Kotlety se dají upravit na nepřeberně mnoho způsobů. Zkuste je s houbovou omáčkou
Kotleta je chuťově výborné, přitom relativně levné maso. Zatímco k večeři, kterou připravujete v týdnu, člověk hledá inspiraci v receptech, které jsou co nejrychlejší, u víkendového oběda si rád pochutná.
A kotlety s houbovou omáčkou jsou skvělým skloubením obojího - nedají moc práce, takže je zvládnete udělat i přes týden, a přitom jimi neurazíte žádného milovníka dobrého jídla.
Suroviny:
4 kotlety, 450 g žampiónů, 2 stroužky česneku, 60 ml kuřecího vývaru, 60 ml bílého vína, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce hrubozrnné hořčice, hrst petrželky,
2 lžíce olivového oleje, čerstvý špenát, šalotka, brambory
Postup:
Na pánvi rozpalte olivový olej a pak na něm asi 2-3 minuty z každé strany opékejte vepřo¬vé kotlety. Ty pak vyndejte z pánve a udržujte v teple.
Do pánve dejte žampióny pokrájené na čtvrtky, dva stroužky česneku pokrájené na tenké plátky a opékejte asi šest minut. Pak přilijte kuřecí vývar, bílé víno, přidejte hořčici. Nakonec vmíchejte pokrájenou petrželku a vraťte zpět kotlety.
Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo.
Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem. Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo.
Kotlety na talíři přelijeme houbovou omáčkou.
Jako příloha se hodí opečené brambory. Na dozdobení dáme na talíř lžíci podušeného špenátu.
Kotleta (z francouzského côtelette, tedy „žebírko“, to původem z francouzského côte, resp. latinského costa, tedy „bok“, „žebro“) je plátek masa z boku zvířete poblíž páteře, zpravidla s kostí. Kotleta může být vepřová, telecí, jehněčí, řidčeji hovězí.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
