Ďábelskou jízdu sběratele kabrioletů Pavla Kaliny odstartovala jeho žena. Přestal totiž honit holky

Jak začala vaše láska k automobilům? Kolik vám bylo, když jste si pořídil své první auto? A byl to nějaký veterán, to by mě zajímalo?
Moje první auto byla Škoda 100L, takže dnes už vyhledávaný sběratelský kus. Tenkrát ještě ne, nicméně před 30 lety jsem si koupil první motocykl Jawa a potom to byla ďábelská jízda až do dnešního dne, kdy 5. března otevíráme každou sobotu naši galerii v Dobřenicích.

Pavel Kalina ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Když jste si kupoval první škodovku, tak ještě netušil, že budete auta sbírat? A že se to rozroste v tak velkou sběratelskou vášeň?
Vůbec ne. V podstatě vše má na svědomí moje manželka, která mě odstartovala k tomu, že jsem mohl začít sběratelství věnovat. Přestal jsem honit holky a začal jsem se časem věnovat podstatnějším věcem. A ty podstatnější věci, které mě zaujaly nejvíc, jsou československé kabriolety a závodní auta.

Hledám unikátní československé stroje po celém světě a můžu říct, že už jich moc není. Chci se o to své štěstí podělit s ostatními.
Pavel Kalina, sběratel veteránů a majitel muzea v Dobřenicích

Tedy to je ten směr, kterým jste se vydal?
Přesně tak. Jako začalo to kabriolety, posbíral jsem spoustu škodovek, mám vlastně všechny poválečné škodovky v kabrioletu. A když jsem se poprvé svezl v československé formuli, tak mě to tak zaujalo, že jsem si pořídil celou kolekci od roku 1965 do roku 1990.

Já jsem ani nevěděl, že vůbec nějaké československé formule existují.
To byla doba, že na Ulrichově náměstí v Hradci Králové startovaly motocykly, formule, závodní vozy, každý rok tady byly šampionáty. Každé větší město mělo svůj okruh a jezdilo se. Dnes už se nic takového nepořádá, scházíme se několikrát do roka, na závodních tratích si to proženeme a jsme spokojeni a šťastni.

Kde sháníte a hledáte tyto unikátní vozy? Protože to asi není snadný úkol.
Já ani sám nevím, ale je za tím spousta práce. V podstatě třeba můj poslední kousek, který jsem ulovil, byla Škoda Felicie z roku 1997 v modelu kabriolet, jeden z 30 vyrobených kusů. Což znamená, že vyrobili 1 450 000 normálních Felicií a 30 kabrioletů. Takže, když ho seženete, je to ohromné štěstí, zábava a sport.

I dobrodružství, ne?
Také dobrodružství. Mám třeba auto z Kanady, z Ameriky, mám auto z Bosny a Hercegoviny, mám auto z Chorvatska, mám auto ze Švýcarska. Hledám unikátní věci nebo stroje po celém světě a můžu říct, že už jich moc není.

Čtěte také

Za vším hledej ženu! Dárek od manželky odstartoval životní lásku Jana Tomka ke všem parním strojům

Hledáte unikátní československá auta po celém světě?
Je to tak. Mám třeba závodního Tudora z roku 1951, který byl vyvezen do Kanady a má kalifornskou registraci. V Kanadě ho přestavěli na závodní supersport a je to jediné československé auto s americkou závodní historií, s doklady. A je zahrnuté v amerických závodních knihách.

V Dobřenicích jste otevřel unikátní muzeum v opravené budově staré cihelny. A ta budova má velmi úzký vztah k automobilismu, viďte?
Když jsem hledal ubytování pro těch mých 35 aut, které tam mám dnes uloženy, tak jsem našel v Dobřenicích budovu, a když jsem zjistil její historii, tak jsem se hned rozhodl a koupil ji. Protože ta nemovitost patřila dr. Karlu Loevensteinovi, respektive já jsem ji koupil od jeho dcery Karličky, které bylo v té době 96 let. Královéhradecký rodák dr. Karel Loevenstein z pozice generálního ředitele koncernu Škoda dal v Mladé Boleslavi prostor Škodovce a firmě Laurin & Klement rozvíjet se dál. Pokračovali výrobou Popularů, Rapidů, Superbů až do dnešních let. Škodovka je jedna z nejúspěšnějších fabrik a nositelů peněz do našeho hospodářství.

CABRIO GALLERY, z.s. sdílí prostory bývalé cihelny v Dobřenicích|foto:archiv Cabrio Gallery

A jeho vztah k budově cihelny v Dobřichovicích?
On roku 1928 zakoupil velkostatek se zámkem v Dobřenicích nedaleko Hradce Králové. Z pozice generálního ředitele plzeňské Škodovky byl jedním z největších československých průmyslníků. Ačkoliv ho v Hradci Králové nikdo nezná, tak byl na úrovni Beneše, Masaryka, Štefánika a všech prvorepublikových hodnostářů. Měl 9 sluhů, celý tým okolo sebe. Žil na úrovni, kterou si nedovedeme ani představit.

Čtěte také

Vezmeme vás mezi stará auta. Veteran car muzeum v Kuksu na Trutnovsku chystá nejedno překvapení

Takže vašim nablýskaným miláčkům se musí určitě v Dobřenicích líbit.
Líbí se jim tam. Pravidelně s nimi vyrážím a vyjíždím, můžete mě tady v Hradci Králové vidět, když vezmu třeba svoji nejkrásnější laminátovou karosu, která byla vyrobena ve Vysokém Mýtě pouze v jednom kuse.

Říkal jste, že máte 35 aut. Tak jsem se chtěl zeptat na vašeho největšího miláčka?
Je to právě tahle škodovka vyrobená v Karose Vysoké Mýto. Je to v podstatě předchůdce Felicie, výzkumně sportovní prototyp na testování nových technologií automobilismu. Vědecká laboratoř budoucnosti, takové science fiction na kolech. Z laminátu udělané, vzduchové odpružení, které měla škodovka po 60 letech v sérii. Je to prostě výjimečné vozidlo, vypadá jak člun. Je z roku 1958. Mou specialitou je shánět a hledat jednokusová vozidla.

Muzeum otvíráte tedy 5. března. A dovolíte návštěvníkům si třeba sednout i do vašich aut?
Je to tak, že ve spoustě muzeí jsou cedulky Nedotýkejte se vystavených exemplářů. A já mám takovou náturu, že říkám: posaďte se, udělejte si tu radost. Protože se chci o to své štěstí podělit i s ostatními.

Celý rozhovor se sběratelem veteránů Petrem Kalinou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.