Dagmar Ruščáková: New York

Myslím, že dnes nemůžete přijet do New Yorku, abyste o něm aspoň něco nevěděli, takže nejzajímavější bývá porovnat své představy se skutečností. Znám spoustu velkých evropských měst, v sousedství Londýna jsem žila skoro dva roky, ale přesto mě New York, resp. Manhattan, dokázal překvapit a nakonec i fascinovat. Co je na této zastavěné džungli tak pozoruhodného, že to dostane i tak lesního člověka, jako jsem já?
Architektura je zde mnohotvárná a zdaleka nejde jen o mrakodrapy. Central park je obrovský, dvě do Atlantiku ústící veliké řeky znamenají i spoustu zajímavých mostů. Jenže v tom to kouzlo není. Je to v lidech. V té neuvěřitelné směsici ras, národností a kultur, žijících na jednom místě, kde je svoboda nejen inspirující, ale také velmi tvrdá - jak už doopravdová svoboda bývá.
Urputná snaha vyniknout, zaujmout a samozřejmě také přežít generuje ohromnou tvůrčí sílu, která toto město definuje. Je to zhmotněná dynamika, inspirace, život tu kypí, neustále se objevují nové možnosti. Silní tu dokážou velkolepě uspět, nevím ovšem, jak stíhají ti ostatní. Člověk si říká, že tady se může stát a zrodit vlastně cokoliv.
Jsem velmi ráda, že se mi podařilo přivézt si domů nezvyklý suvenýr - chuť nespoutané inspirace a jakýsi nadhled, se kterým výška Empire State Building nemá co do činění.