Dostal jsem šanci a mohl si zkusit ztvárnit velkou osobnost Jana Wericha. Byla to moc fajnová práce

2. září 2021

Oblíbený hradecký herec a opora Klicperova divadla v Hradci Králové Jan Vápeník se ani během prázdnin bez divadla neobešel a hrál. Dokonce v Praze na Kampě v představení o Janu Werichovi, což musel být určitě ohromný zážitek nejen pro něj.

Ptát se, koho jste hrál v představení o Janu Werichovi, je zbytečná otázka. Když se na vás člověk podívá, tak je to jasné.
Dostal jsem tu šanci a mohl jsem si zkusit ztvárnit Jana Wericha. Zkoušení bylo trošku náročnější, jednak proto, že to probíhalo v Praze a musel jsem tam dojíždět, nicméně bylo to moc příjemné. Se všemi kolegy, s kterými jsem se tam potkal, to byla moc fajnová práce. Hodně jsme se bavili tím, jak jsme hledali, jakým způsobem ty kluky ztvárnit. Poněvadž tam není jen Werich jako starý pán, ale představení je postavené na setkání starého a mladého, na jakémsi alter egu. A kolem těchto dvou se promítají samozřejmě všechny známé postavy z jeho života od Voskovce, Ježka po manželku Zdenu, dceru Janu a tak dále.

Naštěstí jsme nešli cestou imitace a napodobování, to za nás obstaral kostým. Takže zbyl čas a prostor najít si k Werichovi osobní cestu.
Jan Vápeník, herec Klicperova divadla v Hradci Králové

Vy jste hrál pravděpodobně toho staršího Wericha.
Já jsem hrál staršího, takového moudrého, glosujícího Wericha, který ke konci svého života trošku rezignoval a neměl to úplně lehké. Pevně věřím, že se nám povedlo představení postavit tak, že končí sice nevesele, ale jakýmsi způsobem dojímavě a něžně.

Čtěte také

Jak se vám hrál Jan Werich? Protože vy mu jste hodně podobný.
Jsem alternace Vaška Kopty. Celé obsazení je zdvojené až ztrojené, takže tam je Matouš Ruml, Pavel Škudla, Jenda Vlas, Dan Šváb, Pavla Beretová, Berenika Kohoutová a další kolegové. A jak se mi hrál Werich? Naštěstí jsme nešli cestou imitace a napodobování, to za nás obstaral kostým. Takže nám zbyl čas a prostor na to, abychom si k němu našli každý z nás, Vašek i já, jakousi osobní cestu. Což bylo moc příjemné. Nebýt zasekaný v dikci jeho řeči. Protože to by ani nebylo vhodné a rušilo by to.

Co pro vás osobně znamenal Jan Werich a vůbec Osvobozené divadlo?
Někdy na konci střední školy jsem si pro sebe Osvobozené divadlo objevil a od té doby jsem jím byl zasažený. Prostě mě baví jejich slovní eskapády a humor, který dělali. A samozřejmě na ně navazující další následovníci od pana Horníčka přes pány Lasicu se Satinským, paní Bohdalová, páni Svěrák a Smoljak a další. Všichni z toho vychází.

Čtěte také

A také muzika, kterou dělal Jaroslav Ježek, byla světová. Dokonce když Jaroslav Ježek zemřel, tak slavný Benny Goodman slyšel jeho nahrávku v nějakém rozhlase, a řekl, že by moc rád zašel na jeho koncert a rád by se s ním seznámil, protože ta muzika je prostě skvělá. Voskovec s Werichem říkali, že bohužel už se s ním nesetká, poněvadž on právě zemřel.

Hraje se ještě pořád tohle představení nebo to byla jen letní záležitost?
Ještě dohráváme. 18., 19., 20., 21. a 22. září, pokud se nepletu, jsou poslední termíny. Věřím a doufám, že zase příští rok o prázdninách se bude hrát. Zatím to tak vypadá.

Vy si to představení asi moc užíváte.
Je to prima, je tam super parta lidí. To prázdninové hraní je vždy trošku takový letní tábor. Vyvolává to vzpomínky na pionýráky, na které jsme jezdili. Poněvadž jsme tam stále spolu, každý odněkud dojíždí, dokonce i vedoucího tábora zastupuje inspicient, který nás tam kormidluje. Je to fajn.

Čtěte také

Byli se na vás vaši hradečtí kolegové podívat?
Byli, to víte, že ano. Přijeli, byli roztomilí, drazí a chválili, děkuji jim za to, moc je zdravím. Teď už v Hradci zkoušíme do další sezóny, respektive do té, která právě začala. Zkoušíme představení Prolomit vlny, které režíruje Pavel Khek, náš šéf. A druhá parta, v níž jsem i já, začala s Míšou Hábou zkoušet Maryšu, což je veliké téma. Ale nicméně čekají nás hlavně resty z covidových časů, abych tak řekl.

Máte hodně nazkoušeno do šuplíku.
Máme nazkoušeno, čeká nás oficiální premiéra Ženitby, čeká nás premiéra Kupce benátského. Také Úklady a láska, představení Hana se hrálo jen malinko, takže vše doháníme a na všechna představení stojí za to přijít.

Jakub Schmidt a Jan Vápeník ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co festival Čekání na Václava?
Na to určitě stojí za to přijít. Protože se tam objeví velké hvězdy jako paní Bohdalová, pan Kňažko, manželé Dykovi. Přijede třeba Západočeské divadlo z Chebu s inscenací Hra, která se zvrtla, což je velmi vtipná záležitost v inscenování jedné hry a v průběhu toho se stane úplně všechno, co se na jevišti může stát. Je to velmi dobře technicky udělané a je to veliká legrace.

Celý rozhovor s hercem Janem Vápeníkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.