Etiketa spojuje lidi a celou společnost. Neoslňuje, nýbrž září, říká expert na etiketu Daniel Šmíd

Daniel Šmíd vystudoval střední hotelovou školu, obor vedení hotelů a gastronomických provozů, a původně se živil jako manažer, obchodní ředitel, potažmo konzultant. Od roku 2012 působí jako lektor a mentor, publikuje v časopisech a má svůj blog.

Etiketa není kličkující zajíc, který by přinášel každý den novinku. Je to spíše parník, který, než se někam pohne, tak to chvilku trvá.
Daniel Šmíd, expert na etiketu

Povídáme si o tom, proč je důležité v současném světě znát pravidla etikety.
Etiketa spojuje národy napříč. Bez ohledu na přesvědčení či politické názory. Je dobré ji znát, protože nám, podle mě, ulehčuje cestu životem. Na první pohled či poslech to zní možná příliš velikášsky a nepředstavitelně, ale etiketa nás opravdu spojuje i v nejbližší rodině, ve firmách, ve společnosti, ve které se pohybujeme.

Dává nám možnost jistým způsobem vyniknout. Ale takovým decentním způsobem, tedy nevynikat nějakým oslňováním, ale vynikat zářením.

Čtěte také

Lektor etikety Daniel Šmíd: Gentleman má být empatický a taktní, ale nesmí tolerovat špatné věci

Proč vy jste se rozhodl věnovat v životě etiketě? Za svou kariéru jste prošel mnoha povoláními, pracoval jste jako obchodní ředitel, působil jste také v zahraničí. Teď jste mentorem a lektorem, který nám etiketu osvětluje.
Ten příběh by byl příliš dlouhý a myslím si, že bych tím spíše nudil, ale tím hlavním důvodem, proč jsem se na cestu etikety před 13 lety vydal, bylo, že jsem vnímal své zkušenosti ze zahraničí. A řekl jsem si, že ty zkušenosti mohou někomu pomoci, mohou někoho podpořit na jeho cestě.

Kde všude nám tedy podle vás etiketa pomáhá?
Myslím, že pomáhá již od domácího prostředí přes firemní prostředí až do celé společnosti. Když se setkáme s někým ve společnosti, tak nám samozřejmě etiketa pomáhá i v divadle, pomáhá nám napříč obory v práci, ve všech zaměstnáních. A potom když se vydáváme do zahraničí na dovolenou nebo za pracovními úkoly.

Známe dostatečně základní pravidla společenského chování? A zlepšila se situace za dobu vašeho třináctiletého působení?
Doufám, že ano, že je situace lepší. A zároveň si nedovedu představit, že by se to dalo generalizovat a říci ano, jsme teď lepší, než jsme byli před 10 lety. Jistě jsme někoho mými tipy a radami zasáhli. To nepochybně, ale nedovedu si představit, že bychom tady od stolu mohli říci, díky mé práci se chování v České republice nějak významně zlepšilo.

Čtěte také

Úsměv je první krok k seznámení. Pro vztah je nejdůležitější být otevřený a upřímný, i sám k sobě

Určitě u někoho ano, ovšem je spousta lidí, kteří o tento obor vůbec nejeví zájem. A jistě je spousta lidí, kteří mé jméno nebo náš společný rozhlasový pořad v životě neslyšeli.

Jak se často nebo jak rychle se etiketa mění?
Relativně pomalu a neznatelně. Etiketa není žádný zajíc, který by kličkoval a přinášel nám každý den či týden nějakou novinku. Je to spíše parník, který, než se vůbec někam pohne, tak to chvilku trvá. A zároveň některé prvky, které byly dříve vyžadovány, dnes už považujeme za něco archaického, ne ale jako něco, co už je překonané.

Například to, že dnes není vůbec problém jít bez pokrývky hlavy ven. Před 100 lety by si to dovolil málokdo. Dnes jsou lidé, kteří vás osloví hned křestním jménem, sice vám třeba budou vykat, ale hned vás osloví jménem. Což, řekněme, ještě před nějakými 20 lety bylo téměř nemožné a dnes to jde.

Od kterého věku můžeme učit dítě základní pravidla společenského chování? Nejpozději devět měsíců před narozením.
Daniel Šmíd, expert na etiketu

Přestože se to stává, považujeme stále za nevhodné oslovovat dospělého pouze jménem. Pokud si podobně jako my dva, já mám tu čest vás oslovovat jménem, jelikož jsme se na tom dohodli.

Čtěte také

Podle lektora etikety Daniela Šmída si může každý zvolit cestu životní slušnosti nebo bezohlednosti

Zastavme se u představování. Změnilo se tam nějaká pravidla etikety?
Zde jsou pravidla stále stejná už opravdu dlouho. Platí tu tzv. zákon společenské významnosti. To znamená, že například muž, jak se představuje ženě, jako první mladší osoba, při, když mají stejné pohlaví, tak se představuje jako první té starší, takže ten starší vyčkává, až se dozví, kdo je před ním, žena vyčkává, až se dozví, a pak se to zase vyrovnává s podáním rukou, kdy potom představení je to přesně obráceně, aby se ta dynamika v té společnosti vyrovnala.

Já si myslím, že vše začíná v rodině. Od kterého věku můžeme učit dítě základní pravidla společenského chování?
Nejpozději devět měsíců před narozením. Už když si ten pár plánuje rodinu rozšířit ze dvou na tři, případně pokračovat do dalších počtů, tak už v tom okamžiku by si ti dva měli říci, jakým stylem budou toho mladého člověka formovat, co se v té rodině změní, jakým způsobem budou oni k sobě mluvit.

Když jsou dva, tak se někdy stane, že se na to nemusí dávat nutně pozor, ale pokud už je tam třetí člověk, už v těle maminky vnímá všechny nálady, emoce, které ona má. A už by tedy pár měl mít jasno, jak bude potomka vychovávat nebo směřovat. Aby to byl člověk distingovaný, kulturní a kultivovaný atd. A nejprve musíme být my rodiče kultivovaní, aby tomu tak mohlo být.

Daniel Šmíd hostem v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s expertem na etiketu Danielem Šmídem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.