Kryty CO. Lukáš Rybka zmapoval tajemná místa hradeckého podzemí. Největší kryt našel pod Aldisem
Zavedeme vás do míst, nad kterými možná každý den chodíme, žijeme a pracujeme nad nimi, ale nikdo z nás o nich pořádně nic neví. A přitom nás tato místa měla kdysi chránit před nebezpečím. Naším hostem je mladý režisér Lukáš Rybka, který dokonce o těchto místech natočil dokumentární film.
Tak prozraďme, co je to za místa.
Jsou to kryty civilní obrany a měly nás chránit v případě jaderného útoku či jiného nebezpečí či napadení.
Jako kluk jsem zjistil, že pod babiččiným domem se nachází kryt. Tenkrát mě to chytlo a rozhodl jsem se, že po tom budu pátrat dál.
Lukáš Rybka, režisér filmu Kryty CO
To je opravdu zajímavé téma. Jak jste se k němu dostal a proč jste se rozhodl o něm natočit film?
Když jsem byl mladší, tak pod babiččiným domem se nachází kryt a táta mi o něm vyprávěl. Tenkrát mě to chytlo, ale nijak jsem se tím nezabýval. Teď se to probudilo a rozhodl jsem se, že po tom budu pátrat dál.
Musíme říct, Lukáši, kolik vám je let?
Je mi 22 let.
A co vás na těch krytech tolik zajímá?
Mě obecně zajímají témata, když se o něčem úplně neví, když je to pro lidi tajné. To mě zajímá a chci to zveřejnit a otevřít. To byl asi hlavní důvod, že nikdo tady pořádně nevěděl, že něco takového tady máme.
Čtěte také
Kde jste začal s pátráním a bádáním?
Nejdříve jsem šel rovnou na Magistrát města Hradce Králové, tam mně pan Krátký ukázal veškerou dokumentaci a evidenci krytů. Dostal jsem se k informacím a podle nich jsem začal shánět majitele, protože dnes jsou všechny kryty v Hradci Králové převedeny do soukromého vlastnictví. Takže jsem musel najít majitele a zeptat se jich, zda by mě pustili dovnitř.
A když vám řekli ne, my vás tam nepustíme?
To se většinou nestávalo. Pár lidí se našlo, takoví morousové. Ale drtivá většina majitelů byla příjemných a pustila mě tam. Spíš jsem se někam nedostal z časových důvodů, že jsem to třeba už nestihl. Bylo toho hodně.
Pro koho kryty vlastně sloužily, kdy a pro koho se budovaly? Ve kterých letech?
Začaly se budovat začátkem padesátých let a potom nejvíc v šedesátých letech. V sedmdesátých letech už se od toho ustoupilo, pod paneláky už kryty nenajdeme. Jsou většinou pod domy z padesátých a šedesátých let. A měly nás chránit například před jaderným útokem či nějakým biologickým nebezpečím. Sloužily buď pro obyvatelstvo nebo případně zaměstnance, pokud byl kryt v nějakém závodě. Hodně byly v továrnách, protože primárně bylo důležité, aby podniky fungovaly. A ostatní obyvatelstvo by se evakuovalo mimo město.
Natočil jste o krytech i dokument. Co studujete, Lukáši?
Studuji multimediální techniky v Opavě na Slezské univerzitě. Je to takový technický obor, není přímo umělecký. Ale já to mám raději, jsem spíš technický typ. Už jsem natočil několik filmů, ještě před tím studiem. Mě to prostě baví.
V evidenci je zhruba 80 krytů. Další jsem ještě dohledal, takže je jich dohromady asi 100. Ty nejzajímavější jsem vybral do dokumentu.
Lukáš Rybka, režisér filmu Kryty CO
Můžete říct, jaké filmy jste natočil?
Nejdřív jsem natočil dokumentární cyklus takových krátkých dílů Minutky historie Hradce Králové. Potom o Krčmově, o jedné vesnici na Adršpašsku a pak jsme s kamarády natočili dva hrané filmy v Hradci Králové. Ale nejvíc mě baví ty dokumenty.
