Bohumír Procházka zvaný Prochor: Měli bychom věci napravovat. Nenadávejme jen u piva a u kafe

S Bohumírem Procházkou, který pochází z dělnické rodiny z Libáně, jsme se sešli u chatky na okraji Jičína v zahrádkářské kolonii U Čakana. Pak jsme si povídali také v Libosadu a v Čestném dvoře Valdštejnské lodžie v Sedličkách u Jičína. Na místech jeho srdci blízkých.

8 fotografií

„Věnuji se kulturnímu dění na Jičínsku. Založil jsem měsíčník Prochoroviny, který vychází už od roku 1998. Píšu v něm o kulturních a společenských událostech, i o vlastních zážitcích."

Čtěte také

25 let se ocitá Jivínský Štefan, cena pro pracovníky kultury jičínského okresu, ve správných rukou

„Byl jsem dlouholetým podporovatelem občanského sdružení Lodžie, které vzniklo jako garant péče o zachování historické hodnoty areálu Valdštejnské lodžie v Sedličkách a které pořádalo koncerty, divadelní představení a různé další kulturní akce. V posledních letech přešla tato činnost pod takzvané Valdštejnské imaginárium."

„I s ním jsem donedávna spolupracoval a inspirovalo mě pro mou vlastní divadelní práci. Založil jsem Prochorovo divadlo na káře, kde hraju pro děti i dospělé. Mladé generaci bych rád vzkázal, aby hodně četla a vzala si k srdci krédo "Nekecat a makat", protože zapojit se a přispět může člověk za každých okolností. Mladí lidé by se neměli nechat zastrašit žádným politikem a svůj názor otevřeně říkat tam, kde mohou něco změnit."

Čtěte také

Cena Jivínský Štefan pro ředitele Valdštejnského imaginária Jiřího Vydru a zelináře Josefa Lidického

Prochor patří k zakladatelům každoročního udíleni Cen Jivínského Štefana, které představují ocenění za kulturní počin, i za dlouhodobé zásluhy na území okresu Jičín. I on byl několikrát nominován a získal i ocenění.

V letošním roce se u jeho nominace za dlouhodobé zásluhy píše: „Za vydávání měsíčníku Prochoroviny. Prochor kulturu miluje, zvláště pak spolkovou a tu, kterou provozují lidé tzv. na své vlastní náklady a ve svém volném čase. Jeho mapování kulturního a společenského života ve městě i okolí zůstane jednou provždy jedním z nejvýznamnějších dokumentů doby, protože jsou psány osobitým rukopisem, ne vždy korigovány jakýmikoliv normami. Jsou důležitou součástí kroniky města Jičína."

8 fotografií

Bohumír Procházka se narodil 18. ledna 1940 v Libáni nedaleko Jičína v dělnické komunistické rodině. Jeho tatínek Bohumír rozděloval lidi na soudruhy a reakcionáře. Po obecné škole ho rodiče roku 1954 poslali na Vojenskou školu Jana Žižky do Moravské Třebové.

Odmaturoval a odešel do civilu. V Praze vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT. Během studia vstoupil z přesvědčení do KSČ. Během povinné vojenské služby se oženil a s manželkou Hanou měli syna a dceru. Začal učit na střední průmyslové škole v Jičíně. Se srpnovou okupací v roce 1968 nesouhlasil a při prověrkách v zaměstnání ji odsoudil.

Bohumír Procházka (v první řadě, první zleva) na základní škole v Libáni|foto:archiv Bohumíra Procházky

V roce 1970 ho vyloučili z KSČ a přemístili na odborné učiliště do Nové Paky a po třech letech mu zakázali učit úplně. Od té doby pracoval na okresní hygienické stanici. V roce 1989 spoluorganizoval účast jičínské nemocnice na generální stávce, založení Občanského fóra v Jičíně.

Rád sportoval, věnoval se orientačnímu běhu, běžkám, lezení po skalách. Posledních bezmála 30 let se pak soustředil hlavně na kulturní dění na Jičínsku. Prochorovo divadlo na káře vzniklo v roce 2018 a od té doby proslulo svými štacemi a možností hrát takřka kdykoliv a kdekoliv. Scéna se rodí malou úpravou jeho tříkolky na níž se jinak většinou přepravuje.