Kanoista Vojtěch Heger je mistrem Evropy do 23 let a rád by jel za dva roky na olympiádě o medaile

Blahopřeji k letošní vydařené sezóně. A také k medaili, kterou jste od města Hradce Králové obdržel. Co jste na to říkal, když jste ji přebíral?
Byl jsem překvapen, když se mi ozvali, že mám přebírat medaili. Byl jsem rád, že se nezapomnělo, že pocházím z Hradce Králové, i když jsem v 16 letech odešel do Prahy. Moc mne potěšilo, že si Hradec vzpomněl. Že si tady všimli, že jsem měl letos dobré výsledky.

Jaká byla sezóna, co se všechno povedlo?
Sezóna byla skvělá, povedla se ve všech směrech, jak v seniorské, tak v mé třiadvacítkové kategorii. Stal jsem se mistrem Evropy do 23 let, byl jsem třetí na mistrovství světa, sedmý na mistrovství světa dospělých, vyhrál jsem celkově světový pohár, takže výsledků bylo až až. Byla to zatím má nejvydařenější sezóna.

Chtěl jsem získat v Tokiu zkušenosti a pak jet v Paříži o medaile. To nevyšlo, takže musím jet rovnou o medaile a zkušenosti nasbírat jinde.
Vojtěch Heger, kanoista

Českým závodníkům se na vodě prostě daří, málokdy končí mimo stupně vítězů.
Ano, patříme ve vodním slalomu mezi světovou špičku ve všech kategoriích, od juniorů až po dospělé. I letošní sezóna toho byla důkazem a skvělých výsledků bylo opravdu hodně.

Čtěte také

Dvojčata Tomáš a Jaromír Indruchovi, hvězdy vodního slalomu, předávají své bohaté zkušenosti dětem

Vám je 22 let, jak jste se dostal k vodnímu sportu?
Na vodu jsem se dostal už někdy ve třech letech s maminkou, které mě k tomu přivedla. Už v pěti jsem dostal svůj první kajak a v šesti jsem jel první závod, takže to bylo rychlé. A od té doby mě to baví, nikdy mě do toho nemuseli moc nutit. Tedy do tréninku maličko ano, ale samotné ježdění mě stále ohromně baví a doufám, že ještě nějaký pátek také dál bude.

Kdy se ukázalo, že to nebude jen koníček, ale že se to pro vás jednou stane i profesionální záležitostí?
Už někdy v osmi letech, když jsem jezdil žákovské závody, tak jsem ve své věkové kategorii patřil k nejlepším, mezi prvními jsem dojížděl na každém závodě. Tedy to byl i důvod, proč mě to možná bavilo a nikdy nepřestalo bavit. Že se budu pohybovat v české špičce se začalo ukazovat až kolem 18 či 19 let.

Čtěte také

O svém těle musíte vědět vše, hlavní je zdraví. Leoš Roušavý, dvojnásobný mistr světa v kvadriatlonu

Zkoušel jste i jiné sporty?
Chtěl jsem dělat hokej v Hradci Králové, pořád mne lákali, chodil jsem bruslit se školou, ale rodiče říkali, že i když je vodní slalom celkem drahý sport, tak hokej je ještě dražší. A jsem nakonec rád, že mě rodiče nedali na hokej, protože prosadit se v něm je mnohem těžší než ve vodním slalomu.

Vy jste tři bratři a všichni jezdíte na vodě. Váš starší bratr Tomáš taky prý také hodně dobrý.
Byl, ale už šel teď spíše cestou studia. Má vystudovánu Fakultu tělesné výchovy a sportu a teď studuje fyzioterapii na lékařské fakultě. Takže už jde cestou akademickou, zatímco já zatím tou sportovní.

Čtěte také

Urputná bojovnice s pádlem. Světová medailistka Ludmila Kotěrová ví, kde je voda lehčí a kde těžší

Úspěchů bylo letos tedy hodně, co olympiáda za dva roky v Paříži? Protože vím, že jste místo na minulou olympiádu v japonském Tokio České republice vyjel, ale nakonec jste tam nejel. To je taková zvláštnost.
Je to tak, je to zvláštnost našeho sportu, ale mají to tak i v jiných sportech. Rok před olympiádou vyjíždíme účastnická místa pro stát. Měl jsem štěstí, že jsem v roce 2019 to místo pro Českou republiku vyjel, ale to nezaručuje, že pojedete na olympiádu. O tom pak rozhoduje domácí nominace, kde mi to bohužel o bodík uteklo. Lukáš Rohan byl lepší. A nakonec v Tokiu získal stříbrnou medaili. Měl jsem v plánu se do Tokia podívat, zabojovat o finále, získat zkušenosti. A pak jet v Paříži o medaile. To nevyšlo, takže musím jet rovnou o medaile a zkušenosti nasbírat jinde.

Celá vaše rodina jezdí vodu. Jedete si někdy všichni spolu zapádlovat?
Už moc ne. Jezdili jsme občas i s tatínkem Orlici, když jsme byli malí, tak rekreačně. Ale že bychom se celá rodina teď sešli na vodě, to už se moc nestává. S bratry se občas potkáme všichni tři na vodě, hlavně při tréninku. Ale na rekreační vodu už bohužel není čas.

Naším hostem byl kanoista Vojtěch Heger, oceněný medailí města Hradce Králové. Moc děkuji za rozhovor.