Jako první Čech vstoupil na Antarktidu, před 90 lety se ale Václav Vojtěch nešťastně utopil v Labi

Dobrodružný osud Václava Vojtěcha si připomínáme s Janem Kohoutem, ředitelem Městského muzea v Novém Bydžově, kde má slavný východočeský rodák svoji expozici.

Jan Kohout ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co se to tedy před 90 lety 6. srpna roku 1932 na Labi u Sadské stalo?
Bohužel, připomínáme si smutné výročí, nedávno jsme vzpomínali 90 let od doby, kdy Václav Vojtěch stanul jako první Čechoslovák na Antarktidě, ale právě 6. srpna 1932 tehdy ještě mladý polární cestovatel, možná vycházející hvězda výzkumů polárních krajů, se chystal na další výpravu se známým vědcem Alešem Hrdličkou, tentokrát k severu, za polární kruh. Měl už vyjednanou cestu přes Hamburk do Kanady a na Aljašku, leč přišla zpráva, že odplutí lodí se o týden odsouvá, takže on se jel ještě rozloučit s přáteli, se skauty, k Sadské na Labi. A jel se projet lodí. Při otáčení na vodě se ale kánoe převrhla a nešťastnou náhodou ho praštila do kořene nosu, tak on ztratil na chvíli vědomí a utopil se. To jsou takové paradoxy dějin. Velký polárník zahynul nešťastnou náhodou.

Účastníci expedice získali také nejvyšší vyznamenání Spojených států amerických, medaili Kongresu. A dr. Václav Vojtěch obdržel zlatou.
Jan Kohout, ředitel Městského muzea v Novém Bydžově

Bylo mu pouhých 31 let. Ale i za svůj krátký život zvládl řadu neuvěřitelných věcí, díky kterým tohoto východočeského rodáka zná celý svět.
Ano. Narodil se ve Skřivanech u Nového Bydžova, jeho rodná ves je samozřejmě hrdá na svého rodáka. Dokonce tam dodnes stojí myslivna, ve které se narodil, jeho otec byl revírníkem okolních lesů. A na návsi ve Skřivanech mají i bustu. Ale Václav Vojtěch je spjat i s Novým Bydžovem, proto má také expozici v městském muzeu. Vystudoval tehdejší zdejší c.k. reálné a vyšší gymnázium a později odešel do světa. Ale rád se sem vracel, vzpomíná na to i ve svých dopisech.

8 fotografií

Vy tady máte i jeden úžasný dopis, který poslal svému novobydžovskému profesoru.
Dochovalo se nám několik dopisů s hlavičkou Byrdovy antarktické expedice, které se Vojtěch účastnil. Přinesl jsem jeden, který byl psán přímo na základně Little America na Antarktidě. A posílá ho právě svému bývalému profesoru dějepisu, dokonce mému předchůdci v muzeu, profesoru Šašinovi. A zmiňuje tam, že ačkoliv nevzpomínal na školu rád, tak právě profesor dějepisu Šašina a profesor zeměpisu Veselý v něm zažehli jiskru cestovatelské vášně.

Čtěte také

Před 120 roky se narodil první český polárník Václav Vojtěch. Jako první Čech vstoupil na Antarktidu

A co je na této fotografii?
Autograf neboli skutečný rukopis admirála Byrda, vůdce a inscenátora oné výpravy. Je tam vlastnoruční věnování dr. Vojtěchovi a poděkování za to, že přispěl k úspěchu polární expedice. Je to tedy portrét admirála Richarda Evelyna Byrda.

Jak se vůbec Vojtěch na Byrdovu expedici dostal? Protože to vůbec nebylo jednoduché stát se polárníkem.
Vojtěcha to vždy táhlo pryč ze Skřivan, z Nového Bydžova. Nejprve chtěl studovat práva, nakonec to byla historie a zeměpis na Karlově univerzitě v Praze. A dostal jako redaktor tehdejšího Radiožurnálu i do Paříže, kde měl referovat o tamních zprávách. Ale cestovatelskou jiskru v něm zažehla náhoda, když šel kolem pařížského biografu a viděl tam film o neúspěšné Scottově expedici. Řekl si, tam chci, do těch bílých dálav věčného sněhu. Ale ta cesta nebyla jednoduchá. Neúspěšně se ucházel o cestu přes Sibiř s polárníkem Nansenem, dokonce vybíral peníze, takový crowfounding 20. let 20. století, na cestu na lyžích přes Finsko, také se mu to nepodařilo uskutečnit. A v roce 1928 se dozvěděl, že se chystá americká Byrdova expedice na Antarktidu. Tak se rozhodl, že se jí zúčastní.

Čtěte také

Antarktidu dobyl před 87 lety první Čech. Získal nejvyšší vyznamenání USA

Musel být hodně urputný, protože se mu to také napoprvé nepodařilo. Jak se říká, vyhodili ho dveřmi a on tam vlezl opět oknem. Přemlouval admirála Byrda a nakonec to tedy dopadlo.
Ano. Není to nic pejorativního, když se to takto řekne. Protože byl skutečně několikrát odmítnut. Ale pro Vojtěcha je charakteristická jeho cílevědomost, že i přes tyto překážky se na Antarktidu dostal. Nakonec odcestoval „na blind“ do Nového Zélandu, trošku opačným směrem, než bychom tam cestovali dnes my. Doplul na Nový Zéland a i díky kampani tamního tisku ho nakonec Byrd na expedici přijal.

Stali se z nich potom přátelé?
Stali, svědčí o tom právě i tento dedikační Byrdův portrét. Každý účastník expedice poté dostal fotoalbum, které jsem také přines ukázat. A o přínosu Vojtěcha svědčí i to, že ačkoliv začal nejprve jako topič na pomocné lodi Eleanor Bolling, tak se nakonec propracoval až na vlajkovou loď City of New York. Účastníci expedice získali také následně vyznamenání Kongresu Spojených států amerických a dr. Václav Vojtěch získal zlatou medaili. Ony byly odstupňovány a on získal skutečně jako první Čech nejvyšší vyznamenání Spojených států amerických.

Jakub Schmidt a Jan Kohout ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kdo by chtěl vědět víc, tak můžeme doporučit knížku dr. Václava Vojtěcha s názvem Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem. A může také přijet k vám do muzea, protože tam máte expozici věnovanou Václavu Vojtěchovi.
Zvu posluchače Českého rozhlasu, určitě to za to stojí. Protože tam máme vystaveny i části jeho polární výbavy, rukavice a další věci. Přinesl jsem ukázat, jak měli tenkrát už propracované získávání finančních prostředků, máme tady reklamní papírový kelímek s nápisem Byrd's Antarctic Expedition 1928. Tedy i takové úžasné předměty můžete vidět v našem muzeu. Máme tam vlajku expedice a další dopisy i zajímavosti.

Takže i marketingová stránka byla tenkrát už velmi důležitá. Děkujeme za pozvání do Nového Bydžova, naším hostem byl Jan Kohout, ředitel tamního městského muzea.