Reinkarnace aut, to je Reincars. Parta nadšenců oživuje v Trutnově veterány značky Škoda

6. listopad 2017

Až potkáte na východočeských silnicích nablýskaného veterána značky Škoda, který vypadá, jako by právě teď sjel z výrobního pásu, nejspíš to bude jeden z povedených kousků trutnovských Reincars. Je to parta nadšenců, která se ve volných chvílích zabývá opravami a restaurováním vozidel. 

Šestici kamarádů spojuje celoživotní vášeň - škodovácká auta. V jejich společné sbírce najdete například Škodu Tudor, Populár, Rapid, Felicia, Octavia, embéčko nebo erko, prostě vozy vyrobené od třicátých let minulého století až do roku 1990.

Dnes to v našem studiu voní benzínem. Vítám tu náčelníka Reincars z Trutnova Jindřicha Říhu. Pro něj možná není krásnější vůně než benzin?
Tak že by mně benzin nějak zvlášť voněl, to se říci nedá. Voní mně spousta jiných věcí, ale ten benzin ani ne. Váže se ke mě po celý můj život, protože já nedělám nic jiného než kolem aut.

Ve vašem trutnovském spolku Reincars se věnujete škodovkám. Tak se nám představte, proč Reincars? To mě zajímá.
Reincars. V podstatě to mělo být Reincars Cars, to znamená reinkarnace aut. Ale my jsme to zkrátili, takže z toho vzniklo jenom Reincars.

Prostě je obnovujete do jejich původní podoby, jak vypadala ta stará auta, když vyjela z výrobní linky. A proč ty škodovky?
Protože škodovky nám jsou nejbližší tady u nás. Byla to nejrozšířenější auta, dá se říct, že i dostupnější, než všechny ostatní značky. Škodovka byla vždy česká značka. A my jsme Češi a žijeme v Čechách.

Náčelník Reincars z Trutnova Jindřich Říha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Jaká byla vaše první škodovka? Se kterou jste se vy vůbec v životě setkal. A teď nemyslím jako řidič, ale třeba už jako kluk.
První škodovka mě zaujala když jsem na průmyslové škole v Náchodě absolvoval v Kvasinách exkurzi. To bylo v roce 1972. V tom roce se tam montovaly erka, kupátka, Škoda 110R, tak to mě hodně zaujalo. Nicméně v té chvíli jsem vůbec netušil, že za rok si to auto nové koupíme. Splnili jsme si svůj sen a v roce 1973 jsme kupovali nové erko.

Aut si tenkrát lidé hodně vážili, pořád kolem toho běhali s leštidly a utěrkami, aby se o to někdo neopřel a něco neodřel. Také jste běhal?
Taky jsem běhal, samozřejmě. Bylo to dané tím, že těch vozů nebylo mnoho a byly drahé. Tak si ho každý vážil.

Kdy jste se ve vašem trutnovském týmu dali dohromady? Je vás šest takových nadšenců do škodovek.
Začalo to zhruba v roce 2009, když jsme se synem se domluvili, že bychom mohli zrenovovat nějaké auto. A padla volba na kupátko. Začali jsme tím erkem a pak přišla Škoda 110, Škoda 1000 embéčko, to byla jedna úplně z prvních z roku 1964. Potom náš kamarád zatoužil po felicii, takže nakonec to byla felicie. A pak se to tak nějak rozběhlo samo a těch vozů přibývalo, přibývalo a dnes jich máme kolem 45.

Já se stejně vrátím k tomu erku, protože toho auta nebylo moc vyrobeno, viďte.
Bylo jich vyrobeno necelých 60 tisíc.

A jak to jelo? Jaké v tom bylo svezení? Nebo jaké vlastně je pořád? Protože máte hezky renovované to kupátko.
Já asi nedokážu být objektivní, protože to je moje srdcová záležitost. I zahraniční tisk v době, kdy erka začala jezdit, hovořil o tom, že Škoda 110R je jediný sportovní vůz, kde když se šlápne na plyn, tak se nic nestane. Nicméně pořád erko a felicie jsou jedny z nejkrásnějších škodovek, které byly kdy vyrobeny.

