Michal Vrba: Rád se nechám inspirovat. Myslím, že každé z životních období časem zpracuji do textu

16. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Vrba ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes vám představíme spisovatele z Královéhradeckého kraje, Michala Vrbu z Nového Bydžova. Píše už spoustu let, ale původně psal spíš sám pro sebe a pro své přátele. Potom vydal jako prvotinu knížku povídek a následoval první román s názvem Prak, který trošku mapuje lidský strach. A teď je na světě další knížka. 

Váš první román s názvem Prak vyšel v roce 2016. Jak se mu dařilo?
Myslím, že se mu dařilo. Byla to prvotina, novela z období protektorátu. Co se týká ohlasů, tak je mám veskrze pozitivní. Ať už od čtenářů, ale i recenze byly s drobnými výjimkami pozitivní. A pokud si pamatuji, tak na Databázi knih si to stále drží nějakých 86 procent čtenářské spokojenosti.

Michal Vrba ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pamatuji si, když jsme spolu mluvili poprvé, že vás k napsání románu vyzvala, nechci říct donutila, jedna kamarádka, když se vás zeptala, čím byste chtěl být, kdybyste byl knihou. Je to tak?
Ano, já jsem nad tou otázkou dlouho rozmýšlel, přemýšlel jsem nad ní a nakonec jsem napsal první větu. A celé se to tak nějak samo spustilo. Koneckonců i mou druhou knihu, která se jmenuje Kolem Jakuba, zase spustil příběh, který mi vyprávěl kamarád. Natolik mne zaujal, že jsem si říkal, že alespoň část z něho použiji a budu se jím inspirovat při psaní dalšího textu.

Jak říkají sportovci, vyhrát pohár není tak těžké, ale obhájit ho. Aby někomu i podruhé stálo za to vydat vaši knížku.
Michal Vrba, spisovatel z Nového Bydžova

Tak pojďme představit knížku Kolem Jakuba. Název se mi líbí, to je o mně?
Není to úplně o vás, Jakub v tomto případě není člověk, je to Jakubský rybník na pomezí Nymburska a Hradecka. Leží u Dymokur nedaleko Městce Králové. Kolem onoho rybníka se odehrávají příběhy a osudy těch lidí jsem se snažil zachytit. Je to povídková kniha, první povídka se odehrává v 17. století, ale ostatní už vesměs ve 20. století. A trošku ho celé reflektují. Je to dohromady pět povídek.

Čtěte také

Jakým způsobem jste povídky psal? Říkal jste, že při psaní románu Prak vznikla první věta, a pak už se to odvíjelo jaksi samo. Psal jste povídky také tímto způsobem?
Ano, já si v podstatě strašně rád vyprávím sám sobě příběhy. Protože jsem toho v životě už hodně četl a viděl, tak jsem si řekl, že je načase, abych něco převyprávěl i sám sobě. Vždy mi stačí nějaká příhoda nebo nějaký pocit, emoce. A potom už jen napsat první větu nebo první odstavec. A ono se to začne odehrávat samo. Já už to jenom tak sleduji.

To je neuvěřitelné. A to jste měl vždy takto?
Neměl jsem to tak vždy, protože dříve, když jsem v osmnácti zkoušel psát, tak to bylo tlačené hodně na efekt. Nebyl jsem ještě vypsaný, neměl jsem zkušenosti. Je to dáno i tím, jak se člověk trochu naučí psát. Věřil jsem, že to tak není, že pokud to má člověk v sobě, tak se nemusí nic učit. Ale přeci jen si myslím si, že v mé druhé knize už jsem trošičku vypsanější než v prvotině.

Nová kniha Michala Vrby s názvem Kolem Jakuba

Jsou to tedy všechno fikce nebo je něco založené na skutečnosti?
Druhá povídka, která se jmenuje Poušť u Jakuba, protože Poušť je malá osada ležící na břehu Jakubského rybníka, je inspirovaná skutečnou událostí, která se stala rodině mého kamaráda. Je to příběh odehrávající se těsně po válce, kdy bylo v lesích kolem Jakuba umístěno vojsko Rudé armády. A sedlákovi z Pouště se stal tak neuvěřitelný příběh, že hned, když jsem ho slyšel vyprávět, tak jsem věděl, že ho chci napsat. Tam jsem se inspiroval. A když už jsem byl u toho Jakuba, tak jsem ho obestřel dalšími příběhy. Doufám, že to bude mít pro čtenáře takovou sílu, že se na Jakuba třeba dojedou podívat. Je to opravdu kouzelné místo.

Knížka vyšla loni v říjnu, takže ještě voní novotou. Musí to být krásný pocit, držet svoji novou knihu v ruce.
Je to úžasný pocit. Já jsem zrovna před naším rozhovorem o tom přemýšlel. A opravdu musím říct, že když držíte v ruce svou knížku, kterou stálo za to někomu vydat a navíc je to nakladatelství Argo, které je poměrně prestižní, tak je to skvělý pocit. Nicméně u druhé knihy je to zase těžší v tom, že musíte trošičku obhájit svoji pozici. Jak říkají sportovci, vyhrát pohár není tak těžké, ale obhájit ho. Aby někomu i podruhé stálo za to vydat vaši knížku. Člověk víc cítí tu zodpovědnost a už se mu třeba nepíše pokaždé úplně snadno.

