Boni Pueri zažili Pohádku tisíce a jedné noci. Jako první sbor na světě zazpívali v Ománu a Libanonu

Omán a Libanon. Bylo to poprvé, co sbor zavítal do těchto zemí?
Bylo to vůbec poprvé v arabském světě, co tam vůbec zajel jakýkoliv sbor. My jsme vlastně průkopníci, byli jsme jak v Ománu jako sbor poprvé, tak i v Libanonu. A bylo to jak z Pohádek tisíce a jedné noci, jak se kdysi říkalo. Kdy ještě lidé věřili, že hvězdy visí na skobách a Země je placatá jak koláč. Opravdu jsme zažili Pohádku tisíce a jedné noci. Naprosto obrovské rozdíly, dobrodružství i úžas. Zkrátka přepych a zajímavé země.

Šeherezádu jste potkali?
Bylo jich tam mnoho v sále, ale byly zahalené. Takže jsme na ně jen koukali, ale byly krásné.

Děláme nábor od čtyř let a kluci nemusí umět zpívat. Vše je naučíme. Nečekáme, že přijde Pavarotti, ale kluk, který má chuť zpívat.
Pavel Horák, sbormistr a ředitel Českého chlapeckého sboru Boni Pueri z Hradce Králové

Začal bych Libanonem, jak jste si ho užili?
Libanon jsme si vymysleli před rokem, protože máme našeho klavíristu, který je Libanonec. A on vyslovil přání při libanonské večeři, že by bylo krásné, kdybychom tam přijeli. Nakonec jsme to vše zprodukovali tak, že opravdu odjelo 40 kluků a byli jsme tam týden. Bylo to nádherné, užili jsme si každý den. Začali jsme hned po příletu tím, že jsme natáčeli projekt s místní v uvozovkách Lucií Bílou, velice populární zpěvačkou, která se jmenuje Carla Chamoun.

Čtěte také

Český chlapecký sbor Boni Pueri oslavil 25 let spolupráce s Lucií Bílou. A chystá Mši svatého Aloise

Je to krásná žena, která nádherně zpívá. Natočili jsme s ní vánoční projekt, který půjde po všech arabských zemích o Vánocích. A máme to včetně asi 15 videoklipů. Měli jsme tam pět ohromných vyprodaných koncertů, prostě kluci byli za hvězdy. Protože zatím si tam nikdo netroufl přijet v takovém počtu a ještě k tomu s chlapeckým sborem. Byli jsme na americké univerzitě, byli jsme na libanonské univerzitě, byli jsme v hlavním městě Bejrútu.

Jak reagovalo na koncertech tamní publikum?
Bylo úžasné. Libanonci jsou temperamentní lidé, my jsme toho hodně dělali i pro část, která je arménská, ti jsou opravdu temperamentní. Nejen, že úžasně tleskali, ale dokonce při některých skladbách i vstávali a tancovali, protože jsme zpívali i jejich písně, arabské a arménské. Takže to byla nádhera, prostě pohádka.

Čtěte také

Kluci z Boni Pueri jsou v Japonsku už jako doma. Během 10 zájezdů tam prožili dohromady jeden rok

Jak složité je naučit se zpívat arabsky?
Kluci se to museli naučit arabsky. Máme klavíristu, který umí arabsky i arménsky, takže v obou jazycích jsme zpívali. Kluci musí umět zhruba 25 hlavních slovíček a v pohodě to zvládli, přecházeli z arabštiny do arménštiny i do angličtiny. Zajímavé je, že každý Libanonec, včetně těch nejchudších, umí perfektně anglicky. To bylo pro nás velké překvapení.

Jaké bylo ubytování? Jak se o vás v Libanonu postarali?
Nejdříve jsme trošku váhali, protože nám nabídli ubytování nad Bejrútem, ale pak jsme nelitovali. Protože v Bejrútu je velký smog. Upřímně řečeno, je tam opravdu šílená doprava. My jsme byli asi 5 km nad Bejrútem v takovém centru pro děti a bylo to úžasné. A také kvůli také jedné věci, která by nás už třeba tady v Čechách ani nenapadla. Protože tam měli elektřinu. Stát garantuje pouze dvě hodiny elektřiny denně. A měli jsme tam 24 hodin teplou vodu, což také není v Bejrútu a v Libanonu zvykem.

