Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov. Díky odvážlivcům s kamerou

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov
Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Není to tak dávno, co jsme si povídali o pevnosti Dobrošov a představili jsme vám tuto součást našeho prvorepublikového obranného opevnění podél česko-polské hranice. Jeden řopík na Babí u Náchoda se nedávno podařilo také partě nadšenců zpřístupnit. Kolem těchto staveb se stále děje něco zajímavého. Chystá se například film o nepřístupných chodbách právě v Dobrošově.

O tomto připravovaném projektu a filmu nám přišli něco povědět Jan Florian a Petr Vondryska. Co se to vlastně chystá? Film či dokument, o čem přesně bude?
Jedná se o dokument z nepřístupné části pevnosti Dobrošov. Je to místo, kam se běžný smrtelník nepodívá. No a nám jde o to, aby se tam právě i návštěvníci podívali. A to díky tomu, že jsme tam šli my s kamerou, my, ti odvážní.

Čtěte také

Jaká je souvislost mezi vámi a Dobrošovem? Vy jste nám tu minule představoval řopík na Babí.
Na Dobrošově třetím rokem provázím. Klasickou prohlídkovou trasu, kde jde o objekty Zelený a Můstek. A dál pak ještě jsem i na srubu Jeřáb. Ale ten otevíráme pouze na státní svátky.

A tam jsou ty unikátní malby na Jeřábu?
Ano, tam jsou malby, které nakreslil svobodník Zicháček. Je tam malba tanku taženého krávou a u toho nápis Polsko dobývá Těšínsko. A pak tam jsou ještě další malůvky. To je možné vidět vždy na státní svátek. A potom ještě teď v srpnu máme s náchodským starostou do pevnosti akci, kdy bude otevřeno. My tam budeme v dobových uniformách. A pak 9. září, kdy bude večer i projekce toho našeho dokumentu.

Vy jste obrovský nadšenec do těch pevnostních budov a vůbec do vojenské historie. Jak je to s vámi, Petře, a s láskou k těmto objektům?
Já už se o to opevnění také určitou dobu zajímám. A hlavně jsem začal natáčet ty dokumenty. Říkal jsem si, proč vlastně ne? Koukal jsem na serveru YouTube, že někteří nadšenci už také něco natáčeli, ale je to tragicky málo. I v televizi je málo dokumentů o našem československém opevnění z předválečné doby. Tak jsem si říkal, proč to nezkusit. Pořídil jsem si kameru a zkusil jsem to. Natočil jsem prvních pár videí, která nebyla zrovna nějak extra jako povedená, ale to byl začátek. Chytlo mě to a baví mě to. Snažím se v tom neustále zlepšovat.

Vy jste natáčel hlavně to pevnostní opevnění a bunkry na Trutnovsku?
Ano, já jsem z Trutnova. Takže se dá říct, že to opevnění mám za barákem. A už jako malí kluci jsme chodili do lesa na houby, takže jsme kolem těch bunkrů chodili. Ale v té době jsem ještě k tomu neměl takový cit. Ale vzpomínám si, jak jsme to prolézali. Je to podobní, jako to má tady Honza. Ale ten chodil zase po Náchodsku.

O těch pevnostních objektech na Trutnovsku jsme si ještě nepovídali, tak co tam je? Stachelberg, to je asi ta největší pevnost.
Ano, Stachelberg je největší dělostřelecká tvrz, co do rozsahu zbraní a podzemních chodeb. Ale co se týče té hlíny těžkého opevnění, tak když to porovnáme s Náchodskem, tak není v takovém stádiu výstavby. Tam to bylo teprve v začátcích. Tam je hodně objektů nedokončených. Málo objektů mělo osazeny zvony a celkově ta linie je taková spíš, že se dá pozorovat, jak se ty bunkry stavěly. Než přišel rok 1938 a ta výstavba skončila.

Jan Florian a Petr Vondryska ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové s Jakubem Schmidtem

A v jakém jsou stavu ty objekty na Trutnovsku?
Jsou ve stavu krátce po dokončení. To znamená, že neměly žádnou vnitřní výbavu. Hodně objektů nemá ani dokončenou omítku, takže je na nich dobře vidět, jak se betonovaly, jak tam to šalování bylo. Jsou tam obtisky od prken. V takovém stavu je většina objektů. Oproti Náchodsku, kde už přeci jen toho bylo víc.

Jak jste se dali dohromady vy dva? Kdy jste se potkali? Bylo to jen kvůli natáčení filmu?
Začalo to tak, že Petr založil na Facebooku skupinu Opevněné Náchodsko a Trutnovsko. Tam jsem se nějakým způsobem dostal, abych měl pak víc informací, jak to vypadá v okolí. A Petr začal přidávat nejdřív fotografie a potom i videa. Mě zaujalo, jak má ty objekty krásně uvnitř nasvícené. Už jsem udělal několik pokusů jak Dobrošov natočit, ale pořád se mi nevedlo to správně nasvítit. A měl také pěkné komentáře. Tak jsem si řekl, že mu napíši. Já se rád podívám do té nepřístupný části, takže jsme to pak domluvili na Dobrošově a dali jsme to dohromady.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Petře, byl jste zvědav, jak to tam vypadá.
Já jsem ani vteřinu neváhal. S takovou šancí jsem vlastně nikdy ani nepočítal, že se do nepřístupných prostor na Dobrošově někdy podívám. Když mi Honza napsal, tak jsem hned souhlasil. Začal jsem řešit volno a říkal si, nesmím takovou příležitost propásnout.

