Leggiero Quartet aneb „Pohodáři“ s titulem Talent Královéhradeckého kraje mají své první cédéčko

Příští týden budou křtít v sále Církve bratrské v Hradci Králové své první cédéčko. K tomu už nám řeknou víc houslistka Marie Bařinová a violoncelistka Anna Marie Kadečková. Tak na co se můžeme těšit v úterý 11. června od 18 hodin?
Anna Marie Kadečková: Bude to velká sláva. Pro nás je to úplně srdcová záležitost a vlastně takové rozloučení se studiem na zmiňované ZUŠce. Takže předvedeme pár skladeb, co jsou nahrané na cédéčku, přidá se i Smiling String Orchestra obohacen o členy, se kterými jsme hrávali v tomto orchestru, takže to bude velká srdeční věc.

Anna Marie Kadečková a Marie Bařinová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Ještě než představíme Leggiero Quartet, pojďme zavzpomínat na roky, které jste strávili se střezinským smyčcovým orchestrem Smiling String Orchestra, s panem dirigentem Mikulášem Ježkem. Co vás přivedlo k muzice?
Marie Bařinová: Já jsem si to hodně vydupala sama. Jsem z muzikantské rodiny, ale všichni jsme nadšení amatéři. Polovinu rodiny mám z moravského Mikulova, takže je tam i velký vztah k folkloru a ke všem těmto věcem. Tedy housličky jsem si opravdu vydupala sama úplně z ničeho. Ve třech letech jsem je dostala od babičky a zamilovala jsem se do nich. To zamilování trvá dodnes.

Myslím si, že nejvíc, co mi jak Smiling String Orchestra, tak ZUŠka dala, je přátelství těch lidí. To je prostě přátelství na celý život.
Marie Bařinová, houslistka

Jak je to s violoncelem u Aničky?
Anna Marie Kadečková: Co si pamatuji, tak určitě mě hodně inspirovala starší sestra, protože ona také začínala na Střezině hrát na housle. A já jsem samozřejmě chtěla jít v jejích stopách, housle jsem chtěla také, ale rodiče asi chtěli, abychom měli doma nějaký multidimenzionální orchestr. Upřímně jsem ani nevěděla, že něco jako violoncello existuje, ale když mi ho potom na Střezině ukázali, tak jsem byla nadšená.

Čtěte také

Hradecký Smiling String Orchestra nadchl americké publikum a užil si na Floridě krásné ovace vestoje

A roky strávené se Smiling String Orchestra? Muzika je dřina, píle i houževnatost. Ovšem také zábava v kolektivu. Na co vzpomínáte nejraději?
Marie Bařinová: Tam se sešlo hodně věcí. Myslím si, že nejvíc, co mi jak Smiling String Orchestra, tak ZUŠka dala, je přátelství těch lidí. My jsme si opravdu totálně sedli, všichni jsme začínali a byli nešikovní, ale společně jsme se posouvali. A strašně jsme všichni chtěli. Vášeň k muzice jsme měli společnou, všechny nás to bavilo a spolu jsme toho prožili opravdu hodně. To je přátelství na celý život.

Anna Marie Kadečková: Teď si vzpomínám, že my jsme spolu začaly hrát už v orchestru Primavera, který fungoval ještě před Smiling String Orchestra. Potom právě Mikuláš a my jsme jeli na první zájezd nového orchestru do Chorvatska a ještě jsme neměli ani žádné jméno, jen jsme spolu prostě hráli. Jedno odpoledne jsme si udělali společnou procházku a skončili jsme na takové oblázkové pláži. Tam jsme si sedli a začali budovat název. Pamatuji si, že jsem si psala do not, že dirigent a maminka mají vždycky pravdu. Jako pan režisér. A od té doby hudba pro mě nabrala úplně jiný rozměr.

Leggiero znamená ležérní, ale úplně doslovný překlad to asi nebude. Říkali jsme si, že jsme také docela v pohodě. Takže se to k nám hodilo.
Anna Marie Kadečková, violoncelistka

Leggiero Quartet je tedy pokračování vašich vazeb ze Střeziny, ze Smiling String Orchestra?
Marie Bařinová: To vzniklo souběžně. Spolu s tím, jak vznikl Smiling String Orchestra, tak nás Mikuláš dal všechny čtyři dohromady a řekl, dělejte kvarteto, to je nejvíc. Takže my spolu hrajeme souběžně se Smiling String Orchestra už dlouho.

Čtěte také

Hrajeme pořád s úsměvem, směje se Smiling String Orchestra, čerství držitelé ceny Hradecká múza

Pojďme představit vaše kvarteto. To musí být čtyři pochopitelně. Tak kdo tady dnes chybí?
Anna Marie Kadečková: Chybí nám tu violista Ondra Metelka a první houslistka Anna Stránská.

Leggiero Quartet, co to přesně znamená?
Anna Marie Kadečková: Leggiero znamená ležérní, ale úplně doslovný překlad to asi nebude. Leggiero znamená, že všichni musí být v pohodě. A pak jsme si říkali, že my jsme také docela v pohodě, proto Leggiero. Prostě se to k nám hodilo.

Na vašem cédéčku je hudba Antonína Dvořáka?
Marie Bařinová: Jeho nejznámější a nejhranější kvartet je Americký kvartet. Potom, co jsme se probojovali Mozartem, protože se říká, že to základ, každé kvarteto by nejdříve mělo zahrát Mozarta a pak se posunout, tak jsme začali studovat z tohoto Dvořákova kvarteta pomalu druhou větu a časem jsme průběžně přidávali další a další věty, až jsme měli celý kvartet. A když jsme přemýšleli, co na nahrát na cédéčko, tak tohle byla jasná volba. To je prostě naše srdcová záležitost.

Hudba Antonína Dvořáka je zkrátka hravá.
Marie Bařinová: Totálně. Úplně moc. On to napsal v Americe, proto Americký kvartet. V některých větách je to pomalé, to je hodně inspirováno steskem po vlasti, ale jinak je to inspirováno různými černošskými spirituály, tedy je to rytmická a krásná hudba.

Marie Bařinová a Anna Marie Kadečková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Houslistka Marie Bařinová a violoncelistka Anna Marie Kadečková a Leggiero Quartet. Moc děkuji za rozhovor.