Město Hradec jako vrchnost, Zaniklé Sklenářovice a Příběh Crosbyho a Fleuryho. NEJ reportáže týdne

Čtěte také

Hradecké minuty! Město Hradec Králové jako vrchnost I

Milí posluchači, věděli jste, že město Hradec Králové bylo až do poloviny 19. století vrchností pro několik tehdejších vesnic v okolí? Vše začalo už při vzniku města, kdy k němu bylo podobně jako v případě jiných měst takticky připojeno zemědělské zázemí v podobě tzv. šosovních vsí, které měly s městem trpět, tedy odvádět tzv. šos, což byla specifická daň.

Šosovní vesnice mohly být skutečné vsi, ale mohlo se jednat i o osady či zemědělské dvory v okolí města. Zejména husitské války vytvořily podmínky pro zisk zabaveného církevního majetku, a i v případě Hradce si tak město začalo vytvářet systematičtěji své městské panství, jehož součástí byly už i poddanské vesnice.

Čtěte také

Krkonošská obec Sklenářovice na úpatí Rýchor zanikla. Její atmosféra na místě zůstává dál

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Zlatá horečka s rozsáhlými důlními pracemi, zejména v sousedním Bartově lese, která vyvrcholila ve druhé polovině 16. století, se obyvatel Sklenářovic příliš nedotkla. Přesto se v kraji traduje úsměvná pověst. Z Bartova lesa vedly prý štoly přímo pod sklenářovické domy. V jedné z chalup tak jednou zaslechli rány a bušení. Najednou se otevřela podlaha a vylezli horníci, kteří měli naproti těžit zlato.

Čtěte také

Vánoční příběh Crosbyho a Fleuryho. Unikátní příběh dvou tučňáků ve dvorském safari parku pokračuje

Minule jsme zastihli skupinu tučňáků ze Safari Parku Dvůr Králové v bazénu, dnes navštívíme tučňáčí školku a představíme vám dvě ještě nepřepeřená mláďata. A také navážeme na loňský vánoční příběh Crosbyho a Fleuryho. Za dvorskými tučňáky se vypravíme s chovatelkou Evou Divišovou a redaktorkou Danou Voňkovou.

Jediným tučňákem africké přírody je tučňák brýlový, který obývá jižní pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky. Ve volné přírodě se živí mořskými rybami, chobotnicemi nebo olihněmi. Na výšku měří zhruba 70 cm, váží 3 až 4 kilogramy.