Jaký bude letošní burčák? Sladká šťávička se postupně mění v krásné mladé víno. Tak, na zdraví!

10. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pálavské vinobraní

Český vinařský zákon stanovuje, že pod názvem burčák lze prodávat pouze nápoj vyrobený z letošních hroznů révy vinné vypěstovaných na území České republiky a prodávat jej lze jen v době od 1. srpna a do 30. listopadu. Tedy jinak řečeno nelze pod tímto názvem prodávat nápoj vyrobený z hroznů či moštu dovezených ze zahraničí. 

V takovém případě se používá pouze název částečně zkvašený vinný mošt. To samozřejmě neznamená, že se jedná o nekvalitní výrobek, ale prostě to není náš moravský či český burčák.

Karel Tomášek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

O burčáku si povídáme se sommelierem Karlem Tomáškem, znalcem a milovníkem dobrého vína.

Jak se vlastně burčák vyrábí?

Podstatné je, že se jedná o mošt z révy vinné. Pokud si burčák kupujete ve vinotéce či přímo u vinaře, měli byste mít jistotu, že se jedná o opravdu kvalitní produkt. Mošt obsahuje kromě jiného cukr, který se působením kvasinek mění v alkohol a kysličník uhličitý. Tento proces je postupný a trvá zhruba týden.

Čtěte také

V první fázi budete mít sladkou šťávičku s malým množstvím alkoholu, která tak často chutná ženám. Postupně se obsah alkoholu zvyšuje a logicky klesá obsah cukru, až se dostane do fáze takzvaného varu. Ta trvá několik málo hodin a je to chvíle, která bývá často zachycena v různých filmech, kdy vinaři neváhají vstát ve tři ráno a jít si užít tuto dobrotu.

V této fázi je optimální poměr mezi cukry, alkoholem a samozřejmě i dalšími látkami, které burčák obsahuje. Po této chvíli se burčák láme a začne převažovat alkohol. I tato fáze má své příznivce, ale většině lidí již v této podobě nechutná.

Burčák (ilustrační foto)

V žádném případě to ale neznamená, že by byl burčák špatný a vinař jej snad neuměl vyrobit. Kvašení dále pokračuje, mošt se samovolně i zásahy vinaře čistí a vzniká mladé víno. Po dobu tohoto procesu se vyvíjí obsah alkoholu až po konečný stav, který známe z etiket hotových vín.

Nezapomněli jsme na kysličník uhličitý?

Víme, co burčák v pevně uzavřené láhvi dokáže, zvláště když si jej vezeme od vinaře v autě. Na vině je právě kysličník uhličitý, jehož množství kvašením stoupá a pokud nemá kudy unikat, najde si svoji cestu sám. Jeho stále stoupající tlak dříve či později spolehlivě roztrhne lahev či utrhne víčko a pak si už jen můžeme užívat burčákové lázně.

Čtěte také

Burčák je opravdu jeden z nejzdravějších nápojů. Obsahuje významné množství vitamínů, minerálů, bílkovin, stopových prvků i kvasinek. Má blahodárný účinek na trávící systém. Takže starou radu, že burčáku by se mělo vypít tolik, kolik máme v těle krve (tedy zhruba 4-6 litrů) lze jen doporučit.

Nicméně jedno upozornění bych měl. Je opravdu dobré vědět, od koho burčák kupujeme. V burčáku klokotá hodně zdraví prospěšných látek, protože ještě nejsou pevné látky usazeny a nápoj není filtrován. To ale znamená, že zde můžeme nalézt také různá chemická rezidua, které pochopitelně již tak zdravá nejsou.

Doporučuji tedy nalézt vinaře, který to s chemickými postřiky nepřehání a dodržuje ochranné lhůty.

Čekají nás pěkná vína

Dosavadní počasí a sklizeň prvních odrůd nasvědčuje tomu, že letošní úroda by mohla být velmi dobrá. Nebude tolik „vypečená" vlivem velkého horka a sucha jako ta loňská. Takže vína by mohla být pěkně šťavnatá, lehčí a vyzrálejší, ne tolik cukernatá.

Jana Kudyvejsová a Karel Tomášek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Karlem Tomáškem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související