Čtěte také

Boni pueri čekaly na pěti celovečerních koncertech v Číně ovace ve stoje

Kdybychom teda srovnali Libanon a Omán, je to nebe a dudy?
Libanon je těžce zkoušená země, 15 let tam trvala občanská válka, při které bylo 150 tisíc obětí. V roce 2020 přišel velký výbuch sila s amoniakem v tamním přístavu, který zničil půlku Bejrútu. Ale lidi jsou tam velmi vřelí, přátelští a mají chuť to celé zase obnovit. A Omán je velká pohádka a bohatství. Když jsem šel v Royal Opera House na toaletu, tak jsem zjistil, že klika od toalety je dražší než moje auto. Asi tak bych to přirovnal.

Tak se pojďme do té pohádky podívat.
Omán. Před třemi lety mi můj známý, honorární konzul pan Ivo Vaněk, nabídl, jestli nechci jet se skupinou průmyslníků do Ománu. Říkal jsem si, že to je trochu bláznivý nápad, ale proč ne. Přijeli jsme tam a oni se nechtěli moc bavit s těmi průmyslníky, když jsem řekl, že dělám muziku. To je jejich oblíbené téma. A tak jsem šel přímo do Royal Opera House, kde se čeká fronta sedm let, vystupovali tam například Placido Domingo, Anna Netrebko, Yo-Yo Ma. Třeba právě Tři tenoři čekali sedm let, než se tam dostali.

Čtěte také

Kluci z Boni Pueri nazpívali u památníku v Lidicích českou hymnu jako poctu obětí válečného masakru

To je tedy jejich královská opera.
Ano, Royal Opera House, královská státní opera sultána Kábuse, která je vystavena ve zlatě a v mramoru. My jsme se tam dostali do takového zvláštního typu varhanních koncertů. Mají jedny z největších varhan na světě, 4 500 posuvných píšťal, a my měli za úkol zazpívat koncert s varhanami. Ale nesměla to být žádná křesťanská muzika, pouze světský repertoár, takže to byl trochu oříšek. V Evropě se píše pro varhany převážně muzika křesťanského charakteru. Takže jsme zpívali světské věci, ale také Mozarta, Dvořáka, Smetanu. Smlouva s nimi měla 20 stránek, ale bylo to prostě pohádkové. Sedadla jsou potažena sametem, mají tam multimediální systém, každý si tam může nacvakat, co se přesně zpívá.

Takže se to snoubí s moderními technologiemi.
Naprosto. Všechno, co člověk chce, tak tam je. Mají tam 15 klavírů.

Povedlo se tedy uspokojit tamní publikum?
To bylo velmi zajímavé. My jsme tam byli sedm dní, jako v pohádce. Ale sedm dní jsme se připravovali na jeden koncert. Denně jsme zkoušeli a potom dělali koncert napůl se známým světovým varhaníkem Waynem Marshallem. A po nás hrál ještě jejich místní orchestr, všechno samozřejmě skvělí muzikanti. A ten sál je prostě dokonalý. Bylo úplně plno a viděli jsme, jak postranním vchodem, kudy vjíždí sultánova rodina, najíždějí auta.

Kdyby chtěl někdo s vámi také začít zpívat, nějaký malý capart, může přijít? Děláte nábory?
Uslyšíme se v září, určitě přijde spousta kluků, jako to bylo loni. Děláme nábor od čtyř let a kluci nemusí umět zpívat. Všechno se u nás naučí. Nečekáme, že přijde Pavarotti nebo Domingo, ale kluk, který má chuť zpívat. Je to od čtyřech let ale mohou přijít i školáci od první do čtvrté třídy, všechno je naučíme.

Pavel Horák, sbormistr a ředitel Českého chlapeckého sboru Boni Pueri z Hradce Králové, byl dnes naším hostem. Děkuji za pohádkové vyprávění.