Kočičky chystané na Velikonoce nedávejte do vody. Nádherně seschnou, drží barvu i tvar a neopadávají
Předjaří je obdobím, kdy definitivně zapomínáme na zimu. I když je teprve únor, teplé počasí nás táhne na zahrádku a vybízí, abychom se pustili do úklidu záhonů. Ten ale ještě pár týdnů počká. V této době se ale můžeme pustit do řezu některých nenáročných druhů okrasných keřů, a také hrušní či jabloní.
Zahradní rádce František Hlubocký hovoří v naší radioporadně o předjaří na našich zahrádkách.
Přinesl jste krásný jarní pozdrav, větvičky kočiček. A hned jste nám dal radu, že je nemáme určitě dávat do vody.
Je to taková stará praxe. Teď, když jsou kočičky napučené, vylézají z těch pouzdérek nebo z těch šupin, kde jsou schovány, ustřihnout, dát do džbánu, ale bez vody. Ony totiž v tomto stavu nádherně seschnou, ale drží barvu, drží tvar a neopadávají.
Přistoupíme ke stromu a odstraníme nemocné, polámané, suché a špatné větvě. To musíme. A potom se koukáme, co můžeme.
František Hlubocký, zahradní rádce o prořezu stromů
Letos jsou Velikonoce až v půlce dubna a k těmto svátkům patří přece kočičky. Na výzdobu a také na Květnou neděli se chodí kočičky světit. Jedna chlupatá kočička se měla sníst, a to by už v polovině dubna určitě nebyly. To už letos budou určitě odkvetlé.
Čtěte také
Na našich zahradách už můžeme začít třeba s péčí o stromy. Ale slyšela jsem, že bychom je měli začít prořezávat až v době, kdy pominou největší mrazy. Zrovna na příští týden jsou mrazy opět hlášeny. Můžeme se tedy už do prořezu stromů pustit?
Já si myslím, že určitě. Maximálně někdo, kdo bydlí vysoko v kopcích, kde je opravdu zima. Ale silný mráz, který by měl vadit na ty rány, je tak mínus 10 stupňů. Takže toho už se bát asi nemusíme.
Navíc mrazíky, které třeba teď přijdou, budou jednak nižší a také krátkodobé. Je něco jiného když je mráz celý den, zatímco když jen nad ránem mrzne několik hodin. Není se čeho bát.
Co všechno má naším stromům zajistit jarní prořezávání?
Teď se propagují takové dva druhy řezu. Tento předjarní, o kterém se říká, že je zmlazovací, je nejlepší právě v tuhle dobu, když se rozhodneme řezat stromy na jádroviny, což jsou hrušně a jabloně.
Čtěte také
Přistoupíme ke stromu a odstraníme nemocné, polámané, suché a špatné větvě. To musíme. A potom se koukáme, co můžeme. Ale musíme počítat s tím, že pokud sáhneme hlouběji do koruny, tak se strom opravdu zmladí a vyhází, jak se říká, spoustu vlků, jednoletých tenkých proutků. Takže musíme být opatrnější.
Skoro se spíš doporučuje ještě dělat druhý řez, takový opravný. Hlavní řez k prosvětlení koruny je lepší provádět v létě, vždy po sklizni ovoce, tak do půlky září. Protože tam jednak my tomu stromu ulevíme, protože v létě bývá málo vody. Odstraníme spoustu větví a listů, které by kořeny musely zásobovat.
Čtěte také
A kořeny tak nacpou víc síly do pupenů, které už se chystají na příští rok. A také stromy, které byly probrané v létě, lépe příští rok kvetou a zakládají víc na poupata.
A u peckovin se teď zjara řez neprovádí v tuto dobu vůbec. Zní to možná trochu kacířsky, ale řeže se až při rozkvétání nebo když se ukazují poupata.
U broskví jsme se to učili už, když já jsem chodil do školy, ale je to teď novinka i pro třešně a švestky. Zjistilo se, že je nejlepší ten řez u peckovin provádět v době, kdy už raší a jsou tam poupátka. Je potom ale třeba každou ránu zatřít nějakým latexem nebo stromovým balzámem, kdo má co po ruce.
Jarní řez je ovšem dobrý i proti houbovým chorobám a proti vzniku mechů.
Do určité míry ano, protože do koruny stromu se dostane víc světla.
Čtěte také
Mechy mají rády přehuštěnou korunu, kde se dlouho po dešti drží vlhko. Tím, jak prosvětlíme koruny stromů, tak do nich pouštíme slunce a vítr. Ale musíme říct, že pokud máme trápení s lišejníky, tak je třeba sáhnout i trochu k té chemické ochraně.
Z jednoho prostého důvodu. My dýcháme samozřejmě lepší vzduch, z komínů se neválí kysličník siřičitý a podobně. Ale to, že je zase víc různých chorob, je trochu se daň za to. S tím už my si pak musíme poradit a řešit to vždy případ od případu.
Celou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Léčivky a vitamíny za oknem. Zahradní rádce František Hlubocký o chybách v péči o pokojové rostliny
Mnoho pokojových rostlin pochází z tropických oblastí a potřebuje hodně světla nebo vody. Aby vaše pokojové rostliny dobře rostly a byly zdravé, je nutná pravidelná péče.
-
Zahradník František Hlubocký a péče o pokojové rostliny v...
Radioporadna: zahradník František Hlubocký a péče o pokojové rostliny v zimním období. Zajímavá osobnost je hostem radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každ...
-
V březnu nastal správný čas pustit se na zahradě do úklidu. Zahradník František Hlubocký a jaro
Zahradník František Hlubocký v naší radioporadně na téma: jaro na zahradě. Na co nesmíme zapomenout? Po zimě se začíná zahrada probouzet, je nejvyšší čas začít s pracemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.