Četnické humoresky v salonu republiky. Pohnutý osud strážmistra Josefa Arazima by vydal na román

Podle názvu Četnické humoresky v salonu republiky soudím, že výstava bude mít něco společného s oblíbeným seriálem České televize?
Je tomu tak. Četnické humoresky vycházejí z případů četnické pátrací stanice Hradec Králové. K téhle přesmyčce došlo tím, že roku 1996 autor námětu, dnes plukovník policie Michal Dlouhý, oslovil spolu s režisérem Moskalykem pražské Kavčí hory. Ty však neměly o námět zájem, proto oslovil brněnské studio České televize a tam se námět ujal. Ovšem s podmínkou, že se bude cyklus odehrávat na Moravě a budou to moravští četníci. Navíc došlo k určité, řekněme, umělecké licenci při ztvárňování scénáře. Takže třeba z Josefa Arazima, z té ústřední postavy, kterou ztvárnil Tomáš Töpfer, se stal Karel Arazim. Zkrátka příjmení byla zachována, kontury případů byly zachovány, ale kulisy jsou zcela jiné.

Miloš Bernart a Jan Hrubecký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Takže chcete představit reálné postavy, které žily a působily v regionu východních Čech?
Přesně tak, rádi bychom se podívali na muže, kteří tady opravdu sloužili. Nejen onen seriálový obláček, který lidé znají, ale to, co tady bylo doopravdy.

Četnické humoresky jsou fenomén, který vzbudil v populaci zájem o první republiku. Osudy těch četníků jsou neskutečně zajímavé.
Jan Hrubecký, odborný pracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové

Jestli se nepletu, tak osud Josefa Arazima byl hodně pohnutý.
Měl složitý osud. Josef Arazim nebyl ruský legionář, jako je to v seriálu, ale byl to italský legionář. Sloužil u 33. střeleckého pluku italských legií. Absolvoval s ním veškeré význačné boje, včetně toho nejznámějšího o skalnatý masiv Doss Alto kóty 703 v září 1918. Je zajímavé, že to jméno rezonovalo potom ve jménu jeho služebního psa. Tedy je evidentní, že tato bitva pro něj byla velice důležitá. On sám byl také členem Československé obce legionářské zde v Hradci Králové.

Čtěte také

Strážmistr Arazim z Četnických humoresek nesloužil na pátračce v Brně, ale v Hradci Králové

Pro nás Východočechy je možná trošku smutné, že scenáristé zasadili celý příběh do Brna. Přitom vše se odehrávalo u nás v Hradci Králové.
Je tomu tak, včetně řady těch zajímavých případů. Nicméně budeme se držet reality, vlastní výstava je koncipovaná do dvou částí. V té první bychom chtěli představit četnictvo obecně. A ve druhé části potom četnictvo na Královéhradecku. Budeme zaostřovat na opravdu těžké každodennosti četnického života. Protože si musíme uvědomit, že když se bavíme o první republice, konkrétně roku 1937, tak v celém politickém okrese Hradec Králové napočítáme 45 četníků. A to na 90 000 obyvatel. To znamená, že ti pánové konali velice náročnou službu. Těchto 45 četníků například za rok zpracovalo téměř 73 000 úředních spisů.

Strážmistr Arazim z Četnických humoresek nesloužil na pátračce v Brně, ale v Hradci Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Budou i nějaké přitažlivé ukázky pro veřejnost?
Rozhodně. Celá výstava bude probíhat od října letošního roku až do kraje roku příštího. A bude obohacena o doprovodný program. Chystáme vycházky po místech, kde četníci působili, kde se stal nějaký zajímavý nebo závažný případ. Stejně tak chystáme slavnostní otevření výstavy. Bude ukázka, která oživí celé nábřeží před naším muzeem, vlastně naproti Českému rozhlasu. Chystáme i další věci. Ale to si zatím necháme pro sebe.

