Každá země jinak voní. Itálie oreganem a Kanada lesem, směje se světoběžnice Kristýna Červinková

8 fotografií

Kde jste vlastně doma?
To je hezká otázka. Doma jsem všude a nikde. Cítím se doma všude, protože mé chování se nemění. Ale ještě jsem úplně nikde neukotvila, takže možná mám před sebou další cesty. Teď jsem dva roky v Hradci Králové, tedy doma jsem právě tady.

Když se člověk stane jogínem, zůstane mu to do konce života. Otisky jsou silné. Ale nežiji jogínský život, vyprávím o něm.
Kristýna Červinková, umělkyně, malířka, jogínka a cestovatelka

Jak vzpomínáte na své dětství v Itálii?
Žila jsem tam od čtyř do 21 let. Mám na to krásné vzpomínky, každý rok tam stále jezdím. Když mohu, tak i dvakrát do roka, ale život v České republice se mi líbí víc. V Itálii jsem žila v Janově, maminka, bratr a synovec tam stále žijí, mám tam spoustu kamarádů. Kryštof Kolumbus se tam také narodil.

Čtěte také

Itálii miluji z mnoha důvodů, říká Jana Broukalová - zakladatelka Společnosti přátel Itálie

Každá země voní jinak, tak jak voní Itálie?
Když se řekne Itálie, tak první, co mne napadne, je oregano. A naopak, vždy když cítím oregano, vzpomenu si na Itálii. A na dobré jídlo. Na těstovinách jsem vyrostla, dá se tak říct. Takže těstoviny, pizza, noky, dobré potraviny a dobré sýry.

Potom jste žila nějakou dobu i v Kanadě, také v Jižní Americe. Je to tak?
Ano, v Kanadě jsem žila přes rok. To už je ale 14 let zpátky, to je minulost. Z Kanady jsem vycestovala do Jižní Ameriky. V Chile jsem žila půl roku. Pak jsem se vrátila na chvilku do Itálie. Mé cesty se proplétají.

Umělkyně, malířka a jogínka Kristýna Červinková cestuje světem a věnuje se duchovnímu rozměru života|foto:archiv Kristýny Červinkové

Mluvíte krásně česky, když jste žila od 4 do 21 let v Itálii.
Děkuji. Naučila jsem se to časem, určitě mluvím lépe italsky než česky, protože jsem tam vystudovala. Ale česky mluvím, už jsem tady 5-6 let, občas se musím zeptat na význam nějakého slova nebo na skloňování. A potíže mi dělá také psaná čeština, to je ještě peklo.

Čtěte také

Jóga jako napínavá cesta za poznáním sama sebe. Být sám sobě zrcadlem a hledět pod povrch života

A také máte za sebou tříletý pobyt v Ašrámu v Dolní Čermné, což je úplně jiný životní styl, než na jaký jsme běžně zvyklí.
Chtěla bych upřesnit jednu věc. Jogínský život jsem žila tři roky, pak jsem v něm ještě pokračovala a teď poslední dva roky jsem se k jogínskému stylu života trošku otočila zády. Takže jsem taková bývalá jogínka, to je trefnější.

Tedy bývalá jogínka.
Když se člověk stane jogínem, tak se říká, že už mu to zůstane do konce života. Ty otisky jsou silné. Ale nežiji jogínský život. Vyprávím o něm a přednáším, protože jsou to hezké a jedinečné zkušenosti.

Co to je vůbec Ašrám? Intenzivní duchovní kurzy a meditace?
Ano. Ašrámy jsou instituce, kde se společně usiluje o dosažení rovnováhy mezi tělem a myslí nebo k dosažení vyšších stavů vědomí. Ašrám znamená úsilí a naznačuje to místo, kde se ono úsilí koná. V každém Ašrámu žije guru. To je mistr, učitel. Gu znamená nevědomost. Ru je člověk, který tu nevědomost odstraňuje. Tedy člověk, který má větší nadhled a pomáhá v rozvoji.

Čtěte také

Himálaj vypráví svůj příběh vysokých hor, budhistické kultury a úžasných potomků Tibeťanů

Líbil se vám ten způsob života?
Určitě mi chybí. Líbil se mi, líbila se mi strava, líbilo se mi ranní ticho. Cvičení, meditace. V Ašrámu byly podmínky takto žít. Tady ve městě nejsem úplně schopná si takové podmínky vytvořit, proto žiji jinak.

Byl to velký šok, když jste potom z tohoto klidného života v souladu s přírodou přišla do města?
Byl to velký skok. Proto, když jsem z Ašrámu odešla po třech letech, tak jsem šla žít do lesa. Nebyla jsem hned schopná zařadit se úplně ještě do společnosti, protože jsem se považovala za jogínku. Tak jsem strávila nějaký čas v lese, než jsem si srovnala myšlenky, kam vykročit dál. Les byl takový přechodový můstek.

Vy jste se díky józe dostala potom i na Srí Lanku. A Himálaje jste prý prošla bosa?
Je to tak. To byla taková třešnička na dortu mého tříletého výcviku. Bosky a víceméně jen s jednou taškou, kde jsme měli deku a podložku na spaní. To je všechno.

Kristýna Červinková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jste takový světoběžník. Kde se vám ve světě nejvíc líbilo?
Nejvíc Kanada. Byla jsem tam v přírodě, na horách, medvědi tam chodili, zvířata, krásné to bylo. Akorát je těžké se tam dostat. Získat víza nebo občanství. To už je těžké.

A jak voní Kanada?
Kanada voní lesem.

Celý rozhovor s Kristýnou Červinkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.