Jak je vlastně to podzemí na Dobrošově hluboko?
Hloubka celkového podzemí je od 20 do 40 metrů. Nejhloubější část je pod srubem Můstek, kde je veřejně přístupná část. Ttam je 226 betonových schodů. To je ta nejhlubší šachta.

A co tam je? Jak to tam vypadá? Jsou tam závaly? Proč se tam vlastně vůbec nesmí?
Do nepřístupné části se nechodí z toho důvodu, že když se začalo stavět 13. září roku 1937, tak stavba měla trvat celkem dva roky. Ale díky tomu, že o rok později přišel Mnichov, tak byla stavba náhle ukončena. No a podzemí bylo vybetonováno asi tak ze 70 procent. Zbylá ražba byla také skoro hotová, ale díky tomu, že někde ta betonáž není a je tam břidlicová skála, která postupem času zvětrává, tak to pak padá. Proto z toho důvodu, kde není důlní výztuž, tak tam veřejnost vůbec nesmí, je to zakázané. Je to dost problém se tam někdy protáhnout, není to pro všechny, proto se tam nepouští. Není to pro klaustrofobiky.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Jak je to tam velké?
Tak ten zbytek podzemí, díky tomu, že se jedná o další dva nedostavěné objekty, tak se tam nacházejí další muniční sály. Potom sál pro kanceláře, bohužel tedy pod dělostřeleckým srubem Amerika, který se nestihl dostavět. Tam se dá dostat pouze do kanceláří, zbytek už je za takovým závalem, který už se nedá nikde prolézt. Nenašli jsme ani jedinou škvíru, je to škoda, ale bohužel tam už se nikdo nepodívá a přitom je to ta nejzajímavější část.

A narazili jste tam na něco, co vás osobně nějak překvapilo?
Líbilo se mi, že jsme narazili na plech, který tam visí na přechodu, kde je betonová chodba a začíná chodba pouze v hrubém výlomu. Ten plech tam zanechali dělníci. A tak, jak ho tam v tom roce 1938 při opouštění tvrze nechali, tak tam dodnes je. A připomíná dobu výstavby po těch dělnících.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Jak daleko jste s tím samotným natáčením?
Záběry máme kompletní. Teď už jen co se třeba nepovedlo, tak ještě něco přetočíme. Ale jinak už je to ve fázi střihu. Je to ve finální části. 40 minut je hotovo. A film bude mít asi tak hodinu deset.

Vy to musíte do září stihnout, protože byste chtěli ten film promítat v září. Premiéru by měl mít přímo na Dobrošově u jedné příležitosti.
Ano, ale chtěli bychom to už teď v srpnu. Chtěl bych pozvat bývalé průvodce, aby se na to přijeli podívat. A potom pro veřejnost to pustíme 9. září večer, kdy bude akce 80 let od výstavby tvrze Dobrošov. Ale předtím bych chtěl udělat právě tu předpremiéru.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Musíme také připomenout, že tato pevnost na Náchodsku je vlastně teď v létě otevřena naposledy, protože pak bude na tři roky uzavřena. Podaří se po té rekonstrukci zpřístupnit i některé zatím nepřístupné prostory?
Nepočítá se s rozšířením tvrze. Nedostane se tam nikdo. A proto jsme tam šli my s tou kamerou.

Přijeďte se ještě tedy letos v létě podívat na Dobrošov. Po schodech vás určitě někam vezmou.
Ano, 171 schodů dolů do podzemí a pak 262 celkem nahoru. Protože 226 jich je betonových a zbytek jsou ještě točité schody do plechové věže na stropnici srubu Můstek.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Pojďme ještě k vám na Babí, protože to je malý bunkr vzor 37.
Ano, to je řopík. My máme ty objekty dva a teď 4. a 5. srpna budeme oba otevírat. S tím, že každou hodinu od 11 hodin budeme otevírat řopík a potom během té hodiny se bude přecházet ještě na druhý objekt. To se jedná o lehký objekt vzor 36 neboli také objekt starého typu v Náchodě nad celním deklarantem. Je to vlastně jediný zachovalý objekt tady na Náchodsku, kam se Němci nedostali. A to díky tomu, že je na skalním útesu. Ale ten budeme otevírat opravdu jen párkráte do roka. A to proto, že je na soukromém pozemku, kde ho hlídají dva vlčáci. Takže předem musíme zavolat majiteli, aby se nám náhodou něco nestalo. Aby byli návštěvníci v bezpeší. Proto bude otvírán jen párkrát do roka.

A ten řopík na Babí?
Ten je u zahrady. Tam máme volný přístup. Ale když chci na tu 36, ta je tedy perfektně hlídaná, ale to stojí za to. Je to asi dva kilometry od sebe. Takže já budu na řopíku, tam budu provázet a potom kolega půjde s návštěvníky k tomu druhému objektu. A tam bude čekat druhý kolega, který bude mluvit zase o té 36. A mezitím ten prostřední průvodce ještě řekne něco o okolí a podobně.

A v dobových uniformách, předpokládám.
Tak uvidíme. Podle toho, jaké bude počasí. Protože být v tom celou dobu, není úplně ideální. Kouše to a v pořádném horku to vůbec není ideální. Obdivuji ty vojáky.

Všechny vás tedy zveme na Dobrošov, na Babí u Náchoda a těšíme se na ten pozoruhodný film.