Jsem rád, že se můžu potkávat s lidmi každý den. Dívám se jim do očí a řeším věci, které potřebují

6. březen 2018

Dnes se spolu s Českým rozhlasem Hradec Králové zajedeme podívat do Vrchlabí, ale také do senátorských lavic, horní komory našeho parlamentu. A to vše s Janem Sobotkou, vrchlabským starostou i nově zvoleným senátorem za volební obvod číslo 39 Trutnov. 

Pane starosto, pane senátore. Ani nevím, jak vám mám říkat. Jak to máte radši?
Já jsem raději, když mi doma ve Vrchlabí lidé říkají pane starosto. A samozřejmě v Praze už je to něco jiného, takže tam senátore.

Zastavme se u minulého pondělí, protože jste u vás ve Vrchlabí vítali naše olympioniky. Sledoval jste olympiádu v televizi?
Sledoval samozřejmě. Minule, když Eva Samková vyhrála zlato, tak tam bych řekl, že to byla jakási předtucha. Protože to byl závod v neděli ráno, tak jsem si říkal, musím se dívat. A naše sportovce jsem sledoval i v letošní olympiádě, protože jsem věřil, že to cinkne.

Vrchlabí přivítalo úspěšné olympioniky, své rodáky

Ze které medaile máte největší radost? Protože jestli se nepletu, tak Vrchlabí tentokrát přivítalo hned 3 medaile a medailisty.
Já se přiznám, že jsme to přál všem. A myslím si, že se to splnilo na 100 procent v tom smyslu, že jsem to hrozně přál Michalu Krčmářovi, protože zaprvé v té mužské kategorii je to náročnější, zadruhé to bylo na začátku, bylo to stříbro. On měl jeden výsledek na stupních vítězů na světovém poháru a ta medaile mu chyběla. Hrozně jsem mu ji přál za tu dřinu. A hrozně jsem to přál také Karolíně Erbanové, protože ten její osud a příběh, jak se vydala vlastní cestou, je fantastický. A také završila to snažení. I u Evy Samkové jsem věřil, že to bude nějaká medaile. Tam jsem šel trochu na jistotou.

Snažím se dělat věci s nějakými pravidly a nepodvádět. Jsem rád, když se na mě lidé smějí a já ně také. Nikdy jsme neměl zájem uspět za každou cenu. Vždy jsem to nechal na lidech.
Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a senátor

Eva Samková před 4 lety přivezla zlato ze Soči z olympiády. Vy vítáte medailisty docela často.
Měli jsme to už podruhé. V minulosti jsme to nacvičili a když jsme Evě Samkové pořídili jako zvláštní dárek koně, což byla věc, která je neopakovatelná, je to zážitek pro mě obrovský. Letos jsme si to zopakovali a musím říct, že jsme se na to chystali už u té medaile Michala Krčmáře. Už jsme věděli, že budeme muset něco dělat a lidé to od nás chtěli. Myslím si, že je fantastické to, že se sportovci přijedou podělit o tu radost se svými fanoušky. Je to jejich rodiště, město, kde něco prožili, ale dnes byldí jinde. A mně udělalo obrovskou radost zaprvé, že ti lidé se s nimi přišli podělit a na druhou stranu, že ti sportovci možná i trochu dali přednost před pražským Staroměstským náměstím a přijeli do Vrchlabí. Přestože byla ukrutná zima. Celý program byl náročný v tom, že jsme nevěděli, který den to bude. Samozřejmě sportovci mají nabitý program, okamžitě zase někam odjíždějí. Museli jsme to trochu natáhnout, abychom je tam dostali všechny. Eva Samková tam byla od rána, Michal Krčmář také. Ale Karolína Erbanová a Karolína Grohová, přijížděly. Karolína Erbanová přijela ve čtvrt na 7 večer, takže to bylo velmi náročné, abychom to zvládli. Ale nakonec tam všichni počkali a zvládli jsme to.

Vrchlabí je taková líheň vynikajících sportovců. Jak vy na radnici podporujete sport ve městě? A musíme říct, že vy jste sám také sportovec.
Já jsem možná v minulosti čelil i trochu kritice, že se tomu věnuji. Protože pro mě je sport koníček číslo jedna. Tak jsem čelil velké kritice za zastřešení zimního stadionu. Po Naganu to byla taková vlna, že se to dělo. A byl jsem kolikrát mírně osočován, že se všechno dává do sportu. Já si myslím, že se teď ukázalo, že je to správná cesta. Vrchlabí bylo vždy sportovní město, je to vidět i na zájmu diváků na sportovních akcích. Když se na hokeji hrála první liga, tak tam bylo kolem 1500-2000 diváků. Dnes tam chodí mezi 700-1500 diváky normálně. Takže my jsme sportovní město a asi se to jen zúročilo.

Vrchlabí přivítalo úspěšné olympioniky, své rodáky

Vy jste dělal jaké sporty?
Já jsem nejvrcholověji dělal sjezdové lyžování. Ale rekreačně jsem se zabýval tenisem, fotbalem, vším možným. Pro mě je i hokej prostě krásná hra, kterou jsme hráli každý den. Ale nevěnoval jsem se ničemu tak, abych se dostal někam daleko. Ale v tom sjezdovém lyžování, musím říct, je nějaký mistr republiky z mládí. Takové nějaké výsledky tam jsou. Možná i z federálních závodů, když jsme ještě byli Československem. Tam jsou nějaké stupně vítězů.

Vrchlabí není jen líheň vynikajících sportovců, ale musíme připomenout i některé hudebníky a muzikanty, Anna K, na kterou jste asi také pyšní, rodačka z Vrchlabí. Vy jste pyšní prostě na své rodáky, nejen na sportovce.
Každopádně. Anna K. se u nás objevila několikrát na pivních slavnostech, dokonce jsem měl možnost se s ní i osobně pozdravit. Na všechny naše rodáky jsme pyšní.

