Čeští vědci vyvinuli nové oční kapky, které mohou zásadně pomoci pacientům se syndromem suchého oka

Čtěte také

Pseudomonas rossensis. Splněný vědecký sen, český výzkum v Antarktidě přinesl objev nové bakterie

Po několika odkladech z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první komerční mise nové evropské rakety Ariane 6. Raketa nese francouzský vojenský satelit CSO-3. První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Kvůli potížím byl start prvního komerčního letu rovněž několikrát odložen.

Čeští vědci odhalili mechanismus, který pomáhá mozkovému nádoru glioblastomu šířit se do okolní tkáně. Zjistili, že produkci dvou klíčových bílkovin, jež podporují šíření nádoru, zajišťují buňky podobné pericytům. To jsou specializované buňky v okolí malých cév. Výsledky výzkumu, publikované ve vědeckém časopise Brain Pathology, by mohly v budoucnu přispět k vývoji nových léčebných metod.

Přípravy kosmické mise LISA pokročily a čeští vědci jsou u toho. Navrhli speciální přepínač laserových paprsků pro detektor gravitačních vln. Společně s Evropskou kosmickou agenturou ESA teď pracují na tom, aby za 10 let všechno správně fungovalo i ve vesmíru. Česká součástka totiž bude životně důležitá. 

Čtěte také

Uhynulý šimpanz ve dvorském safari parku by mohl mít potomky. Vědci získali při pitvě jeho spermie

Čeští vědci vyvinuli nové oční kapky, které mohou zásadně pomoci pacientům se syndromem suchého oka. Sloučenina na bázi kyseliny hyaluronové zlepšuje hydrataci, ochranu očního povrchu a prodlužuje účinek umělých slz. Syndrom suchého oka je chronické onemocnění vznikající v důsledku narušení slzného filmu, který je klíčový pro ochranu očního povrchu, trpí jím sedm procent populace.

Za Zelenou branou v Pardubicích se nacházejí unikátní pozůstatky povrchu ulice ze 14. století. V té době město vlastnili páni z Pardubic. Pozůstatky v Zelenobranské ulici našli archeologové při výkopových pracích, které jsou potřebné kvůli opravě památkově chráněné dominanty města, uvedlo Východočeské muzeum. Přibližně metr a půl pod současným dlážděním je vrstva hatí, neboli dřevěné zpevnění cest a ulic, které se ve středověku používalo k překonávání bahnitého terénu. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!