Končiny a Bohdašín na Náchodsku mohly dopadnout jako Lidice a Ležáky
U Červeného Kostelce na Náchodsku se vzpomínalo na některé z obětí nacistického režimu. Konkrétně na výsadkáře Jiřího Potůčka ze skupiny Silver A a odbojáře, kteří mu v posledních dnech jeho života pomáhali. Všichni za to zaplatili životem.
Fakta o událostech druhé světové války i vzpomínky přeživších. Právě tak vypadala pieta spojená se slavnostním odhalováním tzv. Kamenů zmizelých. Nejprve v Bohdašíně, u bývalé školy, ze které radista Potůček posílal do Londýna poslední zprávu před svou smrtí, z legendární vysílačky Libuše.
Příběhy z nichž mrazí. Kniha Nebylo jim souzeno žít aneb osudy popravených a umučených sokolů
Vychází kniha o osudech popravených a umučených sokolů. Autorky knížky s názvem „Nebylo jim souzeno žít" chtějí touto cestou splatit po více než 70 letech dluh sokolským hrdinům, kteří tak již nebudou odsouzeni k zapomnění.
„Ve které zaznělo, že zůstal úplně sám. Že se lidé bojí podat mu pomocnou ruku. Že všude řádí gestapo a Němci a že se všude šíří strach," vysvětluje Pavlína Špatenková ze Sokolské župy Podkrkonošská-Jiráskova, která odhalení Kamenů zmizelých zorganizovala.
První dva nově odhalené kameny patřily manželům Satranovým, kteří právě radistu Jiřího Potůčka několik dnů ukrývali.
"Pro mě je to splněný sen. O Kameny zmizelých pro sokolské odbojáře jsem usilovala dlouho.Tohle jsou první Kameny zmizelých v Královehradeckém kraji,"
dodává Pavlína Špatenková.
Odhalených kamenů je sedm, další připomínají tragický osud rodiny Burdychových, která žila v nedalekých Končinách. Právě tady byl poslední doložený pobyt parašutisty před vyzrazením gestapu.
Chci projevit úctu a zachovat vzpomínky. Pro budoucí generace už bude Protektorát neuvěřitelný
Sokolka a župní vzdělavatelka Pavlína Špatenková chystá novou knihu o historii sokolského odboje v Sokolské župě Podkrkonošské-Jiráskově za 2. světové války. Co ji přivedlo na myšlenku napsat knížku o sokolském odboji? Jak se žilo sokolům za Protektorátu? Dotýká se jí tato tématika osobně? Proč je „sokolský odkaz" v dnešní době důležitý?
Obě zmiňované obce měly přitom dopadnout jako Lidice a Ležáky, nacisté už vydali vyhlazovací dekret. Ke zničení obcí, kde tehdy žilo 236 lidí, nakonec nedošlo.
Důvody vysvětluje starostka sokolské župy Helena Rezková.
"Doktor Chudoba, náchodský policejní ředitel, měl úzké styky s velitelem gestapa v Hradci Králové Albertem Hardtkem. Věděl na něj asi spoustu kompromitujících věcí. A možná i proto ho nakonec přesvědčil, aby Němci osady Bohdašín a Končiny nevypálili."
Další kameny zmizelých, tedy žulové kostky se speciálním mosazným povrchem, chtějí zástupci sokolů odhalit v říjnu a to ve Dvoře Králové nad Labem a Doubravicích.
Související
-
Každý je sochařem svého těla. A pohyb je život. To je krédo Sokolů tělem i duší
Letos připravuje Česká obec sokolská už 16. Všesokolský slet, a tak vám budeme ve vysílání na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové sokolskou činnost představovat.
-
Sokol vznikl před 150 lety. Je o něj zájem v dnešní době? Chodí do něj mladí lidé a děti?
Sokol letos slaví už 150. narozeniny. Zároveň připravuje pravidelný slet, který se koná každých pět let. Reportérku Janu Házovou zajímalo, jestli je o Sokol zájem i dnes?
-
Druhá republika ve východních Čechách? Protektorát byl pracovní kolonií Velkoněmecké říše
Mnichov znamenal obrovskou ránu pro Československou republiku. Bylo to velké zklamání pro mnoho lidí, kteří věřili v sílu demokracie a jejím kořenům uprostřed Evropy.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0
-
Tři roky ‚pokání‘ za mši za Navalného. Pravoslavná církev v Rusku suspendovala kněze, který vedl tryznu
