Jestli jsou samičky tučnější nezjišťujeme, směje se odborník na hmyzí stravu Libor Sloupenský

29. listopad 2022

Hmyz je potravou budoucnosti a částečně už i současnosti. Víte, že se už hmyzí moučka přidává do sušenek, těstovin, proteinových prášků, tyčinek a dalších potravin? Zjistí to nakupující? Chutnají tyto výrobky jinak a jsou kvalitnější? Jak se naučit jíst hmyz bez znechucení a paniky? Poradíme vám. 

Odborník na hmyzí stravu Libor Sloupenský hovoří v naší radioporadně na téma: proč zařadit hmyz na náš jídelníček a s čím a jak začít.

Jste vizionář, pekař nebo entomolog?
Já jsem možná nejvíc onen vizionář. Jsem zvědavý člověk a rád zkoumám věci. Rád chodím za hranice toho, co je běžné. Kuchařina mi nikdy nebyla až tak úplně blízká, ale s hmyzí stravou jsem začal proto, že to tady nikdo nedělal. Ale k entomologii jsme měl blízko, vždycky mě bavilo sledovat mravence, jak žijí. Jejich organizovanost je fascinující.

Je to křupavá pochoutka. Stále se objevují nové výhody konzumace hmyzu a zatím nebyl nalezen žádný negativní dopad, což je důležité.
Libor Sloupenský, vizionář a odborník na hmyzí stravu

Tedy když vidíte střevlíka nebo moučného červa, nenapadá vás hned nějaký zajímavý recept?
Úplně tak to nefunguje. Ale když jsem byl malý kluk, tak když jsem pracoval se dřevem a odloupnul jsem kůru, tak jsem ochutnal ze zvědavosti kůrovce, abych věděl, jak chutná. Ovšem poslední stadia hmyzu vypadají poměrně děsivě a navíc nejsou ani moc jedlá. Protože mají velký podíl tvrdé slupky, toho exoskeletu. A to opravdu není příjemná chuť.

Čtěte také

Když zůstaneme u drobnějšího hmyzu, tak jsou to vše naše předsudky, když je odmítáme konzumovat?
Jsou to předsudky. Já mám zkušenosti, že pokud člověk ochutná, tak 99 ze 100 je nadšena a opravdu si ti lidé pochutnávají.

Je otázkou, jestli za vámi ale nechodí právě lidé, kteří už mají ambici něco nového zkoušet.
Ano, jsou to zvídaví lidé, ale chuť je chuť. Za mě jsou nejúžasnější děti. Kolikrát jde maminka kolem a já volám na děti, pojďte ochutnat. Maminka se vždy zhrozí, co to tomu dítěti dávám, ale dítě si zobne. Potom až maminka s údivem kouká a zkusí také. Protože samozřejmě musí vědět, co její dítě jedlo.

Čtěte také

Hmyz je sice krátce, ale už uznaná potravina. Potemník, cvrček a saranče, to jsou bezpečné potraviny. Říkám to správně?
Říkáte to zčásti správně. Ten proces je složitý. Cvrček ještě není definitivně uznán a potemník je dosud v nějakém schvalovacím procesu, který je v Evropské unii velmi zdlouhavý. Trápí nás to, protože to už trvá více než tři roky, ale Evropská unie si to tak nastavila.

Proč je podle vás dobré o potravě z hmyzu mluvit? Je tak zdravá nebo je tato cesta nevyhnutelná?
Je třeba o tom mluvit, aby to lidé přijali. Protože opakování je matkou moudrosti a lidé to primárně odmítají. Nejsme na to zvyklí. A důvodem, proč to dělat, je určitě ulehčení našemu ekosystému, naší přírodě. Víme, že hospodářská produkce vyprodukuje velký množství CO2, má velkou spotřebu krmiva a tím pádem i zatížení polí. Pokud začneme jíst hmyz, tak se sníží ekologická stopa každého z nás. A navíc je to mimořádně kvalitní bílkovina. Křupaví červíci jsou výživově velmi podobní například sušené rybě.

Negativní komentáře mají lidé, kteří hmyz neochutnali. Kdo to zkusí, ten zjistí, že červíci skvěle chutnají a už s nimi problém nemá.
Libor Sloupenský, vizionář a odborník na hmyzí stravu

Pro ty, kteří ještě nikdy cvrčka neochutnali, jak chutná?
Je to taková křupavá pochoutka. My tam dobře cítíme právě onu bílkovinu a kvalitní tuky. Je nám to příjemné, protože to chutná podobně jako brambůrky nebo opražená cibulka. Neustále se objevují nové výhody konzumace hmyzu a zatím nebyl nalezen žádný negativní dopad, což je důležité.

Čtěte také

Hmyzí potravu zatím stále vnímáme jako takový módní výstřelek. Ale můžete říkat, ty jsi to ještě nejedl, pojď to zkusit!
Je to tak. Aspoň touto cestou se dostaneme trošku mezi lidi, ale já mám samozřejmě přání, aby se z hmyzu stala běžná potravina, aby už to nebyl jen módní výstřelek. Ovšem ten adrenalin a zážitek s tím spojený mne baví. Láká to zvědavé lidi.

Dovedete si představit, že by se z hmyzu dalo vyrobit tolik jídla jako třeba z krav nebo prasat?
Určitě. Možná ne tolik potravin, ale výživově to bude kvalitnější a namíchat z toho jde také mnohé. Já jsem například zkoušel hmyzí paštiku a ta je opravdu výborná. Člověk cítí jen velmi příjemnou chuť a nepřemýšlí nad tím, že to je hmyz.

Čtěte také

Je rozdíl mezi samečkem a samičkou, co se hmyzí stravy týče?
Není to rozdílné. A i kdyby bylo, tak by se to dalo strašně těžko rozeznat. Ve výrobě zpracujeme něco kolem tuny hmyzu měsíčně, to jsou opravdu miliony červíků. Takže bychom to ani nedokázali třídit na samičky a samečky.

Dočetla jsem se, že samičky jsou prý tučnější, což mě pobavilo.
My to tedy nerozdělujeme. Ale co je zajímavé, tak právě v tomto podzimním období, kdy se hmyz v přírodě připravuje na úkryt, tak se více nakrmí tukem a červíci jsou tučnější. A potom také mnohem chutnější.

Libor Sloupenský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Na případné negativní komentáře jste zvyklí?
Ano, negativní komentáře slýchám dennodenně na internetu a sociálních sítích. Lidé nás ošklivě komentují, ale nevadí mi to, protože vím, že ta strava je dobrá. Lidé, kteří to ošklivě komentují, tak to dosud neochutnali. Kdo to zkusil, ten zjistí, že to skvěle chutná a už s tím problém nemá. Naopak, chválí to.

Celou radioporadnu o hmyzu jako lidské potravě s vizionářem Liborem Sloupenským si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související