Jižani vítězí, seveřani žasnou! Manželé Zetkovi ovládli extrémní závody psích spřežení ve Švédsku
Rok se s rokem sešel a ve studiu opět vítám Zdeňku a Václava Zetkovi z Náchoda, kteří se věnují závodům psích spřežení. Mnohokrát se účastnili Šediváčkova longu v Orlických horách nebo Ledové jízdy v Krkonoších. Ale velké musherské závody jezdí po celém světě, tentokrát to byl třítýdenní pobyt ve Švédsku a dva extrémní longové závody.
Rád vás vidím zase po roce, jak se máte?
Václav Zetek: Máme se úžasně. Máme se nejlíp, jak to jde. Všichni, celá rodina včetně pejsků.
Zdeňka Zetková: Celá člověčí i psí rodina.
Kolik pejsků máte? Jak jste se rozrostli?
Václav Zetek: Přivezli jsme opět během roku dvě štěňátka ze Švédska, takže máme teď celkem 16 pejsků.
A jeden z nich je tady s námi. Frau Holle zrovna odpočívá.
Václav Zetek: Frau Holle je mazák, takže ta už si tady hezky lehne a vše pozoruje. Je spokojená, že je tady s námi.
Jaká byla tedy vaše závodní sezóna?
Zdeňka Zetková: Začali jsme závodit už na podzim na mistrovství republiky v canicrossu, kde jsme oslavili úspěch našeho syna, poprvé doběhl druhý, což považujeme v jeho 12 letech za krásný úspěch. A pokračovali jsme pak v Rakousku na mezinárodním mistrovství v midu, což jsou střední tratě, tam dojel manžel na druhém místě, já jsem na koloběžce vyhrála a syn tentokrát zvítězil.
Václav Zetek: Potom jsme se přesunuli na mistrovství Evropy do Maďarska.
Zdeňka Zetková: A tam manžel vyhrál.
Václav Zetek: Tam jsme byli nejrychlejší ze všech závodníků na midu. Manželka běžela se dvěma pejsky, což bylo docela maso, protože ti naši psi opravdu táhnou, takže s nimi svedla velký boj. Ale zvládla to a doběhla na druhém místě. A syn byl také druhý.
Zdeňka Zetková: Ovšem při závodě ztratil botu. Doběhl těsně na druhém místě, ale jen s jednou botou. Byl za hrdinu, protože takto doběhl dva kilometry.
Vážně jezdíme na závody moc rádi, protože tam máme spoustu kamarádů. Je to prostě taková jedna velká rodina a parta.
Zdeňka Zetková, musherka
Na závodech se už asi začíná tradovat, přijedou Zetkovi, tak tady všechno vyhrají. V Rakousku i v Maďarsku.
Zdeňka Zetková: Asi nás nebudou mít rádi. Ne, vážně, my tam jezdíme moc rádi, protože tam máme na závodech spoustu kamarádů. Je to prostě jedna velká rodina a parta. A tím skončil podzim a začaly naše přípravy na zimu. V podstatě zase na naši výpravu do Švédska.
Čtěte také
Vy jste si ze Švédska přivezli i další pejsky, další přírůstky do rodiny. Poznáte, když tam vidíte chundelatá štěňátka, že jsou dobrá pro psí spřežení?
Zdeňka Zetková: Štěňátka se povedla, už s námi trénují a jsou úžasná. Myslím, že máme zase další posily do týmu.
Václav Zetek: My už máme pejsky vybrané dopředu, jezdíme tam do chovatelských stanic, kde jsou psi pracovití, takže v Čechách takové psy skoro neseženete, jsou to fakt dříči. My už jsme je rovnou začali trénovat a jedna fenečka už běhá rovnou v lídru a vodí spřežení dvanácti psů. To je nádherné.
Letos jste jeli také Ledovou jízdu v Krkonoších. Nejslavnější musherský závod u nás, dá se říci.
Václav Zetek: Už to byl 30. ročník, tak jsme se rozhodli jej absolvovat poprvé s manželkou jako jeden tým. Jede spřežení o deseti psech plus běžkař, jedete spojeni lanem celý závod. Tři etapy o délce zhruba 120 km s velkým převýšením. Dva bivaky, takže dvě noci trávíte ve stanu se psy, kteří spí venku před stanem. A letos to byl pro nás opravdu extrémní zážitek, testovali jsme formu pejsků před Švédskem. Na Ledové jízdě jsme byli z těch čistokrevných týmů nejrychlejší, porazily nás tři týmy alascanů, na které prostě haskouni nemají, protože to je jiné plemeno. Sněhu byla spousta, pořadatelé udělali luxusní závody, takže to bylo nádherné.
Letos to byl krásný závod, psi se ve Švédsku předvedli. Provedli mě přes hory, nádherně volili stopu, povedlo se nám to náramně.