Věnování Michala Vrby v jeho nové knize s názvem Kolem Jakuba

Michale, jak vy jste se vůbec dostal k psaní. Psal jste třeba holkám ve škole básničky?
Básničky ne, psával jsem jim dopisy. Když jsem se učil tady v ČKD v Hradci Králové, tak jsem vydával takový třídní časopis pro kamarády a doma jsem si kreslil komiksy. Snažil jsem se samozřejmě napodobovat nějaké vzory, které jsem v té době četl. Třeba Eduarda Štorcha a jeho Lovce mamutů a tak podobně.

Čtěte také

Vy jste potom studoval i vysokou školu, ne? Občankou nauku a češtinu a dokonce jste i nějakou dobu učil.
Nedostudoval jsem, nicméně, když jsem ukončil učňák v Hradci Králové, tak jsem si ještě v Novém Bydžově udělal nástavbu. A protože jsem hodně četl a literatura mě zajímala, tak jsem hledal místo, kde bych se mohl v tomto ohledu uplatnit. Zkusil jsem přijímací zkoušky v Ústí nad Labem na vysoké škole, kam jsem byl přijat. Studoval jsem a zároveň jsem u toho začal učit. Takže jsem nakonec učil sedm let. Školu jsem sice nedokončil, celá ta školní léta už mi úplně stačila. Už bych se k tomu asi ani nechtěl vrátit.

Vy máte život docela pestrý, protože jste potom odjel i do Skotska.
Tam jsem balil krevety. A protože se mi zdálo, že jsem málo vytížený, tak jsem ještě navíc jezdil s náklaďákem po nocích do zálivu na skotské vysočině, v jednom z nejkrásnějších míst v Evropě. Jezdil jsem do zálivu k lodím, kde jsem ty krevety od námořníků přebíral, nakládal a rozvážel.

Baví mě těžká fyzická práce, takže spolupracuji s chlumeckými rybáři. Jejich hantýrka a celé to prostředí je moc zajímavé.
Michal Vrba, spisovatel z Nového Bydžova

Spisovatel by měl mít asi pestrý život, aby i ty jeho knížky a příběhy byly pestré, ne?
Určitě, rád se nechávám inspirovat. Myslím si, že každé z těch období časem nějak zpracuji do svých textů. Ne všechny se asi objeví někde na pultech nebo si je budou moci přečíst všichni čtenáři. Ale je jasné, že v mém psaní se hodně odráží můj vlastní život.

A co děláte dnes? Kde pracujete?
Stále pracuji pro malou rodinnou tiskárnu v Humburkách, což je moje hlavní náplň. A když mám volnou chvíli, tak jsem si přebral ještě další práci. Chtěl jsem dělat něco rukama, opravdu si máknout. Takže spolupracuji s chlumeckými rybáři a vlastně celý podzim jsem strávil na výlovech. Bylo to moc příjemné. Baví mě těžká fyzická práce. Baví mě to prostředí, rybáři, protože to je zase něco nového, co jsem neznal. Jejich hantýrka a to, jakým způsobem musí spolupracovat, aby výlov proběhl v pořádku. Je to moc zajímavé.

Nová kniha Michala Vrby s názvem Kolem Jakuba

Tedy posloucháte a vstřebáváte příběhy, co si lidé vyprávějí?
Určitě. Jen někteří rybáři už přímo cíleně za mnou chodí a vypráví mi nějakou příhodu. Říkají, to musíš jednou napsat. Ale já potřebuji mít vždy od všeho odstup. Takže to, co se mi momentálně děje, budu schopen zpracovat a napsat až mnohem, mnohem později.

V člověku to musí zkrátka uzrát, jak se říká.
Pokud nemám odstup, tak je to v mém psaní potom strašně znát. Dávám tomu nějaká plusová nebo mínusová znaménka. Zatímco, když se člověk od toho příběhu trošku oprostí, tak pozná, že to občas nemusí být tak jednoznačné.

Mám napsaný román s názvem Zeptej se ďábla. Odehrává se v Ústí nad Labem a zasadil jsem do něj spoustu lidí, které znám.
Michal Vrba, spisovatel z Nového Bydžova

Máte už tedy v hlavě nějaký nápad na další příběhy, na další knihu? Budete čerpat z toho, co jste zažil před nějakými lety?
Teď jsem zrovna v období někde kolem roku 2000 až 2008, kdy jsem žil v Ústí nad Labem. Protože už mám napsaný román, který se jmenuje Zeptej se ďábla. Ten se z velké části odehrává v Ústí nad Labem. Zasadil jsem do něj spoustu lidí, které znám. Samotný příběh je ovšem celý vyfabulovaný a vymyšlený. Ale reálie prostředí města Ústí nad Labem, které mi zůstalo v srdci, ty jsou skutečné. Věřím, že se tam i leckdo třeba najde.

Jakub Schmidt a Michal Vrba ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Těšíme se tedy na další, už druhý román Michala Vrby. A aktuální knížku Kolem Jakuba můžeme jen doporučit. Naším hostem byl spisovatel z Nového Bydžova Michal Vrba. Moc děkuji za rozhovor.
Já děkuji za pozvání a přeji hezký den vám i posluchačům Českého rozhlasu. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související