Malíř času a ticha Vladimír Komárek byl v rozhlase častým, ale vždy oblíbeným a nevšedním hostem
Vydáme se opět za slavným rodákem a tentokrát si připomeneme svérázného malíře, kterému sice mnozí říkávali "malíř ticha," ale i přesto byl v rozhlase častým a vždy oblíbeným hostem. Řeč je o Vladimíru Komárkovi.
Rodák z Hořenska u Semil byl totiž nejen skvělým výtvarníkem, ale i senzačním společníkem a osobitým bavičem, kterému nebyly cizí ani peprnější výrazy. Z jeho úst však nikdy nepostrádaly jistou noblesu.
Čtěte také
Ateliér v Nedvězí u Semil, kde trávil většinu času, proto často navštěvovali třeba redaktorka Marta Růžičková nebo režisér Pavel Krejčí. Ten také z těchto setkávání připravil pořad, který je zároveň připomínkou dvacátého výročí umělcova odchodu do malířského nebe.
V pořadu byly použity ukázky z rozhlasového pásma Milana Brunclíka "Čas zakletý do plátna" a pořadu Marty Růžičkové "V zajetí smíchu".
Vladimír Komárek (1928-2002), malíř, grafik a ilustrátor, patří k nejvýraznějším českým uměleckým osobnostem druhé poloviny 20. století. K výtvarnému umění ho to táhlo už od mládí. Studia začal na sklářské škole v Železném Brodě a roku 1946 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Karla Mináře, na které studium ukončil po jednom akademickém roce. Pak se přihlásil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Karla Štipla, kde úspěšně absolvoval roku 1954.
Rozhlasovou vzpomínku s názvem "Vladimír Komárek: malíř času a ticha" připravil režisér Pavel Krejčí.
Související
-
Lidé z celého světa míří do kostela v Konecchlumí. Zdobí jej Křížová cesta Vladimíra Komárka
V roce 2002 přibyla do kostela sv. Petra a Pavla v Konecchlumí na Jičínsku Křížová cesta od mistra Vladimíra Komárka. Byla se tam podívat i redaktorka Vlaďka Wildová.
-
Paní Táňa začala „na stará kolena“ malovat obrazy. Inspiraci našla v hračkářství
Stěny zimní zahrady v Domě s pečovatelskou službou v Hronově zdobí řada obrazů. Namalovala je jedna z obyvatelek domova. Ta se tomuto koníčku začala věnovat úplnou náhodou.
-
Je radost, dívat se na krásný obraz. Ale ještě radostnější je, namalovat si svůj
Krédem Dany Činčarové, výtvarnice a lektorky, která vede kurzy relaxačního malování, jsou slova: radost je se na obraz dívat, ale radostnější je ho malovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