Jan Sobotka a Michal Krčmář

Když se zastavíme u vaší práce. Vy jste jak dlouho starostou Vrchlabí? 20 let?
Teď to bude 20 let. Bylo to od roku 1998, myslím, někdy na začátku listopadu 1998.

Takže jste asi populární starosta, ne?
Nevím, nemůžu říct. Mám hrozně rád lidi. Mám tu možnost potkávat se s nimi každý den a dívat se jim do očí a řešit věci, které potřebují. Snažím se pracovat každý den a dělat ty věci s nějakými pravidly a nepodvádět. Jsem rád, když se na mě lidé smějí a já ně také.

Jan Sobotka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč jste šel před těmi 20 lety do politiky? Vy jste stavař, studoval jste v Brně.
Já jsme studoval v Brně vodní hospodářství, živil jsme se i projektováním. Měl jsem na starosti stavební firmu jako vedoucí stavební výroby. A někdy v roce 1991 jsem měl pocit, že když chci věci ovlivňovat nebo nějakým způsobem kritizovat, tak se na nich musím podílet. To byla ta základní myšlenka. Říkal jsem si, že nechci aby o mně rozhodovali jiní. Ale nechal jsem to volně plynout. Takže jsem v roce 1994 kandidoval do zastupitelstva ve Vrchlabí a dostal jsem se tam. Tím tak pozvolna ta moje politická kariéra začala. A protože to je věc, která mě nesmírně baví, tak to plynulo volně dál. Ale nikdy jsem neměl zájem uspět za každou cenu. Vždy jsem to nechal na lidech.

Proč jste se teď rozhodl kandidovat do senátu? Ten uvolněný mandát do senátu vznikl po tom, co se senátor Jiří Hlavatý stal poslancem a chtěl se pak zase do senátu vrátit zpátky.
Nebylo to moje rozhodnutí. Mě to ani nenapadlo. Já jsem vůbec netušil, že to takto bude, že panu Hlavatému zanikne mandát. Byl jsem osloven nezávislými starosty už v době, kdy končily parlamentní volby. Já jsem už v roce 2008 do senátu kandidoval, tak mně to přišlo, že asi vím, o co se jedná. Na druhou stranu to bylo před Vánoci, bylo to po parlamentních volbách a všechny politické strany toho měly jak se říká plné zuby, neměly lidi, peníze, chuť. Tak jsem si říkal, bude to těžké. Ale protože jsme věděl, do čeho jdu, tak jsem si říkal, zkusím to. Ale nebylo to mé rozhodnutí, moje úvaha. Byl jsem nominován sdružením STAN.

Budova Krkonošského muzea ve Vrchlabí

Mandát je na přechodné období, do roku 2020. Než budou další řádné volby do senátu. Co byste chtěl za ty dva roky stihnout.
Pro mě je to teď nové, byl jsem na jednom plénu. Jsem teď členem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Což je věc, která mě zajímá. Z toho důvodu, že i na kraji mám na starosti výbor bezpečnostní, což se docela krásně prolíná. Na druhou stranu, tou mou největší ambicí je pomoci dál dostavbě dálnice D11. Myslím si, že D11 do Polska je nesmírně důležitá. Já jsem se o to začal zajímat už před mnoha lety, jako předseda Svazku měst a obcí Krkonoše. Chtěli jsme iniciovat, aby to pokračovalo. A dnes to nějak pokračuje. Víme, že ta stavba je důležitá i z hlediska mezinárodního. Protože polská strana je připravena dokončit stavbu na hranice zhruba v roce 2023. Je nesmírně důležitá pro celý region jak Krkonoš tak Podkrkonoší. Tedy mého senátního obvodu. Mým cílem je, aby se uvolnily ty překážky a stavba pokračovala dál.

Co je před vámi v tomto roce na radnici ve Vrchlabí? Nějaké příjemné záležitosti čekají obyvatele Vrchlabí?
Ta nejbližší příjemná záležitost je tento pátek, kdy chceme představit film o Antoniovi Vivaldim, který, zdá se, složil své Čtvero roční období pro našeho šlechtice, majitele panství, Václava Morzína. To bude doprovázeno koncertem Halíř Tria tento pátek v 18 hodin. Bude to velmi příjemná a zásadní akce ve Vrchlabí. Protože my jsme ten film Čtvero ročních období natáčeli skutečně čtvero ročních období. Rok a půl jsme se na to chystali, takže na to se moc těším. Dále máme ve středu zastupitelstvo města, kdy budeme schvalovat rozpočet. Je veliký z hlediska investic a za to jsem hrozně rád. Město Vrchlabí, při rozpočtu nějakých 430 milionů, bude investovat 170 milionů. Děláme rekonstrukci úpravny vody z evropských dotací, budeme pokračovat v cyklostezkách, budeme zateplovat panelový dům a spousta dalších věcí. Připravili jsme se na to, protože investičně je nejdůležitější ta příprava, která trvá několik let. A v tomto roce chceme nakonec udělat i kostelní náměstí tak, aby bylo město zase krásnější. Takže spousta věcí, které se budou rozjíždět. Myslím si, že to je vše tak, jak má být.

Jan Sobotka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

A na sport si najdete ještě čas?
Určitě. Já jsem pořád vášnivý lyžař. Byl jsem lyžovat ve Špindlerově Mlýně, jdu na tenis. Takže čas si udělám, každopádně.

Říká starosta Vrchlabí, ale také senátor, Jan Sobotka, duchem sportovec. Moc vám přejeme hodně sil a energie, kterou do své práce určitě potřebujete.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.