Michal Souček a jeho hradecký Technický kroužek: Neházím flintu do žita a vůbec nad dětmi nelámu hůl

Představte nám váš Technický kroužek. Co tam všechno děláte a jak to vypadá, když se sejdete?
Představit Technický kroužek je velmi svízelné. Když jsem včera nahlas doma uvažoval, co všechno mohu a nemohu říci, tam mi má žena dala velmi dobrou radu, hlavně neříkej to, co obvykle. Takže bych to trochu na úvod takto odlehčil. Technický kroužek vznikl zhruba před 15 lety jako odezva na, řekněme, svízelný stav polytechnického vzdělávání ve školství, který jsem mohl zhlédnout. Neříkám, že to je objektivní vidění světa, ale tak jsem to viděl já. Založil jsem ho bez subjektivity, čili žádné IČO, žádná firma atd. Vedl jsem jej na školách, kde jsem předtím vyučoval. Žáci byli dost motivováni, těšili se na páteční technické kroužky. A samozřejmě jako správný učitel jsem je dobře v uvozovkách vydíral přes tento technický kroužek, protože jsem jim vysvětloval, na co všechno se mohou těšit. A když nebudou sekat latinu ve škole, nebo spíš když nebudou sekat matematiku a český jazyk, tak... nic nebude.

Čtěte také

Děti si rády vyzkouší něco nového. Možnosti mají v technologickém klubu v Albrechticích nad Orlicí

Kdo přivedl k technice vás?
Tato odpověď je prostá. Když pan opravář televizí Aleš Honza přicházel k nám domů neustále spravovat lampové televize, zejména třeba při sportovních přenosech, které sledoval s oblibou můj otec a nadával u toho tak, že to nelze do rozhlasu zopakovat, tak jsem jednoho krásného dne viděl ty hordy součástek a přemýšlel o tom, jak se v tom ten opravář vyzná. A nějak mi docvaklo, že o tom pravděpodobně musí něco vědět, že také musí být šikovný, a tohle mě zaujalo a zajímalo. A když pominu chemii a fyziku, která mě pak ještě později bavila, tak to je jednoduchá cesta a pak už to šlo samo ráz naráz. A určitě klíčovým pro mě bylo i to, že rodiče celkem moudře pořídili větší byt s dílnou a pracovnou. A moje maminka mi koupila k dvanáctým narozeninám páječku. Tam to začalo, protože samozřejmě pro dny nepěkného počasí je konstrukční elektronika nádherný koníček.

Informační technologie od samotné praktické dovednosti poněkud odvádí. Ale zase na druhou stranu dávají dětem něco jiného.
Michal Souček, vedoucí Technického kroužku Hradec Králové

Vy jste také učitel odborných předmětů na Střední průmyslové škole, Střední odborné škole a odborném učilišti v Hradci Králové. Tak se zeptám, jsou vůbec dnes děti nadané?
Samotné nadání bych neposuzoval, to je svízelné posoudit. Ale objektivně lze shledat, že informační technologie od samotné praktické dovednosti poněkud odvádí. Ale zase na druhou stranu jim dávají něco jiného. Mnozí z nich jsou to schopni na střední škole dohnat. Co my jsme měli o pět let dříve právě tím, že jsme tenkrát neměli mobily a volný čas trávili technickými a přírodovědnými koníčky. Takže neházel bych vůbec flintu do žita a nelámal bych nad dětmi hůl. Ale určitě je potřeba to nějak uchopit. Proto Technický kroužek. Jeho největším poselstvím je, že to je příklad hodný napodobení.

Čtěte také

Děti se hlásí do zájmových kroužků. Ve Vrchlabí je překvapivě poptávka po technických oborech

Vzpomenete si na svůj první výtvor, když jste měl páječku v ruce?
Na první výtvor si vzpomínám velmi dobře. To bylo někdy asi v sedmi letech, kdy jsem si myslel, že začnu vyrábět a prodávat křížící se dráty slepené v papíru svým kamarádům, aby měli rozdvojky. Kromě vystřihovánek z ABC modelu Richarda Vyškovského, kdy jsem poznal obrovskou cenu trpělivosti a jakéhosi projektového přístupu. To, že to nemáte za jedno odpoledne hotové, musíte si na to vyhradit třeba šest sobot, což s dětskou trpělivostí zacloumá, protože dítě se samozřejmě těší, až to bude hotové. Potom začaly nějaké stavebnice v Amatérském rádiu a tomu jsem se věnoval. A bez tehdejšího vybavení to nebylo jednoduché, ale nějak jsem to překonal a postupně se do toho dostal.