Partička Reincars se zabývá opravami a restaurováním vozidel značky Škoda

Kolik těch škodovek se vůbec za celou éru výroby vyrobilo tady u nás v České republice? To bude asi hodně modelů, podmodelů, nejrůznějších druhů, typů?
Je jich skutečně hodně. Teď nejsem schopen říct, kolik kusů to bylo, kolik milionů to bylo. Škodovka jako značka se datuje od roku 1925. To znamená, že to je nástupce firmy Laurin & Klement a těch vozů se skutečně vyrobilo velký množství. A modelů a podmodelů také obrovské množství.

Jaká je ta nejstarší škodovka, kterou máte u vás v Trutnově?
My máme Škodu Rapid z roku 1935, je to obsah 1360, se spodovým motorem ještě, takže to je náš zatím nejstarší vůz.

Máte také Popular, ten je z kterého roku?
Popular je z roku 1938. Popular bylo hodně populární auto.

Kolik tak tenkrát stálo? V tom roce 1938, to asi si nemohl dovolit každý takové svezení.
Nemohl si to dovolit každý. Jak šel vývoj od roku zhruba 1934, kdy se Populary začaly vyrábět, tak ty vozy byly modernější a modernější, a to znamená i dražší. A v roce 1939 Škodovce začaly klesat prodeje, protože ty vozy Popular už byly poměrně dost drahé. Takže potřebovali nějaký lidový vůz. A vyrobili Popular s novou maskou a zpátky se vrátili s technikou o 4 nebo 5 let zpátky, aby měli levný vůz. Vznikl lidový vůz a dnes se mu říká Liduška. Je to také Popular, ale je to takový opravdu lidový Popular.

Partička Reincars se zabývá opravami a restaurováním vozidel značky Škoda

Asi všechna ta vaše auta, všechny ty škodovky, jsou auta s příběhem. Vy dokonce víte, kde ten Tudor jezdil a jaký byl jeho osud.
Náš Tudor, to je vůbec strašně zajímavé auto. V roce 1949 si Tudora koupily Rudné doly Jáchymov, ale tam jezdil 3 roky bez espézetky jen jako vnitropodniková doprava. V roce 1952 Tudora prodali do Plemenářského ústavu Klatovy a od roku 1952 do roku 1967 jezdil po různých plemenářských ústavech v západních Čechách. A za tu dobu máme prokazatelně zjištěno, že najezdil 477 tisíc kilometrů.

Sbírka historických vozidel Reincars

Přijeďte se podívat do Trutnova, protože vy to máte všechno krásně pod střechou. Navíc teď s novými prostory, které bychom našim posluchačům mohli také představit, protože vy jste už prostě do té své staré dílny nevešli.
Nevešli jsme se. Takže jsme museli sbírku víceméně roztrhnout a zajistili jsme si nové prostory v nádražním depu. A tam jsme přemístili vozy, který jsou od roku 1969 výš, to znamená 100, 120, dnes už dokonce i Favorita a Felicii tam máme.

Náčelník Reincars z Trutnova Jindřich Říha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A kdo by chtěl vidět ty starší, tedy do roku 1969, tak musí k vám do dílny, tedy od té původní. Kde to přesně v Trutnově je?
Je to Horní Staré město, areál bývalých mlékáren. Tam máme dílnu. A vedle toho máme ještě muzeum a tam jsou právě ty starší vozy. Máme tam dokonce dnes už asi 30 motocyklů československé výroby.

Když se tedy někdo bude chtít přijet podívat, tak vás má kontaktovat, zavolat a vy mu otevřete?
Může. My nemáme status muzea jako takového oficiálního. To znamená, že naše jediné kontakty jsou přes naše facebookový stránky. Ve zprávách se ohlásí a my se s nimi domluvíme, kdy přijedou a budeme je čekat. Vždy je každá prohlídka komentovaná. Takže se člověk spoustu věcí dozví.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související