Váš dokumentární film měl mít na podzim premiéru, ale přerušil to koronavirus. Takže bude na jaře?
Doufám, že bude co nejdříve.
Čtěte také
Kolik těch krytů jste našel tady v Hradci Králové?
V evidenci jich bylo, dejme tomu, nějakých 70 až 80. A potom jsem ještě dohledal dalších 30. Takže celkem zhruba 100 krytů. Sám jsem jich navštívil asi 15 s tím, že samozřejmě těch krytů bylo hodně, tak jsem vybral do dokumentu jen ty nejzajímavější. Největší kryt v Hradci Králové je pod Kongresovým centrem Aldis, ten byl určený pro 2 000 lidí. Dnes je využíván jako podzemní parkoviště. Ale tento kryt nebyl nijak odolný, byl určen jen pro případ radioaktivního záření či jiných bojových plynů, nedokázal by odolat silnější tlakové vlně. Potom další zajímavý kryt je na Novém Hradci Králové, to byl štábní kryt pro celý kraj a krajské město.
Štábní kryt byl určen pro koho?
Štábní kryt, to bylo velitelské stanoviště, tam bylo velení. Lišil se od normálního krytu. Ten byl určen jen pro ukrytí obyvatel či zaměstnanců. Velitelské stanoviště vždy zajišťovalo komunikaci a tak dále.
Pak byly domovní kryty. Tam jste zmapoval také nějaký nejzajímavější?
Byl přímo pod Čedokem u Koruny. Tento kryt je dobře zachovalý. Na Gočárově třídě je těch krytů víc. Ale ještě se vrátím k tomu Novému Hradci, tam je zajímavostí, že v roce 1968 z tohoto krytu vysílal Československý rozhlas Hradec Králové. Při okupaci se tam schovali a proto tenkrát okupační armáda nedokázala přerušit vysílání. A domovních krytů je po Hradci samozřejmě nejvíc, já jsem v několika byl, ale do dokumentu jsem vybral onen pod Čedokem.
V jedné firmě je kryt, který zůstal kompletně v původním stavu. Na tabuli je tam stále křídou napsáno 17.10.1989. To bylo poslední cvičení.
Lukáš Rybka, režisér filmu Kryty CO
A ještě jeden velmi zachovalý kryt jste prý našel.
Ano, to je také štábní kryt nebo velitelské stanoviště. To patřilo pod zmíněný Nový Hradec. Je v jedné firmě tady v Hradci Králové, ale nemůžu mluvit o názvu ani kde se to nachází, protože to mám od nich zakázáno. To je kryt, který zůstal kompletně v původním stavu, jsou tam telefony, veškeré vybavení, zásobníky na vodu, záchody. A dokonce na tabuli je tam křídou dodnes napsáno datum 17. 10. 1989. To bylo poslední cvičení, které tam probíhalo. Takže v dokumentu tento kryt je, ale není uvedeno, kde se nachází.
To by možná bylo hezké muzeum.
To určitě. Ale ona firma o to nemá moc zájem. Každopádně jako muzeum by se to mohlo otevřít hned, protože tam nic nechybí.
Lukáš Rybka byl dnes naším hostem. Držíme palce, aby se film líbil.
Díky, na shledanou.
Související
-
Hasiči cvičili v josefovském podzemí. S takovou situací se zatím nesetkali a šli opravdu do neznáma
Taktické cvičení profesionálních i dobrovolných hasičů z Jaroměře simulovalo záchranu pohřešovaných osob z podzemních chodeb.
-
Velké náměstí má sloužit Hradečákům, ne autům. Podzemní garáže změní parkoviště na živý prostor
Budeme si povídat o rekonstrukci Velkého náměstí v Hradci Králové, která by z něj konečně udělala něco jiného, než parkoviště. Ale k tomu vede ještě poměrně dlouhá cesta.
-
Tma a křik raněných. Tak vypadalo cvičení záchranářů v...
Hasiči, záchranáři i policisté v Královéhradeckém kraji zasahovali u simulované vlakové nehody. Využili tak plánované výluky na železniční trati mezi Policí nad Met...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
