O svém těle musíte vědět vše, hlavní je zdraví. Leoš Roušavý, dvojnásobný mistr světa v kvadriatlonu

Pojďte vysvětlit, co to je kvadriatlon. Protože všichni známe triatlon, ale tady bude asi ještě něco navíc.
Kvadriatlon přidává ještě čtvrtou disciplínu, kterou je jízda na kajaku. Jinak jsou další tři disciplíny stejné jako u triatlonu. Tedy plavání, jízda na kole a běh. Plus ona jízda na kajaku. Pořadí těch disciplín bývalo většinou plavání, potom jízda na kajaku, následovalo kolo a nakonec běh. Ale pořadatelé často na popud závodníků to pořadí střídali. Teď už se to ale takto ustálilo a všem to vyhovuje.

Leoš Roušavý z Hradce Králové je dvojnásobný mistr světa v kvadriatlonu. Od roku 2002 je reprezentantem České republiky, v roce 2007 se stal profesionálním sportovcem na "plný úvazek". Od roku 2008 je oficiálně trenérem a od roku 2011 potom trenérem 2. třídy.

Jak jste se dostal ke kvadriatlonu? Dělal jste předtím triatlon?
Ano. Nejdříve jsem dělal triatlon, který mě neskutečně pohltil. Ale já jsem trošku horší plavec, takže jsem potom nestíhal v cyklistické části ty první, i když jsem dobrý cyklista. A pak ani v běhu jsem už to nestihnul stáhnout. Takže jsem se poohlížel po jiném sportu. Na dlouhý triatlon jsem ještě neměl, protože to mi bylo kolem 20 let, a našel jsem kvadriatlon. Mám základy z divoké vody, kterou jsem jezdil. Ale hlaďařina je úplně o něčem jiném, tam je to především o stabilitě. Ale tato kombinace se mi moc líbila, tak jsem se na to připravil, hodně trénoval a povedlo se.

Pořád mám nejsilnější běh. Většině závodníků už ke konci závodu docházejí síly, ale já jsem ještě schopný kvadriatlon rozhodovat.
Leoš Roušavý, kvadriatlonista, dvojnásobný mistr světa

Má tedy člověk k některým aktivitám z kvadriatlonu blíže, něco ho baví víc a něco naopak nesnáší?
U kvadriatlonu se sportovec samozřejmě zaměřuje na všechny čtyři disciplíny, ale snaží se tu svoji nejhorší co nejvíce dopilovat. Takže já jsem relativně už to plavání někam posunul, ale pořád mám nejsilnější běh. Většině závodníků ke konci závodu už docházejí síly, ale já jsem tam ještě schopný rozhodovat závod.

Čtěte také

Triatlonistka Vendula Frintová nedá dopustit na čokoládové pralinky, rychlý a kvalitní zdroj energie

Kolik lidí se u nás kvadriatlonu věnuje?
Nejsme tak populární jako triatlon, ale když se třeba v Týně nad Vltavou konají závody světového poháru nebo někdy mistrovství Evropy, tak Čechů tam přijede 25 až 30 závodníků.

A vy jste nejlepší. Kdo je vaší největší konkurencí u nás?
U nás nemám konkurenci. Mám několik titulů mistrů České republiky.

Už jako kluka vás vedli ke sportu rodiče? Jak to bylo?
Měl jsem velký vzor ve svém bratránkovi, kterým je Petr Michl. ten byl dvakrát na olympiádě v rámci běžeckého lyžování. Jezdili jsme k nim na hory a tam se mi to zalíbilo. Ale ke sportu jako takovému mě přivedl bratr. Jezdili jsme na kole, běhání mě bavilo, s plaváním jsme začali ještě ve starém hradeckém bazénu. První triatlon mě opravdu nadchl, tak jsem si říkal, že tohle chci dělat.

Ovšem stát se potom profesionálem, aktivním sportovcem a naším reprezentantem, to je zase úplně jiná kategorie. Kdy jste se rozhodl, že budete profíkem?
Byl to, myslím to v dobrém slova smyslu, boj s rodiči. Protože samozřejmě rodiče chtějí po dětech, aby chodily do práce a vydělávaly peníze. Ale mě sport opravdu neskutečně naplňoval, tak jsem chodil nejdříve na poloviční úvazek. A myslím, že při mém prvním závodě mistrovství Evropy, kde jsem byl sedmý, jsem dostal nabídku, jestli bych nechtěl jezdit celý světový pohár. Řekl jsem si, že to zkusím. Samozřejmě člověk musel spočítat peníze, aby vše nějak vyšlo. Ale taková nabídka přichází jednou za život, a kdybych to nezkusil, tak bych toho asi do smrti litoval. Šel jsem do toho a jsem zatím maximálně spokojený. Je to mé zaměstnání.

Čtěte také

Běh je návyková droga. Nejtěžší není skončit, ale začít. A navíc je to relax i na hlavu

Co to obnáší, být na nejvyšší metě ve sportu?
Je to samozřejmě cílevědomost a zodpovědnost, opravdu tomu dát vše. Ráno obden na šestou vstávám do bazénu, jídelníček si hlídat, samozřejmě už jsem člověk trošku v letech, tak si musím hlídat i regeneraci. O svém těle musíte vědět vše, abyste viděli, když vás někde něco začíná trápit. A také k tomu patří i shánění nějakých partnerů a tak podobně. Ale hlavní je zdraví.

Slyšel jsem, že vy rád vaříte, tedy co se týče stravy, vystačíte si?
Nemám s tím problém, ale samozřejmě jsem rád, když mi někdo uvaří. Ale vaření mě baví. I nějaké pivko si můžu občas dát, není to na škodu. I třeba sklenička vína na dobrý spánek.

A vaše největší sportovní úspěchy? Jste dvojnásobný mistra světa, to je asi nej?
Ano. Bylo to v roce 2012 v Německu, kde jsem závod rozhodl v běhu. To bylo na středních tratích, kdy závod trval okolo 3,5 hodiny. A potom v roce 2017 u nás v Letovicích, kde to bylo na dlouhých tratích. Což představovalo 5 km plavání, 90 km na silničním kole, 20 km na kajaku a 20 km běhu. Závod trval 7 hodin a německého závodníka, se kterým dlouhodobě soupeřím závodím, bojujeme spolu, jsem předběhl asi na 12. kilometru. Tedy byl to boj do posledního metru, jestli vydržím, nebo ne. Byly tenkrát i šílené podmínky, protože úplně tekl asfalt, opravdu extrémní vedro. I když to nemám rád, to mi to teplo sedlo a povedlo se.

Co vás čeká v nejbližší době? Nějaké závody se chystají?
Sezóna mi už skončila. Před 14 dny jsem byl na mistrovství světa v Maďarsku na středních tratích, kde jsem skončil na třetím místě a tím jsem si upevnil druhé místo v celkovém Světovém poháru.

Leoš Roušavý z Hradce Králové, dvojnásobný mistr světa v kvadriatlonu, byl naším dnešním hostem. Děkuji za rozhovor.