Lidé a andělé se potkávají ve Snovém světě mistra Vladimíra Komárka v jičínské galerii
Regionální muzeum a galerie v Jičíně zve na poslední letošní výstavu. Snový svět Vladimíra Komárka připomíná 90 let od narození tohoto pábitele a podmanivého malíře. Reprezentativní přehlídka by se neuskutečnila bez přispění Růženy Komárkové a Vladimíra Komárka ml., kteří laskavě zapůjčili díla z malířovy pozůstalosti.
Úvodní slovo na vernisáži pronesla kurátorka výstavy historička umění Jana Schlesingerová a malířův dlouholetý přítel Jan Kanyza. Vystoupili také Pavel a Ludmila Krčmárikovi.
V Jičíně jsou až do 6. ledna k vidění známé i méně známé práce v oleji i grafice, a také kresby. Těžištěm expozice jsou díla z malířovy pozůstalosti.
Výstava ukazuje i několik verzí cyklu Křížové cesty. Jedním z nejzajímavějších exponátů je Poslední večeře Páně, kterou obdivovatelé Komárkova díla uvidí vůbec poprvé od doby, kdy malíř odešel. Vystaveny jsou též drobné grafiky ze sbírky Karla Samšiňáka.
Vladimír Komárek (1928-2002), malíř, grafik a ilustrátor, patří k nejvýraznějším českým uměleckým osobnostem druhé poloviny 20. století. K výtvarnému umění ho to táhlo už od mládí. Studia začal na sklářské škole v Železném Brodě a roku 1946 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Karla Mináře, na které studium ukončil po jednom akademickém roce. Pak se přihlásil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Karla Štipla, kde úspěšně absolvoval roku 1954.
Vladimír Komárek se vyjadřoval pomocí symbolů a metafor, svým dílem navazuje na imaginativní malířství, především na dílo Jana Zrzavého. Typická jsou pro něj interiérová zátiší složená ze dveří, oken, stolů, židlí.
Na obrazech se setkáváme s figurami lidí a andělů. Ty spojuje jen v náznaku provedený obličej, který nás jakoby odvádí do tajemně tklivého světa tam za oponou.
Celým jeho tvůrčím životem proplouvá téma Křížové cesty, tedy Kristových pašijí, jejíž podobu neustále hledal a korigoval na řadě grafik až do výsledné podoby monumentálních obrazů namalovaných pro kostel sv. Petra a Pavla v Konecchlumí.
Na Komárkových olejích na první pohled okouzlí snově laděná barevnost s převahou šedých tónů, které doplňuje černou, zelenou a pastelově růžovou. Na podmět historičky umění Nataši Melnikové-Papouškové začal rozvíjet grafickou práci. Vystřídal řadu grafických technik, ale nejvíc si oblíbil techniku suché jehly. Ve své grafické práci rozvíjel stejná témata jako v olejích.
Související
-
Lidé z celého světa míří do kostela v Konecchlumí. Zdobí jej Křížová cesta Vladimíra Komárka
V roce 2002 přibyla do kostela sv. Petra a Pavla v Konecchlumí na Jičínsku Křížová cesta od mistra Vladimíra Komárka. Byla se tam podívat i redaktorka Vlaďka Wildová.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
