

Druhů existuje několik stovek, ty nejběžnější, jako je rýmovník eukalyptový, můžeme využívat podobně a na podobné problémy. Nádhernou citrónovou vůni má rýmovník citrónový (Plectranthus species Carvera-n Lime). Protože rýmovník se stejně jako migrénovník nenáročně pěstuje a množí, je skoro zbytečné jej jakkoliv konzervovat. Pouze pokud máte velké přebytky, které nemáte komu darovat, můžete vyrobit například mast nebo sirup.

Čtěte také

Pokud cítíte známé škrábání či bolení v krku, spolehlivou první pomocí je rozkousat malý kousek listu angínovníku (Belamcanda chinensis). Známý bylinkář Vláďa Vytásek doporučuje použít cca 1 cm listu a kousat jej maximálně minutu 6x denně. Působení angínovníku je totiž hodně razantní.

Po rozkousání lístků máte pocit, jako by byl krk lehce ochrnutý a přitom vás v něm pálí, jako kdybyste spolkli pepř. Někdy však stačí jednorázové použití lístku a bolení je pryč. Alergici by měli být opatrnější a napoprvé zkusit žvýkat jen maličký kousek lístku.

Čtěte také

Použití angínovníku je také široké: pomáhá při kašli, astmatu, zahlenění, má protibolestivé účinky, je to oblíbená léčivka tradiční čínské medicíny.

Angínovník se od předchozích dvou rostlinek výrazně liší. Jeho listy jsou podobné mečovitým listům kosatce, k tomu má nápadné tygrované květy podobné pro změnu květům lilie. Máte-li zahrádku, můžete jednu rostlinu pěstovat venku, kde dokáže i přezimovat. Protože se na zimu zatáhne do země, je dobré mít jednu rostlinu po ruce doma na okně, kde bude dobře růst na plném slunci.

Recepty od Radky Svatošové:

Domácí Masala čaj
Potřebujeme: domácí fermentovaný čaj (z vrbky, jahodníku, ostružiníku, rybízu, moruše) nebo sypaný černý čaj, a směs čerstvě podrceného koření: sušený nebo čerstvý zázvor, hřebíček, kardamom, skořice, bílý pepř, případně hrnek mléka
Poměr koření na 1/2 litru (2 hrnky vody) je zhruba následující: najemno pokrájený kousek zázvoru, 2 tobolky kardamomu, 4 hřebíčky, kousek skořice, špetka bílého pepře.
Rozdrcené koření povaříme s vodou a 2 lžícemi čaje asi 5 minut, dokud čaj nezíská výraznou barvu. V indické verzi na závěr ještě můžeme přilít hrnek mléka, společně prohřejeme a osladíme. Čaj podáváme přecezený.

Čaj, to je pohlazení na těle i na duši

Horká čokoláda s bylinkovým likérem
Připravte si panáček domácího bezinkového nebo višňového likéru a uvařte si domácí čokoládu. Potřebujete na to tabulku kvalitní hořké čokolády nebo čokolády na vaření, 1 smetanu ke šlehání a hnědý cukr. Ve vodní lázni pomalu rozpouštíme rozlámanou čokoládu se šlehačkou, přidáme cukr podle chuti, případně trochu mléka. Záleží na chuti a zvyku, jak chcete mít čokoládu hustou a sladkou. Když se všechny suroviny dokonale propojí, stáhneme z ohně a rozdělíme do hrnků. Do každého hrníčku přidáme panáček likéru a ozdobíme šlehačkou.

Lahodný zimní čaj
Zelené listy a větvičky ostružin, 1 smrková větvička, pevné šípky a šípkové větvičky, kousek zázvoru, půlka bio pomeranče nebo bio citrón, med
Lístky, větvičky a zázvor vložíme do studené vody, přivedeme k varu a krátce povaříme. Do mírně zchladlého odvaru přidáme na tenké plátky pokrájený citrus a med. 

Radka Svatošová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Radkou Svatošovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.