Handicapovaná sportovkyně Petra Václavková se naučila plavat, když začala před 2 roky s triatlonem

Petra Václavková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Ironman byl tak trošičku váš splněný sen, ne?
Byla to půlka Ironmana, ale máte pravdu, je to můj splněný sen, za ty dva roky, co triatlon dělám. Bylo to 1,9 km plavání, 90 km na kole a 21,1 km běh. Zvládla jsem to za 6:57:52 hodin.

V cíli je zrychlení, tam už víte, že to jde. Užít si emoce. Už víte, že to je do cíle kousek. Fakt, že jste to zvládli, je nejcennější.
Petra Václavková, handicapovaná extrémní sportovkyně

Jak jste si to užila?
Na plný pecky. Určitě. Těšila jsem se už na start, protože člověk má trochu nervy. Tady byl hromadný start, když se do vody se skákalo po třech. A bylo to podle toho, jak dlouho vám pak závod zhruba trvá. Takže jsem stála skoro na konci a všichni už plavali. Také v brýlemi mám při plavání trochu problém, vždy se mi zamlží. Ale Péťa, můj přítel a životní parťák, mi je upraví.

Čtěte také

Česko se zapsalo na světovou mapu slavné značky Ironman. Hradec Králové hostil historický závod

Co bylo nejtěžší? Plavání, kolo nebo běh?
Nejtěžší je u mě v hlavě ten běh. Protože já plavu prsa, což je údajně těžší, kraul je jednodušší. Takže tam si při plavání nohy už trápím. To byl čas něco přes hodinu. Umím to i rychleji, ale tady to prostě nešlo, plavalo se i proti proudu Labe.

Vnímala jste lidi a fanoušky kolem trati?
Vnímala, když jsem míjela obsazené mosty, jak fanoušci volali, slyšela jsem i Petro nebo Krapulko, tak jsem se snažila. Já někdy i bojuji s limitem, protože prostě máte limit hodinu deset. A tam se musíte vejít, abych mohla pokračovat na kole.

Kolo je pro vás samozřejmě speciálně upravené, abyste závod zvládla.
To kolo je upravené. Mám ho ze sbírky od nadace, která pomáhá postiženým a nemocným lidem. Všechno se povedlo, peníze se vybraly, poznala jsem lidi, kteří mi pomohli velkou částkou.

Zamilovala jsem se do závodů Gladiator race. Je to prostě takový můj životní styl, gladiátor. Jsem odmalička bojovnice.
Petra Václavková, handicapovaná extrémní sportovkyně

Na kole pro vás je nejtěžší co? Udržet stabilitu?
Na té hrazdě se naučit. To jsem se učila před prvním závodem. Jdete do sedu a jste na hrazdě rukama. Já tam jsem tím svým pahýlkem opřená, protože na kole, jak říkají všichni triatlonisté, se odpočívá. Tak Petro, na kole odpočívej. Ovšem já se to teprve učím a snažím se odpočívat. Tam je jiný posez a údajně odpočívá celé tělo a nohy právě na následující běh. To já tedy ještě tak nemám, nejdu z kola úplně ready a pak občas musím jet bez drže, protáhnout ruce. Mám obrovské rezervy, protože na tom kole jezdím chvíli.

Čtěte také

„Občas je lepší, když člověk úplně neví, do čeho jde.“ Vítězná premiéra Petry Kuříkové v Ironmanu

Jaký to byl pak pocit, když jste doběhla do cíle Ironmana?
V cíli je vždy zrychlení, tam už víte, že to jde. Tam se snažím vysprintovat a užít si ty emoce. Už víte, že to je do cíle kousek. Fakt, že jste to zvládli, to je na tom to nejcennější.

Byla jste odmalička takový bojovník?
Myslím si, že ano. Když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že mi ta ručka naroste, říkala jsem to rodičům. Oni se mi snažili vysvětlit, že už mi nenaroste. Ale jsem optimista. Chodila jsem po zahradě a říkala: ona naroste. Tak zatím nenarostla.

Co říkal na váš handicap dětský kolektiv? Děti umí být hodně kruté.
Já to měla výborné. Ale některé děti se smějí, tahají za rukávy. Měla jsem protézu, ale dnes je to už výborné, lidé to vnímají, že to tak prostě je.

Chtěla bych absolvovat celého Ironmana. Víc natrénovat a potom s pomocí lidí, které mám kolem sebe, věřím, že je to reálné.
Petra Václavková, handicapovaná extrémní sportovkyně

Rodiče vám dali velký základ do života, připravili vás do něj?
Tím, že na mě byli přísní, táta chtěl, abych všechno zvládla. Tak se běžkovalo, bruslilo, turistika, všechno. Pak řidičák v osmnácti letech, to musím říci, že je základ toho, co dnes dosáhnu. A možná ještě něco zvládnu. Sportovala jsem odmalička. Kromě plavání, to se trochu podcenilo, to by se mi teď hodilo. Učila jsem se plavat až teď, před dvěma roky, co jsem začala dělat triatlon. Vůbec jsem do té doby neplavala. Uměla jsem plavat pár temp, měla jsem strach z vody. Ale účelně jsem to překonala. Ten strach překonávám stále, ale dnes už je to lepší. Dnes uplavu 2 km.

Čtěte také

Extrémní závod Adventure Race se nevzdává. Uvědomíte si, že k životu toho až tolik nepotřebujete

Vy jste se také zamilovala do závodu Gladiator race. Je to prostě takový váš životní styl, být gladiátor.
Já si myslím, že ano.

Tak můžeme pozvat na nejbližší závod, který bude v Českém ráji. Je to tak?
Ano, bude o víkendu 14. a 15. září Gladiator Race v Českém ráji. Určitě také poběžím.

Máte ještě další sportovní sny, které byste si chtěla splnit?
Poloviční Ironman byl splněný sen. Teď bych ho chtěla absolvovat celého, klasickou trať. Na kole 180 km, uplavat skoro 4 km a běžet maraton. 40,2 km. Chce to asi víc natrénovat. Časem. Snad na to mám ještě čas. S pomocí lidí, které mám kolem sebe, věřím, že je to reálné.

Petra Václavková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Petra Václavková je prostě žena, která si umí plnit své sny. A my jí budeme samozřejmě držet palce.