Hyperbarická komora pomáhá při nehojících se ranách, náhlé ztrátě sluchu i otravě oxidem uhelnatým

Do volného kosmu poprvé v historii vystoupil neprofesionální astronaut. Dotyčným je americký miliardář Jared Isaacman, který se zúčastnil mise Polaris Dawn. Do volného prostoru vystoupil z kosmické lodi Crew Dragon od společnosti Space X. Loď v tu chvíli letěla rychlostí přes 25 000 kilometrů za hodinu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Isaacman i jeho partnerka, 30letá specialistka SpaceX Sarah Gillisová, se poté úspěšně vrátili zpět do lodi k posádce.

Čtěte také

Krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí. Vědci navrhli peptidy schopné ničit i rakovinové buňky

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsali další genovou mutaci, která ovlivňuje vznik a rozvoj Alzheimerovy choroby. Spolupracovali s dánskými kolegy z Aarhuské univerzity. Výsledky mohou přispět k lepší diagnostice i léčbě. Takzvaná familiární forma Alzheimerovy choroby, která se projevuje v nižším věku než forma sporadická, má genetické příčiny. V poslední době přibývalo důkazů, že kromě známých genů APP, PSEN1 a PSEN2 hraje v rozvoji choroby roli také gen SORL1. 

Přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů ve formě vodíku pomůže ukládat nový elektrolyzér, který nyní míří do praxe. Technologie pomůže snížit uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii. V tiskové zprávě o tom informoval o tom Ústav chemických procesů Akademie věd ČR. Oproti podobným elektrolyzérům, které se již vyrábí komerčně, má být nový vynález rychlejší. Elektrolyzér je zařízení, do kterého se dodává elektřina. Ta rozkládá vodu na kyslík a vodík. 

Čtěte také

Podle vědců mohl živočišný život na Zemi vzniknout až o 1,5 miliardy let dříve, než se dosud myslelo

Léčba v hyperbarické komoře pomáhá při nehojících se ranách nebo náhlých ztrátách sluchu i při otravě oxidem uhelnatým. Jednu z nejmodernějších mají v Ústavu leteckého zdravotnictví v Praze. V přetlakové komoře dýchají pacienti v simulované hloubce necelých 14 metrů prostřednictvím masky stoprocentní kyslík. 

Archeologové objevili u Vysokého Mýta na Orlickoústecku pozůstatky cihelny z 19. století, která zásobovala okolí stavebním materiálem. Našli ji včetně tradiční žárové pece při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35. Archeologové zkoumali plochu na západním okraji Vysokého Mýta směrem na Vraclav. Cihelna byla skrytá pod několika vrstvami zeminy a spodní vrstvu tvořily sutiny s pozůstatky staveb. Areál cihelny měřil 320 metrů na délku a 120 metrů na šířku.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!