Z východu na západ a zase zpátky. V Japonsku se kluci z Boni Pueri těší na pravou „Puerimánii“

Boni Pueri v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové
Boni Pueri v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové

Český rozhlas Hradec Králové se dnes bude věnovat zpěvu, protože i pro Český chlapecký sbor Boni Pueri z Hradce Králové začala nová koncertní sezona. A tak jsme ve studiu přivítali ředitele sboru Pavla Horáka, který ovšem vzal s sebou dva kluky z hlavního sboru. Jsou to Jurij Moskal a Adrian Zůra. 

Pánové, kolikátá koncertní sezóna to je pro váš sbor?
Je to již naše 38 koncertní sezóna, ale nikdo tak starý z kluků ve sboru není.

Český chlapecký sbor BONI PUERI byl založen v roce 1982. Patří k nejvýznamnějším evropským hudebním tělesům. Svým názvem se hlásí ke sboru, který působil od 13. století při Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

Já si pamatuji, když sbor slavil 10. narozeniny, to bylo tenkrát v pražském Rudolfinu. Pane řediteli, vzpomínáte na to?
Moc rád. Samozřejmě ty narůstající roky nic neznamenají, pořád chodí šikovní kluci. Letos také děláme nábor do přípravek, přijdou tedy jistě další šikovní kluci, jako máme dnes ve studiu.

Pavel Horák, Jurij Moskal a Adrian Zůra ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kdybychom se ohlédli za loňskou sezónou, vy jste toho hodně stihli během roku?
Vrcholem sezóny byly v minulém roce Spojené státy, kde jsme zpívali v New Yorku a ve Washingtonu opravdu na těch nejprestižnějších místech. Až jsme byli překvapeni, že jsme se tam mohli dostat. Byla to například katedrála svatého Patrika v New Yorku. A ve Washingtonu jsme zpívali pro ministerstvo zahraničních věcí, prostě úžasný vrchol sezóny.

Tak dlouho se jezdí na východ, až se končí na západě. My jsme jezdili často do Asie a teď jsme to vypárovali Amerikou.
PhDr. Pavel Horák, Ph.D., ředitel Českého chlapeckého sboru Boni Pueri z Hradce Králové

Kluci, tak jaká byla Amerika? Tuším, že pro sbor to už bylo tamní sedmé turné.
Adrian Zůra: Pro mě to bylo hodně skvělé, nejvíc mne to bavilo asi ve Washingtonu, tam to bylo moc hezké. Byli jsme u Bílého domu, tam se mi to fakt líbilo.
Jurij Moskal: A já jsem byl zase asi nejvíc nadšen náměstím Times Square v New Yorku.

Boni pueri u Kongresu Spojených států amerických ve Washigtonu.jpg

Je to ještě tak, že když kluci vyjedou na koncertní turné, že se setkají přímo s místními lidmi přímo, že jsou u nich ubytováni?
Už to tak nebývá, samozřejmě už jsou to vždy pětihvězdičkové hotely. Už prostě užívají komfortu. I když by to bylo hezké. A je možné, že letos, když pojedeme do Japonska, tak nám možná Japonci otevřou alespoň na jeden den své rodiny a možná kluci zažijí ubytování v Japonsku v rodinách. Jsme zvědaví, jestli to tak bude.

Kolik bylo koncertů na americkém turné?
Koncertů bylo pět, protože jsme tam byli pouze na 10 dní. Chtěli jsme především, aby kluci viděli Ameriku. Takže jsme tam hodně cestovali, nebyl to jen přejezd z koncertu na koncert. Opravdu jsme kluky seznámili s celým New Yorkem, bydleli jsme přímo v centru Manhattanu, a také v centru Washingtonu. Je potřeba to prostě znát. Jak se říká, tak dlouho se jezdí na východ, až se končí na západě. My jsme teď strašně moc jezdili do Asie a teď jsme to vypárovali Amerikou a budeme se tam určitě vracet.

Kluci, nemáte trému, když máte vystoupit před zaplněným sálem?
Adrian Zůra: Já už jsem si na to zvykl.
Jurij Moskal: Já taky.