Z výuky konstrukční elektroniky na SPŠ, žáci prvního ročníku|foto:Michal Souček, Technický kroužek a SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové

Kolik dětí vůbec teď máte v kroužku?
Aktuálně v kroužku děti nemáme, protože kroužek měl začít v říjnu a já jsem sháněl nový prostor pro žáky základních škol. Protože naše učebna na střední škole je vhodná spíše pro vzrostlejší děti. A menší děti se mi tam, jak se ukázalo, poměrně ztrácely a neměl jsem takový přehled o tom, co dělají. Takže momentálně spíše sbíráme žáky a čekáme, kdo se přihlásí. Jestli otevřeme kroužek v novém prostoru, bude spíše komorní pro 4 až 6 dětí. Nebo to rozjedeme po vzoru Vlasty Chramostové a jejího bytového divadla. Technický kroužek v pracovně po mém tátovi tady kousek od Českého rozhlasu. Buď tam budu psát své knihy, články a memoáry, které nikdo číst nebude, nebo se tam budu věnovat něčemu užitečnějšímu a to dětem v Technickém kroužku. Kdo by chtěl, může se přihlásit. Na stránkách www.technickykrouzek.cz najdete aktuální informace.

Baví mne toho moc a ne ze všeho má moje žena radost. Můj koníček prostupuje mojí prací a obráceně. Má práce prostupuje mé koníčky.
Michal Souček, vedoucí Technického kroužku Hradec Králové

Co tam tedy děti všechno čeká? Co budou vyrábět a jak to vůbec celé probíhá?
Náplň je poměrně očekávatelná. Hlavní činností je konstrukční elektronika. Myslím si, že v rámci naučení se dovednostem by děti měly určitě umět pájet, pokud se chtějí věnovat elektronice. To je naučím, to není nijak svízelné, za 1 až 2 hodiny se to dá naučit a zdokonalit se v tom za 3 až 4 hodiny. A stavíme různé, takříkajíc šlágry a hity konstrukční elektroniky. Což jsou zesilovače, audiozesilovače zejména, laboratorní zdroje a podobně. Já to mám ještě opepřeno tím, že si udržuji v průběhu života poměrně pěknou sbírku audiopřístrojů, zejména Tesla, magnetofony, gramofony atd. Ty se snažím udržovat při životě, abych dětem dokázal, že naši dědové a tátové uměli vyrobit dobrou techniku, i když třeba ne vždy vzhledně. A že i dnes často obstojí proti třeba streamovaným médiím. Když děti zápolí s tím, jak moc kvalitní je MP3, tak já jim snadno ukáži na svých velkých kultovních reprobednách z Hifi klubu Elektronika, že to velká hitparáda nebude. A když do toho budou chtít jít hodně technicky, tak jim ukážu ořezané akustické spektrum a oni uvidí, že tam nemohou být některé tranzientní tóny atd.

Čtěte také

Je důležité vybrat pro dítě zájmový kroužek tak, aby ho bavil a nepřetěžoval

Ne, jako když si pustíte gramofonovou desku.
To je samozřejmě úplně něco jiného. Nebo třeba pásek na 19 cm/s nahraný, tak to je jiné potěšení. Ještě kdyby tak byl 38 cm/s, třeba staré nahrávky AC/DC nebo Led Zeppelin.

Jezdíte také na výlety za technikou? Protože vím, že máte speciální expediční vozidlo.
To jsme pořídili díky příspěvku mého táty. Expediční vozidlo Technického kroužku. A máme rozjednány různé návštěvy u firem a třeba i soukromníků, protože já obdivuji řemeslo. A myslím si, že má stále zlaté dno. Takže bych rád dětem zprostředkoval i poznání řemesel i třeba i přírodovědy, některých technických institucí nebo muzeí. Což jsou také poměrně požehnané instituce v České republice. Také vlaky mě berou, to začalo už v kočárku. Na vycházku se chodilo na nádraží na Slezském Předměstí. V devíti měsících jsem vykukoval z kočárku a byl schopný hodinu hledět a čekat, až přijede mašinka s vagónky. To ze mě už nikdo nedostane.

Michal Souček a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co vás ještě baví kromě tohoto technického světa?
Je toho celá spousta a ne ze všeho má moje žena radost. Určitě jsou to některé přírodní vědy, akvaristika, těší mě příroda, určitě cykloturistika. Takže je jasné, že můj koníček prostupuje mojí prací a obráceně. Má práce prostupuje mé koníčky. Bývaly doby, kdy jsem se tomu věnoval i 16 hodin denně a vůbec jsem neměl pocit, že pracuji.

Michal Souček, učitel a vedoucí Technického kroužku v Hradci Králové, byl dnes naším hostem. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.