Herečka Zdeňka Žádníková - Volencová je opravdová supermáma!
A to nejen pro své čtyři potomky: dcery Andreu, Janu, Zuzanu a nejmladšího chlapa v rodině - Jiříčka. Kromě péče o své ratolesti a hraní v divadle totiž zvládá i nadační fond, který pomáhá jak jinak než dětem. Nadační fond Zdeňky Žádníkové Volencové mění kompletně vizuální podobu dětských nemocnic.
Původ nynější herecké profese Zdeňky lze hledat již v jejím útlém dětství. Ve čtrnácti letech začala docházet do dramatického kroužku ZUŠ v Hradci Králové na Střezině. V této době vzniklo známé hradecké divadlo Jesličky a Zdeňka se stala jeho členkou.
Nejvíce se do povědomí televizních diváků zapsala rolí Ivany Kučerové Hruškové v seriálu TV Prima - "Rodinná pouta". (Velmi křehké vztahy).
Strmá křivka její popularity se odrazila v nominaci na Objev roku 2004 - anketě TýTý.
Někteří lidé nevytáhnou paty z domova a vztah k jejich obydlí se dá charakterizovat slovy "můj dům - můj hrad". U herečky Zdeny Žádníkové-Volencové dochází v tomto ohledu k zajímavé kombinaci. Lokální patriotismus a lásku k rodným východním Čechám dokáže plynně propojit s kosmopolitním myšlením a schopností adaptovat se v cizích krajinách.
Znalosti dalších jazyků jí pak umožňují nejen konverzovat coby turistce, ale rozšířit své herecké portfolio i pro zahraniční produkce.
Čtyřnásobné mateřství jí sice na chvíli oddálilo vstup do televizních a filmových studíí, ale na scéně milovaného Dejvického divadla vystupovala i ve chvílích, kdy už se nejmladší potomek téměř dral na svět.
V oboustranné pohodě se u mikrofonu sešli v pátek 13. dubna 2018 v 10:00 v přímém přenosu z nově otevřené radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové hostující Zdeňka Žádníková-Volencová a hostitelka Lada Klokočníková.
Hezký poslech!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
