Konec II. světové války a květnové povstání na Jilemnicku připomíná objevná výstava Stopy osvobození
Tento týden se znovu otevřela muzea a galerie; své návštěvníky opět vítá i jilemnické Krkonošské muzeum. Obsáhlá a v mnohém objevná výstava nazvaná „Stopy osvobození" se k loňskému květnovému výročí směla otevřít jen nakrátko.
Čtěte také
Naštěstí byla výstava prodloužena a ty nejdramatičtější okamžiky konce II. světové války na Jilemnicku si v expozici mohla připomenout s ředitelem muzea Davidem Ulrychem i reportérka Eliška Pilařová.
Květnové dny roku 1945 na Jilemnicku. Tady byla v některých městech velmi dramatická.
„Tady povstání začalo 3. května, čili patřilo k jedněm z těch prvních. Rozšířilo se sem z Chuchelny na Semilsku, kde povstání začala partyzánská skupina Šalujev, složená jak z Čechů, tak Sovětů."
„Ve Mříčné došlo 8. května k největšímu střetu tady v okolí mezi příslušníky partyzánské skupiny, která jela obsadit vojenský lazaret v Jilemnici, s vojenskou kolonou příslušníků SS, wehrmachtu i civilistů. Velitel vydal rozkaz k obraně a partyzáni zahájili palbu."
„Během necelé hodiny zde zemřelo 62 Němců, 3 Sověti a 3 Češi. Takže se jednalo o poměrně krvavý boj prakticky již po skončení války."
Takže ve Mříčné je hromadný hrob?
„Ano, za kostelem svaté Kateřiny byli někteří pohřbíváni, další v Jilemnici. Ale někteří mrtví byli zapomenuti v lesích kolem Mříčné až do léta. Ještě také docházelo k dalším excesům druhý den po tomto střetu, kdy opilí Sověti postříleli některé německé zajatce. Nakonec dalším činům zabránil starosta Mříčné Bohuslav Jebavý, který byl rovněž v odboji."
Čtěte také
I tato neblahá událost je na výstavě Stopy osvobození zmíněna.
„Určitě, nicméně žádné fotografie se nedochovaly. Na místě ve Mříčné jsou dva pomníčky a před několika lety německý spolek, který se zabývá válečnými hroby, tak exhumoval desítky těch zastřelených Němců a převezl jejich ostatky do Brna."
„Teď byla výstava prodloužena do 6. června. Takže návštěvníci budou mít možnost ještě zhruba měsíc expozici navštívit."
„Události, texty a dokumenty v určitých obcích doplňují i autentické výpovědi žijících pamětníků," dodává David Ulrych.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