Čtěte také

I vy se můžeme stát na chvíli četníky! V Chlumci zažijete na vlastní kůži dobu první republiky

Proč je důležité připomínat si tyto historické události?
V našem případě je to určitě o tom, že Četnické humoresky jsou fenomén, který vzbudil v populaci zájem o první republiku. Pravda, optikou devadesátých let. Teď to nemyslím negativně. Je tam určitá glorifikace, je to dělané s úctou k těm lidem, kteří byli skutečně strážci svobod všech národností Československé republiky. A její zákonnosti. A to si myslím, že bychom měli zachovávat. Nehledě na to, že osudy těch četníků jsou neskutečně zajímavé. Josefu Arazimovi bylo něco přes 20 let, kdy zažil první světovou válku. Ale tím pro něj ta anabáze nekončila. On zažil i boje na Slovensku v roce 1919. Jeho kariéra byla velice bohatá. To je život a román.

Jak dlouho trvá, než se taková výstava s rozsáhlým doprovodným programem připraví?
Aby to stálo za to, tak to trvá měsíce. Čím víc času máme, tím více potomků četníků, kteří tady sloužili, jsme schopni najít. A od nich získat informace, které nám archiv nedá. Od nich se dozvíme, jaký byl četník ve skutečnosti, čím se bavil, co měl rád a tak dále. A ty osudy, které jsme už odhalili, jsou neskutečné. Když je doplníme o informace jejich potomků, tak to bude prostě úžasné.

Čtěte také

Každá uniforma má své kouzlo. Historie četnictva a policie na vodárenské věži v Týništi nad Orlicí

Když se řekne první republika, tak se možná lidem spíš než četníci vybaví krásné šaty a gentlemani. Ovšem možná si tu dobu idealizujeme.
Idealizace je tam velká. Zejména právě u problematiky kriminality a bezpečnostních sborů. Je to obnaženo v plné nahotě. Protože za dobu první republiky padlo rukou zločince více než 100 četníků. Převeďme si to na dnešní dobu, že by každý rok mělo průměrně zahynout 5 policistů ve službě. To je velké číslo.

Byla výjimečná naše východočeská pátračka?
Každá pátračka byla výjimečná. Těch pátracích stanic bylo tehdy 40. Každé krajské město mělo četnickou pátrací stanici. Ale fungovaly i další jednotky, které, které tady byly. Dobře jim sekundovala i silniční kontrolní stanice, což byla četnická dopravní policie, když to vezmeme dnešní terminologií.

Muzeum pátrá po materiálech o hradeckých četnících|foto:Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Jestli se nepletu, tak byste chtěli vyzvat i veřejnost, aby vám s přípravou výstavy lidé pomohli.
Pro nás je velice důležité najít potomky četníků z Hradce Králové. Moci si s nimi promluvit, poprosit je o fotografie a hlavně o vzpomínky na své tatínky, dědečky, případně pradědečky. Rádi bychom vyzvali kohokoliv, kdo zná nebo má v příbuzenstvu nějakého četníka, který sloužil v Hradci, případně neví, jestli byl v Hradci, ať se nám ozve. My mu rádi poradíme kde byl, co dělal a jak fungoval.

Dochovaly se i nějaké uniformy?
I to se může stát, jsme v kontaktu s vnukem jednoho četníka z Hradce Králové, který má dědečkovu uniformu. A dědeček měl velice zajímavý a pohnutý osud. Nakonec byl umučen Němci. Doufáme, že nám uniformu zapůjčí právě na výstavu do Hradce Králové.

Jan Hrubecký, Pavla Kindernayová a Miloš Bernart ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Kdy se můžeme těšit?
V sobotu 15. října 2022 ve 14 hodin započne doprovodný program k zahájení výstavy. Samotná vernisáž v muzeu začne v 16 hodin a ještě předtím v 15 hodin začne dynamická ukázka fungování četnictva na hradeckém nábřeží.

Našimi hosty byli dnes Jan Hrubecký a Miloš Bernart. Děkujeme za návštěvu.