Dbejme na ochranná opatření, ale současně žijme a nenechme se vystresovat, říká profesor Palička

8. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak situaci kolem koronaviru zvládají ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, což je jednak největší zdravotnické zařízení v našem kraji, ale patří také mezi největší nemocnice v celé republice? Naším hostem je ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c.

Jaká je situace teď aktuálně v hradecké nemocnici, jak vše zvládáte?
Situace není úplně jednoduchá a lehká, máme v současné době hospitalizovaných 23 pacientů s onemocněním COVID na infekční klinice, z toho 5 na intenzivní péči. Dalších 6 na intenzivní péči plicní kliniky, další 4 na klinice anesteziologie a resuscitace intenzivní medicíny. Z toho dva jsou na ventilátoru, na ventilační podpoře a dalších dva jsou na kyslíkové vysokofrekvenční oxygenaci. Takže vidíte, že pacientů je poměrně hodně a stále zatím přibývají.

Fakultní nemocnici Hradec Králové patří mezi největší zdravotnická zařízení u nás

Když se vrátíme zpátky v čase, kdy se objevily první případy s koronavirem v České republice?
V průběhu března se začali objevovat první pacienti. To byla situace, která, nechci říct, že nás zaskočila, to určitě ne, ale byla nezvyklá. Nezažili jsme tak velikou epidemii pravděpodobně od doby našich dědečků, kdy byla španělská chřipka. Tak velká epidemie respiračního onemocnění tady nebyla, takže to bylo trošku překvapující. Hlavně když jsme viděli ony zastrašující zprávy z Itálie, Španělska a podobně.

Hradecká fakultní nemocnice například spotřebuje během týdne 100 000 jednotlivých ochranných pomůcek. To jsou velká čísla.
prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c., ředitel FN HK

Co bylo pro vás ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové na začátku nejtěžší? Problémem byl nedostatek ochranných pomůcek a roušek?
V tom začátku jsme skutečně nebyli připraveni na tak obrovské množství. Abyste měli představu, my například spotřebujeme během týdne 100 000 jednotlivých ochranných pomůcek. To jsou velká čísla, takové zásoby nikdo pochopitelně neměl. Tedy s ochrannými prostředky byl ze začátku trošku problém, ale ta obrovská aktivita lidí, kteří šili roušky a nosili nám je a darovali, ta byla úžasná.

Čtěte také

Kdy potom nastaly vážnější případy?
Protože lidé, kteří u nás leželi z důvodu jiných velmi vážných a těžkých onemocnění a k tomu přišla infekce koronavirem, tak velmi těžké stavy jsme měli hned ze začátku.

Jak situaci zvládali vaši zaměstnanci, lékaři, zdravotní personál, sestřičky?
Máme přes 5 000 zaměstnanců, jsme opravdu velký podnik. A musím říct, že jsem na všechny úžasně hrdý, udělali obrovský kus práce. Všichni k tomu přistoupili s obrovským úsilím pomoci a vyřešit situaci. Hledali sami spontánně cesty, nabízeli nám různé verze, fungovalo to velmi dobře. Ta aktivita byla obrovská a zvládli jsme to velmi dobře.

Investice do přístrojového vybavení Fakultní nemocnice Hradec Králové

Byl tam třeba i strach? Protože na začátku opravdu nikdo nevěděl, co to je za nemoc?
To víte, že byl strach, samozřejmě i mezi personálem byl strach. Hlavně v době, kdy jsme neměli ještě ochranných prostředků opravdu dostatek. Obavy byly, ale naučili jsme se s tím žít. Zdravotnictví musí umět žít i s těžkými stavy a s přenosnými chorobami, jsou tady pořád.

Kdy se začalo s testováním? Protože u vás bylo také jedno z prvních míst, ne?
Naše nemocnice je velmi dobře vybavená i v oblasti molekulární biologie takzvaných PCR testů. Tedy hned v začátku jsme byli jedna z prvních takzvaně certifikovaných akreditovaných laboratoří pro testování a dosud ona laboratoř funguje skvěle. Včera jsme dělali přes 600 testů, každý den se to pohybuje okolo pětistovky.

Složky integrovaného záchranného systému společně nacvičovaly ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové zajištění a převoz pacienta s podezřením na vysoce nakažlivé onemocnění

Dá se to zvládnout?
Ano, dá se to zvládnout, ovšem za cenu obrovského nasazení. Řada těch pracovníků pracuje 12 hodin denně, odchází domů před půlnocí a vrací se ráno znovu do práce. Tedy s obrovským nasazením personálu se to dá zvládnout.

Byla podle vás chyba, když u nás epidemie začala postupně upadat, rozvolňovat všechna opatření, do kterých jsme šli a na která jsme byli v tu chvíli zvyklí? Například v Rakousku či Německu opatření, co se týče roušek, zůstala dál v platnosti.
Já si netroufám říci, jestli to byla chyba. Ale obecný pocit mezi lidmi byl, tak jsme to zvládli a teď máme právo si trošku odpočinout a žít normální život. Možná to někteří opravdu přehnali, nemyslím si, že bylo zapotřebí jezdit na dovolenou různě po světě, pořádat obrovské párty a podobně. Trošku s rozumem by se měl chovat každý z nás. Tedy za chybu bych to rozvolnění neoznačil, spíš to, že mezi lidmi vznikl falešný pocit naprostého bezpečí. Že už se nic neděje a nemůže se nic stát.

