Kačeři kontra mudlové. S keškou zažijete ohromnou zábavu na rozhraní sportu a turistiky

Libor Max Křenek při hledání kešek na irském pobřeží
Libor Max Křenek při hledání kešek na irském pobřeží

Ti co vyznávají geocaching a sbírají kešky jsou kačeři, ostatní potom mudlové. Mezi keškaři mají velmi vysoké postavení revieweři, těch je pro Českou republiku jen 6. A každý se svým územím. Libor Max Křenek má na starosti keše v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a na Vysočině. Říká se mu revírník. On schvaluje, kam se nové schránky umístí a dbá na dodržování pravidel hry.

Libore, mezi vámi kačery jste znám jako Max. Mám vám tedy říkat Maxi nebo raději Libore?
Budu raději, když zůstaneme u toho Maxe.

Libor Max Křenek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Já jsem pro vás mudl. To si mi ale moc líbí, tak to trochu vysvětlete. Kdo je mudl a kdo jsou kačeři.
Takže kačeři jsou opravdu ti hráči geocachingu, kteří chodí po naší republice a nejen po ní a hledají ukryté schránky. Jsou aktivní a registrovaní. A potom jsou mudlové, toto slovo bylo převzato z Harryho Pottera.

Principem geocachingu je dostat lidi od televizí a počítačů do přírody a ukázat jim krásná a zajímavá místa.
Libor Max Křenek, reviewer geocachingu pro Českou republiku

A to jsme my, kteří o geocachingu vůbec nic nevíme.
Kolem vás to jen tak víceméně proběhlo.

Vyznavači geocachingu někdy zapomínají dodržovat české zákony

Tradiční keš nedaleko Prahy

Tisíce Čechů propadly geocachingu. Jedná se o hru, kdy se pomocí navigačního systému GPS hledají takzvané kešky – malé schránky ukryté na zajímavých, ale málo navštěvovaných místech. Relativně mladý koníček tak díky moderním technologiím zatraktivňuje klasickou turistiku. Při umísťování keší je ale potřeba dát pozor na dodržování zákonů.

Co je to tedy onen geocaching? Kdybyste to měl opravdu laicky vysvětlit? Našel jsem na internetu, že je to hledání schránek za pomoci zeměpisných souřadnic.
Tak. Je to taková zábava na pomezí sportu a turistiky. Je zapotřebí se zamyslet nad tím, jak taková keš vzniká. Je to prostředek k tomu ukázat ostatním lidem nějaká zajímavá místa v republice a nejen v republice. Kolem nás mnohdy místní nevědí, co které místo ve městě nebo na vesnici nebo v lese znamená, co obnáší, co skrývá.

Keš, to jsou tedy ty schované schránky.
Keš jako taková je vlastní schránka, která je definována nějakými zeměpisnými souřadnicemi a pomocí nich a GPS přístroje, který už máme teď téměř každý ve svém telefonu, se dá ona keš najít.

S keškou zažijete ohromnou zábavu na rozhraní sportu a turistiky

A kaše se tedy dávají na taková možná tajemná a neobjevená místa, kam se normální turista ani nedostane. A vůbec neví o tom, že je tam třeba krásný výhled.
To je to kouzlo. Princip geocachingu je dostat lidi od televizí a počítačů do přírody někam ven a ukázat jim zajímavá místa.

Kdy a jak to vzniklo?
První zmínka o geocachingu pochází z roku 2000, kdy 1. května zrušil americký prezident Bill Clinton povinnou odchylku v GPS signálu, která byla zřejmě z bezpečnostních nebo spíš vojenských důvodů definovaná. Signál nebyl přesný, byl úmyslně nějakým způsobem šifrován a zkreslován. A hned následně 2. května se americký předchůdce kačerů Dave Ulmer zmínil o tom, že dostal nápad, skryl nějakou schránku, kterou nechá ostatní hledat. 3. května to udělal a 4. května byl první nález nazvaný skrytá, tajemná hra. No a chytlo se to.

Libor Max Křenek při hledání kešek u Stonehenge

Čím to chytlo vás. Je to o tom tajemství?
Přesně tak. Zaprvé je to o poznání okolí toho místa. Když jsem se v roce 2006 přistěhoval z Moravy do východních Čech, tak jsem tuto oblast vůbec neznal. S rodinou jsme si pořídili první autonavigaci a člověk najednou zjistil, že existuje geocaching. A začali jsme podnikat rodinné výlety, což je opravdu super nápad, jak využít navigaci a poznávat okolí na základě pozvánek lidí, kteří založí keše na zajímavých místech. Na ta místa jsme se vždy jeli podívat s celou rodinou.