Václav Zetek, musher
Pak už tedy přišlo Švédsko. Jak hodnotíte ty tři týdny, které jste tam letos strávili?
Zdeňka Zetková: Švédsko bylo sněhové a sluníčkové. Užili jsme si závody i v tom, že tam byly zase všechna čtyři roční období. Bylo hodně sněhu, máme mnoho zážitků. Já jsem ovšem tentokrát nestartovala, protože mě čeká operace páteře. Nebyla mi účast na závodech doporučena.
Čtěte také
Takže jste byla takzvaný dog handler. To je také hodně důležité, servis pro závodníky.
Václav Zetek: Dog handleři jsou nejdůležitější. Musher, ten se postaví na saně, ráno odjede a večer se vrátí.
Zdeňka Zetková: Je pravda, že musher odjel svých 150 km a my, jako servis, jsme absolvovali asi 40 km vždy za nimi na bivak, na check point a zase zpátky. Pěšky. Ale jako tým byl úžasný a vyhrál.
Václav Zetek: Letos to byl krásný závod, protože tím, jak jsme v první etapě všem hodně ujeli, tak jsme pak i do druhé etapy startovali jako první. A když jsme přijeli do hor, tak tam nebyla vidět žádná stopa. Právě Frauhole s její sestrou Gretou to vedly ve třech letech úplně poprvé a luxusně se tam předvedly. Opravdu mě provedly přes hory, nádherně volily stopu, povedlo se nám to úplně náramně.
Čtěte také
Na tom vedoucím pejskovi vždy velmi záleží. Dokonce vás několikrát vytáhl i z velkého průšvihu, možná, že vám zachránil i život.
Václav Zetek: Je to tak. Když tam jezdíte po jezerech, tak některá už odtávají při krajích a pes prostě pozná, kam si může stoupnout, kam může zaběhnout a kam už ne. Tam hrozí, že by se probořili do ledu. A ti psi běží i místech, kde je hloubka sněhu třeba metr, a oni dokáží poznat, kde to je utažené, a neodbočí vám z utaženého sněhu do hlubokého, abyste se tam zabořili.
A přivezli jste zase vítězství, úžasné výsledky. Je to asi o to nejcennější, že i Švédové vás uznají a řeknou, že jste dobří, vy jižani. Z jihu, z Česka.
Zdeňka Zetková: My jsme pro ně prostě jižani, kteří nemají možnost tolik natrénovat, nemáme sníh. Když jim řeknete, že letošní sezónu máme naježděno nějakých 130 nebo 140 km na sněhu a 2 000 km na suchu, tak žasnou, že jsou ti psi schopni odběhnout na pohodu ten závod.
Co vás čeká teď? Už zase trénujete na příští rok?
Zdeňka Zetková: Máme hodně plánů, ale teď jsou samozřejmě na pořadu štěňátka. Zapracovat je do týmu, dát jim pořádný výcvik.
Václav Zetek: Dokud počasí a teploty dovolí, tak s pejsky pracujeme pořád, protože si myslíme, že to je pro ně lepší, než je po sezóně odložit a nechat psy půl roku stát. Myslíme si, že to pro ně není dobré. Pejsci by se měli pořád hýbat, dokud to teploty dovolí, oni to mají rádi. Teď jsme byli už na velkém závodě v canicrossu minulý týden, kde bylo 600 startujících. Manželka doběhla ze 64 na krásným 29. místě, na to, že psi běželi po longových závodech. A syn zase ve své kategorii zvítězil.
Vy prostě nekončíte, nemáte pauzu ani vteřinu. Našimi hosty byli dnes musheři z Náchoda, manželé Zdeňka a Václav Zetkovi. Moc děkuji za rozhovor.
Související
-
Při mém prvním závodě jsem byl většinou já před psem a on až za mnou, směje se musher Roman Zavadil
Chtěli jsme vás pozvat na saňové závody psích spřežení Janovičky, které se o víkendu měly jet na Janovičkách u Broumova. Máme ovšem aktuální, ne příliš potěšující zprávy.
-
Husky má vzhled vlka, huňatý liščí ocas a svéhlavou kočičí povahu, říká chovatelka Petra Plisková
Petra Plisková má za sebou už téměř třicetiletou chovatelskou zkušenost a v Holetíně na Vysočině provozuje mezinárodní chovatelskou stanici, kde chová sibiřské husky.
-
Sibiřský husky je nerozbitné zvíře. S nimi je pořád můj život v pohybu. A to je nádhera
Od úterý 22. ledna do soboty 26. ledna se v Orlických horách pojede letošní mezinárodní etapový závod psích spřežení Šediváčkův long. Letos to bude už po třiadvacáté.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
