„Český ráj to na pohled.“ První chráněná krajinná oblast Československa slaví své 65. narozeniny

8 fotografií

Jak je na tom Český ráj dnes, jak přežil karanténu a jak se těší na léto, o tom si tedy popovídáme s mužem, který to tam má vše na povel jako vedoucí správy této chráněné krajinné oblasti a tím je Jiří Klápště.

Jiří Klápště ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová,Český rozhlas

Vzpomněl jste si onoho 1. března, že už je to 65 let, co je Český ráj chráněn?
Rozhodně, samozřejmě je to velká odpovědnost, nejstarší takto velké chráněné území u nás. Připravili jsme některé akce, které jsme chtěli právě při této příležitosti veřejnosti nabídnout a ukázat, co je ona podstata a důvod ochrany přírody. I z hlediska toho, co třeba úplně na první pohled nevidí.

Čtěte také

Český ráj nejsou jen hrady, zámky, skalní města. Žijí tam úžasní lidé, kteří ten ráj vytváří

Proč vlastně Chráněná krajinná oblast Český ráj tenkrát vznikla?
To území samo o sobě prostě bylo hojně navštěvováno, bylo bráno jako jakási zahrádka, kde si prostě každý najde to své. Tam zřejmě byl onen důvod, ta malebnost, unikátnost různých stanovišť, zámků, hradů, skal, údolí. Pocit jakési odpovědnosti vůči tomuto území a potřeba jeho ochrany byl asi tím motivem, který vedl k vyhlášení CHKO Český ráj.

Je to krásná malebná krajina. Co se vám vybaví jako první, když se řekne Český ráj. Mé maličkosti asi Trosky.
Trosky, to je takový symbol. Ale samozřejmě skály, skalní města a rybníky, louky. Když se člověk do toho území ponoří, tak nasaje jeho rozmanitost.

Český ráj v průběhu minulých desetiletí nabobtnal, ale je to stále jedna z těch menších chráněných krajinných oblastí.
Ing. Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

O jak velké území se jedná, odkud kam vede, kde začíná a kde končí?
CHKO Český ráj vznikla v roce 1955 a dodnes ve stejných hranicích. V roce 2002 proběhla změna, kdy se území rozšířilo, zdvojnásobila se výměra a dnes zahrnuje i oblast Prachovský skal a Maloskalska. Protože dříve to byla centrální část Hruboskalska a Příhrazy. Takže vlastně Český ráj v průběhu minulých desetiletí nabobtnal, ale je to stále jedna z těch menších chráněných krajinných oblastí.

Maloskalsko na podzim|foto:archiv CHKO Český ráj

Jaká jsou největší bohatství Českého ráje?
Největší bohatství jsou jak přírodní prameny, tak samozřejmě i lidé, kteří tam žijí a kteří dlouhodobě ono území formují a přispívají k tomu, že vypadá, jak vypadá. Takže z hlediska ochrany přírody se můžeme bavit o rostlinách, živočiších jako je orel mořský, sokol stěhovavý, různé orchideje apod. Toto všechno prostě v tom území je, a když člověk ví, kam jít, tak tyto fenomény najde.

Čtěte také

Sprejer řádil v Prachovských skalách. Hrozí mu až tříletý trest odnětí svobody

Koronavirová krize v posledních týdnech a měsících zasáhla každého z nás. Co jste vy museli udělat a jak to vůbec vypadalo u vás?
Jelikož jsme úřad, tak se to dotklo oné provozní činnosti. Takže jsme byli omezeni v aktivitách, které musíme vykonávat ve spolupráci s veřejností, ale z hlediska Českého ráje bylo zásadní, že se víceméně vylidnil. To byl víceméně pozitivní efekt pro to, co tam žije, ptáky, kteří mohli hnízdit apod. Ale zase z druhého úhlu pohledu si Český ráj bez lidí prostě nedokážu představit. Je to pak prázdné území, které nemá svůj charakter a nemá atmosféru, kterou by normálně mělo mít. Není možné říct, že bude Český ráj bez lidí. To je nepředstavitelné.

Slyšel jsem, co se týče orla mořského, že se vám tam narodila rovnou dvě mláďata.
Ano, to bylo u nás. Ale samozřejmě tam žijí i jiní ptáci jako sokolové stěhovaví, kteří jsou velice vzácní a cenní. Takže u nás je dravců a obecně ptáků velice mnoho.