Nejvíc bodovanou kešku najdete na Karlově mostě v Praze. Je nejhledanější na celém světě, jde o světový unikát.
Libor Max Křenek, reviewer geocachingu pro Českou republiku

Vy má také na starosti, kde a kam se v našem kraji ony tajemné schránky ukládají. Jste jeden ze šesti takzvaných revírníků. Je to tak?
Ano, je to tak. Mám tu čest dělat už sedmým rokem takovou prodlouženou ruku společnosti, která hru provozuje. Jsem zástupcem pro ČR a na starosti mám tři kraje, ve kterých se umisťují keše. Královéhradecký, Pardubický a kraj Vysočina. Tyto tři kraje spadají do mé správy a mým úkolem je dohlížet nad pravidly. Je to hra jako každá jiná a má nějaká pravidla, která se musí dodržovat. Když chce někdo umístit novou keš, publikovat ji do systému, tak jde vše přes mou osobu.

Geocaching

Jak to tedy funguje v praxi? Kdybych si chtěl také zahrát s vámi tuto hru, s vámi kačery, kdybych se chtěl stát kačerem, protože jsem zatím mudl.
Existuje oficiální web geocaching.com, na kterém je zapotřebí provést pouze základní registraci, která je v prvním kroku bezplatná a v tom případě už se dostanete k systému kompletních souřadnic keší v okolí. Ale jen těch základních, protože keší je samozřejmě několik typů. Některé keše najdete přímo na těch uvedených souřadnicích, ale k některým se musíte už potom dostat složitější cestou. Základnímu kačerovi tedy stačí jen registrace na tomto webu a rázem může vyrazit s GPS do terénu.

S keškou zažijete ohromnou zábavu na rozhraní sportu a turistiky

Jak jsme na tom tady v České republice s popularizací této hry? Je u nás hodně kačerů?
Obecně jsou Češi hraví, to se ví. A chytlo je to hned. V roce 2001 vznikla první keš v České republice, ta je dodnes aktivní, je někde poblíž Štramberské Trúby. Od té doby vzniklo a zároveň zaniklo, protože keše samozřejmě vznikají i zanikají, přes sto tisíc keší. V tuto dobu je jich aktivních zhruba 60 000 a tuto hru hraje podle posledních údajů přibližně 77 000 registrovaných hráčů.

Tedy některé keše jsou jednoduché, dají se snadno najít. Ale potom jsou složité, třeba někde na skále a tam už se musí vylézt. A každý musí mít v hlavě, jestli zvládne takovou těžkou kešku.
Každá keš je hodnocená svojí obtížností. A to už obtížností ukrytí nebo složitostí, jak se dostat k úvodním souřadnicím nebo k finálním souřadnicím a následně také terénní obtížností. Je potřeba na se na žebříčku vždy podívat, jak je keš hodnocena tím, kdo ji založil. A podle toho samozřejmě zvažovat své možnosti a schopnosti.

Libor Max Křenek při hledání kešek při přechodu Krkonoš

Vzpomenete si na nějaké nejkrásnější místo, protože jste určitě hledal keše i ve světě, které vám učarovalo a zůstalo vám v srdci?
Mám rád keše na pobřeží Irska, které jsou na nádherných útesech. To jsou nádherné procházky, které vás dovedou opravdu na místa bez průvodce, bez nikoho dalšího. Nikoho k tomu nepotřebujete a dostanete se na úžasná místa, kdy třeba trčí 30metrový ostrov mezi útesy. Nádherná místa jsou samozřejmě i u nás. Stačí se jen rozhlédnout. Krásný je přechod Krkonoš, padesátišestikilometrová keš, kterou jdete z Harrachova až do Horní Úpy. Ale těch nádherných míst je opravdu nepočítaně. A za dobu, kdy geocaching dělám, jsem jich navštívil opravdu hodně.

Připoj se k celosvětově největší hře zaměřené na hledání pokladů

Že je geocaching u nás tak populární svědčí i to, že je u nás nejžádanější keška na celém světě. Jsme na prvním místě v hledanosti této krabičky.
Ano. Jak jsem říkal, Češi jsou opravdu hraví a dokáží keše umístit na strašně zajímavá místa. Jednou z nich a tou nejhledanější a nejvíce bodovanou keší co do počtu nálezů, je keš na Karlově mostě v Praze, přesně tak. Je nejhledanější na celém světě, ano. Je to světový unikát.

Libor Max Křenek a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes jsme se tedy dozvěděli spoustu zajímavých věcí o geocachingu, díky revírníkovi Liboru Křenkovi alias Maxovi. Ať vám příroda pořád dělá radost, protože o té je to především. Děkuji.
Já také děkuji, na shledanou.

Spustit audio

Související