Knihovna 21. století, to je internet, čtečky, umělá inteligence. Člověk ale zůstává na prvním místě
Dnes je Mezinárodní den dětské knihy. Vezmeme vás na místo, které kultivuje, kde se můžeme setkávat, socializovat a vzdělávat. Mluvit budeme o knihovně 21. století, jak se v ní neztratit, co nebo kdo nám v orientaci pomůže a jak si z ní odnést to nejlepší. A pokusíme se knížky probrat ze všech stran.
Pozvání do Českého rozhlasu Hradec Králové přijala ředitelka Knihovny města Hradec Králové Barbora Čižinská a také vedoucí dětského oddělení Markéta Poživilová.
Pojďme představit knihovnu 21. století. Internet, čtečky, umělá inteligence. Všechny tyto věci možná postupně trošku ohrožují a vytlačují klasické knihy a knihovny. V čem jsou knihy lepší než počítače?
My to takto nebereme. Lidé mají samozřejmě velkou nabídku možností trávení volného času, ale proč to srovnávat. Každá věc má je pro něco dobrá. Teď je velký boom umělé inteligence, takže to velmi sledujeme a zveme na přednášky, které k tomu pořádáme. Lidé se tím mohou obecně cítit ohroženi, takže chceme vše vysvětlovat ve spolupráci s odborníky.
Čtěte také
Jak si na tom stojí teď klasické knihy?
Kniha není posvátná věc, je to předmět, který nese příběh a nějakou informaci. Takže není potřeba ji uctívat jako nějakou modlu, ale samozřejmě jsou knihy umělecké, které mají úplně jinou hodnotu. Ale pořád je nejdůležitější člověk, než nosič toho příběhu. Setkání lidí nad příběhem, sdílení myšlenek i rozvoj jazyka. Prostě pro nás jsou lidé na prvním místě.
Pozice knihovnice patří k těm vůbec nejkreativnějším. Protože pokud by se nedokázaly přizpůsobovat, tak by možná knihovny už ani neexistovaly. Ale říkala jsem si, jestli ta progresivita není trošku z donucení.
Já bych to řekla asi tak. Určitě jsou v knihovně lidé konzervativnější nebo systematičtější, ale jsou tam i kreativci. Obzvláště v dětském oddělení, tam je to určitě zapotřebí. Tam potřebujeme pedagogy, umělce, muzikanty i psychology.
Čtěte také
Mám pocit, že už jsou také pryč časy, kdy knihovny bývaly opravdu jen a jen tichým místem. Vývoj jde neuvěřitelně dopředu, takže asi sledujete celosvětové trendy.
Tak bychom zase nebyly jako Hujeři. Ale díváme se, co se děje v Evropě, Amerika nebo Asie jsou pro nás už docela daleko, hlavně kulturní rozdíly tam jsou poměrně značné, takže my se opravdu inspirujeme zejména Evropou. Německo a Skandinávie, tam je ten trend, který sledujeme. Je nám to bližší a je to reálnější tomu, co můžeme v našich podmínkách použít.
Knihovna se stává i komunitním místem pro setkávání, není to jen o půjčování knížek.
Lidé mají různé potřeby, takže samozřejmě ve studijních knihovnách vyžadují místa, kde se potřebují soustředit nebo chtějí spolupracovat na nějakém projektu. Každý si potřebuje najít své místo, které má určité parametry, aby se tam cítil dobře.
Celou radioporadnu o úloze knihoven v 21. století si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Královédvorská knihovnice Marta Pešková Staníková byla pasována na rytířku Řádu krásného slova
Významného profesního uznání se dostalo Martě Peškové Staníkové, ředitelce Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem. Byla pasována na rytířku Řádu krásného slova.
-
„Teta“ Dana a její čtenářská parta se schází v maličké Knihovně U zvoničky v Hubálově na Jičínsku
Nejmenší výpůjční knihovnické místo v okrese Jičín navštěvuje 11 dětí od předškolního věku do 15 let. V maličkém kulturním domě v Hubálově se scházejí většinou v pátek.
-
Rytířka krásného slova a knihovnice ve výslužbě Stanislava Benešová: Bůh má rád veselé lidi
Více než čtyřicet let byly druhým domovem Stanislavy Benešové knihovny, nejprve pražské odborné, pak až do roku 2019 veřejná, konkrétně novopacká městská knihovna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
