Končiny a Bohdašín na Náchodsku mohly dopadnout jako Lidice a Ležáky

8. červenec 2019 09:22

U Červeného Kostelce na Náchodsku se vzpomínalo na některé z obětí nacistického režimu. Konkrétně na výsadkáře Jiřího Potůčka ze skupiny Silver A a odbojáře, kteří mu v posledních dnech jeho života pomáhali. Všichni za to zaplatili životem. 

Fakta o událostech druhé světové války i vzpomínky přeživších. Právě tak vypadala pieta spojená se slavnostním odhalováním tzv. Kamenů zmizelých. Nejprve v Bohdašíně, u bývalé školy, ze které radista Potůček posílal do Londýna poslední zprávu před svou smrtí, z legendární vysílačky Libuše.

Příběhy z nichž mrazí. Kniha Nebylo jim souzeno žít aneb osudy popravených a umučených sokolů

Křest knihy Nebylo jim souzeno žít aneb osudy popravených a umučených sokolů

Vychází kniha o osudech popravených a umučených sokolů. Autorky knížky s názvem „Nebylo jim souzeno žít" chtějí touto cestou splatit po více než 70 letech dluh sokolským hrdinům, kteří tak již nebudou odsouzeni k zapomnění. 

„Ve které zaznělo, že zůstal úplně sám. Že se lidé bojí podat mu pomocnou ruku. Že všude řádí gestapo a Němci a že se všude šíří strach," vysvětluje Pavlína Špatenková ze Sokolské župy Podkrkonošská-Jiráskova, která odhalení Kamenů zmizelých zorganizovala.

První dva nově odhalené kameny patřily manželům Satranovým, kteří právě radistu Jiřího Potůčka několik dnů ukrývali.

"Pro mě je to splněný sen. O Kameny zmizelých pro sokolské odbojáře jsem usilovala dlouho.Tohle jsou první Kameny zmizelých v Královehradeckém kraji,"
dodává Pavlína Špatenková.

U Červeného Kostelce na Náchodsku se vzpomínalo na některé z obětí nacistického režimu. Pieta byla spojena se slavnostním odhalováním tzv. Kamenů zmizelých

Odhalených kamenů je sedm, další připomínají tragický osud rodiny Burdychových, která žila v nedalekých Končinách. Právě tady byl poslední doložený pobyt parašutisty před vyzrazením gestapu.

Chci projevit úctu a zachovat vzpomínky. Pro budoucí generace už bude Protektorát neuvěřitelný

Sokolka a župní vzdělavatelka Pavlína Špatenková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Sokolka a župní vzdělavatelka Pavlína Špatenková chystá novou knihu o historii sokolského odboje v Sokolské župě Podkrkonošské-Jiráskově za 2. světové války. Co ji přivedlo na myšlenku napsat knížku o sokolském odboji? Jak se žilo sokolům za Protektorátu? Dotýká se jí tato tématika osobně? Proč je „sokolský odkaz" v dnešní době důležitý?

Obě zmiňované obce měly přitom dopadnout jako Lidice a Ležáky, nacisté už vydali vyhlazovací dekret. Ke zničení obcí, kde tehdy žilo 236 lidí, nakonec nedošlo.

Důvody vysvětluje starostka sokolské župy Helena Rezková.
"Doktor Chudoba, náchodský policejní ředitel, měl úzké styky s velitelem gestapa v Hradci Králové Albertem Hardtkem. Věděl na něj asi spoustu kompromitujících věcí. A možná i proto ho nakonec přesvědčil, aby Němci osady Bohdašín a Končiny nevypálili."

Další kameny zmizelých, tedy žulové kostky se speciálním mosazným povrchem, chtějí zástupci sokolů odhalit v říjnu a to ve Dvoře Králové nad Labem a Doubravicích.

Spustit audio

Související