Pustíme si písničku. Pane řediteli, co to uslyšíme?
Dnes tady ve vašem vysílání máme premiéru nové skladby našeho kamaráda Josefa Voltra Esperaré, kterou si on sám s námi nazpíval. Lidé ho neznají, ale je to pro mě novodobý Karel Gott, který je přitom místní rodák z Jaroměře. A za mne opravdu klobouk dolů, že člověk, který se hudbou neživí, dokáže nazpívat takovou krásnou věc. On to dělá pro radost a s láskou, což je tam určitě slyšet. Chtěl bych, aby naši kluci také takto zpívali, až budou velcí.

Dvorana historické budovy Národního muzea v Praze a koncert Boni Pueri

Teď by mne zajímalo, jak vy jste se vůbec kluci dostali do sboru? Kolik vám bylo let a jak dlouho už zpíváte?
Jurij Moskal: Já už tady zpívám asi pět let. A do sboru jsem se dostal tak, že pan ředitel přišel k nám do školy, já jsem zpíval, jim se líbilo, tak nás vybrali. A potom jsem to řekl mamce, že bychom mohli jít do sboru do Hradce Králové.
Adrian Zůra: Mamka je ředitelkou autoškolu a jedné paní instruktorky syn jí řekl, že se zrovna dělají nábory, jestli nechci zpívat ve sboru. Mamka přišla domů, asi dva týdny na to zapomněla a potom mi jednou řekla, jestli nechci zpívat. Já jsem chtěl, tak jsme jeli do sboru. A už jsem tam zůstal.

Boni Pueri v Shanghai

Pane, řediteli, tedy takto to dnes chodí?
Je to tak, že my vybíráme po školách po celých východních Čechách chlapce. Nejen po školách, ale už i po školkách, protože máme malé Pueráčky, od čtyř let už mohou k nám kluci chodit, aby se naučili lásce k muzice. A vybíráme šikovné zpěváky, takové, kteří mají dispozici a rádi zpívají. Vše ostatní se u nás naučí. Každý zpěvák se může naučit dobře zpívat a u nás se to kluci určitě naučí. Ale pozor, my jsme chlapecký sbor. Když kluci zpívají s holkami, tak většinou potom zpívají jako holky a ve 13 či 14 letech, protože mutují, už nemohou. Kdežto u nás mohou zpívat až do 18 či 20 let.

Já tomu říkám vrcholový sport, není to kroužek jen tak pro někoho. Snažíme se, aby z kluků byli dobří chlapci, prostě Boni Pueri.
PhDr. Pavel Horák, Ph.D., ředitel Českého chlapeckého sboru Boni Pueri z Hradce Králové

Jak často zkoušíte?
V těch přípravných se zkouší jednou týdně, potom v hlavním sboru, když kluci jezdí po světě od čtvrté třídy, tak se zkouší dvakrát nebo třikrát týdně. Já tomu říkám vrcholový sport, není to žádný kroužek jen tak pro někoho, kdo by se tam schovával. Opravdu se snažíme, aby kluci byli individuality, aby z nich byli dobří chlapci, prostě Boni Pueri.

Co vás čeká teď v oné letošní 38. koncertní sezóně?
Jedeme již podesáté do Japonska asi na tři nebo čtyři neděle teď v listopadu a prosinci. Tam se hrozně těším, protože to je pro nás země zaslíbená. Čekáme tam prostě zase Puerimánii, že tam holky budou šílet jako po Beatles. Je to zvláštní, ale je to opravdu tak. A já se na to hrozně těším.

Takže v Japonsku jsou bláznivější fanoušci než v Americe?
Já si myslím, že Japonsko je tím úplně proslulé. A kluci se tam právě proto hrozně těší. Potom se možná chystáme do Izraele, chystám nějaký velký projekt, také ještě jednu exotiku a chystáme hodně hudebních projektů. Prostě kluci projdou muzikou jak se říká od Bacha po Vlacha. Od vážné muziky až po tu populární. Aby poznali hodnoty v muzice na celý život.

Jakub Schmidt, Pavel Horák, Jurij Moskal a Adrian Zůra ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak ať se to vše povede, držím palce. Díky, že jste dnes přišli za námi.
Na shledanou.

Spustit audio

Související