Čtěte také

A teď prožíváme nepochybně druhou, velmi silnou vlnu pandemie. Republika je v nouzovém stavu.
Ono těch pacientů, kteří u nás leží, se zdánlivě zdá, že není příliš mnoho. Protože máme připraveno téměř 1 400 lůžek a jestli tam leží 30, 40 lidí s onemocněním koronavirem, tak to není relativně velké číslo. Problém je ale ve složité péči o ty pacienty. Personál se k nim musí převlékat do velmi těžkých ochranných oděvů, ve kterých se dlouho nedá pracovat, stále se musí personál střídat, je to obrovský nárok na zaměstnance. Navíc těch lidí je skoro 20 na intenzivní péči, jsou v těžkých stavech.

My opravdu hospitalizujeme spíš těžké stavy na jednotkách intenzivní péče, a protože současně jedeme na plný provoz, kterým ještě částečně doháníme jarní výpadek, tak máme velmi naplněné jednotky intenzivní péče také takzvaně normálními pacienty, po těžkých kardiochirurgických, neurochirurgických operacích, po transplantacích. Tedy se nám to schází na jednotkách intenzivní péče a postupně, přeci jen, i když jsme se tomu dlouho v uvozovkách bránili, budeme muset některou neakutní péči mírně odkládat. Doufám, že ne na dlouho. Že to bude odklad jen o pár týdnů, aniž by to poškodilo zdravotní stav pacientů. Ale trošku budeme muset normální provoz zredukovat.

Fakultní nemocnice Hradec Králové je finančně nejzdravějším zdravotnickým zařízením mezi fakultními nemocnicemi

Takže vám do Fakultní nemocnice přichází opravdu ony těžké případy a zbytek se možná dá rozvrhnout i do ostatních nemocnic?
Je to tak. A po nějaké době se podařilo dosáhnout toho, že i okresní nemocnice otevřely svá lůžka pro pacienty s koronavirem. Takže se to trošku rozprostřelo po celém kraji. Ale naše dvě kliniky infekční a plicní, jsou opravdu ojedinělé v celém kraji. A to ještě infekční klinika svou jednotkou intenzivní péče pracuje i pro Pardubický kraj. Problém není ani v tom počtu lůžek, ale především v personálu. I nám chybí personál, i my máme nemocné zaměstnance, kteří mají koronavirus nebo kteří jsou v karanténě. A to ještě ve zdravotnictví existuje pojem, který se nazývá pracovní karanténa, kdy zaměstnanec, který přišel pouze do kontaktu s pacientem s koronavirem a měl přitom všichni ochranné pomůcky, zůstává v takzvané pracovní karanténě. My takových zaměstnanců máme několik set, kteří jsou takto v ochranném prostředí.

Když budeme dobře dodržovat ochranná nařízení, tak vše jistě dobře zvládneme. A našemu personálu děkuji za jejich obrovské nasazení.
prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c., ředitel FN HK

V tuto chvíli je tedy zaměstnanců a sester ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové dost?
Dost je také relativní číslo. My je musíme přeskupovat, protože je přesouváme mezi klinikami tak, abychom pokryli především jednotky intenzivní péče a pacienty s koronavirem. Protože tam je ten personální nárok mnohonásobně větší než na normální lůžka. Takže děláme přesuny a začíná nám personál trošku chybět. Jsme rádi za každého dobrovolníka, každého, který nám přijde pomoci.

Čtěte také

A co to přesně znamená, dobrovolníci?
My máme dobrovolníky z řad studentů, kteří pomáhají například v tom odběrovém stanu nebo při jiných věcech. Máme některé mediky, kteří nám chodí pomáhat, máme sestry, které šly do důchodu a teď se vrací jako dobrovolníci pomáhat. Jsme rádi za každou pomoc, protože to je dobrá a záslužná činnost.

Existují nějaké opravdu krizové scénáře, kdyby byl nedostatek zdravotnického personálu?
To se, doufám, nemůže stát. My máme zasedání takzvaného vnitřního pandemického nebo krizového štábu nejméně jednou týdně. Pokaždé připravujeme krok, kdyby bylo potřeba udělat dál, takže jsme velmi dobře připraveni. Není potřeba se děsit a není ani potřeba omezovat návštěvy u lékařů. Prosím pacienty, kteří jsou nemocní, nezanedbejte svou nemoc, nebojte se přijít.

Jakub Schmidt a Fakultní nemocnici Hradec Králové patří mezi největší zdravotnická zařízení u nás

Chtěl byste pane řediteli něco na závěr vzkázat a vyřídit posluchačům?
Já bych chtěl obecně obyvatelstvu říct, dbejte na ochranná opatření. Dodržujte je, snažte se být velmi opatrní. Umývejte si ruce, dávejte na sebe pozornost, noste ochranné pomůcky, plňte nařízená opatření. Ale současně žijte a nenechte se vystresovat. Když budeme dobře dodržovat ochranná nařízení, tak vše jistě dobře zvládneme. A našemu personálu už dopředu znovu děkuji za jejich obrovské nasazení, zvládají to skvěle.

Naším hostem byl prof. Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Moc děkuji za rozhovor.
Já děkuji mnohokrát a přeji všem hodně zdraví.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související