CHKO Český ráj letos slaví 65. narozeniny a je to vůbec první chráněná krajinná oblast u nás, která vznikla dokonce ještě dříve než Krkonošský národní park. Tak tohoto prvenství si asi ceníte.
Nejde ani tak o tohle prvenství, jde spíš o to, že je tady něco, co můžeme chránit a má to nějaký význam. Je to taková značka, takový punc kvality.

8 fotografií

Pojďme k těm akcím, které jste plánovali jako oslavu 65. výročí. Některé byly zrušeny, některé přesunuty.
Akce byly vázány na sezónnost. Chtěli jsme lidem ukázat i obojživelníky, žáby a čolky, tak to už je za námi. Stejně tak Vítání ptačího zpěvu. Hlavní sezóna pěvců také už pomalu odeznívá, takže tyto akce bylo nutné zrušit. Co nebylo nutné zrušit a co jsme přesunuli, tak byla třeba vycházka za orchidejemi Českého ráje, která bude tuto sobotu u Koberov u Turnova. Stejně tak jsou plánovány akce jako Motýlí den a můří noc, kde bychom chtěli ukázat co lítá ve dne, co lítá v noci. A v neposlední řadě jsou i akce, které jsou vázány na kampaně Agentury ochrany přírody a krajiny, protože my jsme vlastně pod touto organizací jako Správa CHKO Český ráj. Je nová kampaň Pojďte s námi do přírody, která má za cíl lidem ukázat různé výletní trasy a upozorňuje na některé akce, které jsou v tom daném území plánovány. Například ukázat některé zásahy, které v tom území byly provedeny.

Čtěte také

Kraj zkamenělých stromů a polodrahokamů získává světový věhlas i díky Geoparku Český ráj

Jak je to tedy v současnosti s návštěvností Českého ráje? Už se vracejí lidé a turisté, návštěvníci, výletníci?
Samozřejmě, boom turismu postupně přichází, není to ještě otázka náporu, který nás čeká zřejmě o prázdninách, ale i tak se už dá pozorovat nárůst, který nastupuje. Takže se předpokládá zhruba o třetinu více návštěvníků než v běžném roce, kdy koronavirus nebyl. V širším regionu Českého ráje je to zhruba kolem dvou milionů návštěvníků ročně.

Jsou nějaká místa v Českém ráji, kam se nesmí nebo kam byste byli rádi, kdyby lidé vůbec nechodili?
Určitě není cílem lidi vytlačovat z toho území, na druhou stranu, historicky, byla tři území, kam se nesmí a ta byla vyhlášena už v minulých letech. Je to oblast Apoleny u Troskovic u Trosek, potom je to oblast Sokolky u Branžeže a oblast Javořího Dolu v Prachovských skalách. To jsou taková tři menší území, kde historicky onou zátěží i turismu nastala taková devastace, že se přistoupilo k omezení vstupu.

Mé srdcové místo je vrch Mužský u Drábských světniček. Vidíte šestinu České republiky, je tam nádherný kruhový rozhled.
Ing. Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

Kde to vy máte v Českém ráji nejraději? Když se chcete jen tak toulat s rodinou a udělat si hezký výlet?
Takových míst je několik, ale to úplně srdcové místo, které já mám, tak je vrch Mužský u Drábských světniček. Tam je krásně. Vidíte šestinu České republiky, je tam nádherný kruhový rozhled.

Vrch Mužský - PR Příhrazské skály|foto:archiv CHKO Český ráj

Na závěr, co byste popřál vy sám za sebe Českému ráji a této chráněné krajinné oblasti k 65. narozeninám?
Já bych mu přál, aby měli lidé Český ráj rádi a také se podle toho v tom území chovali. A chápali, že role přírody není represivní, ale že se má to území zachovat i pro budoucí generace. A ochránit ho pro ty budoucí generace.

Jiří Klápště a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová,Český rozhlas

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové byl vedoucí Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště. Moc děkuji za návštěvu. Ať je v Českém ráji pořád tak krásně.
Velice děkuji a přeji hodně zdraví všem. Na shledanou.