Jsou lidé, kteří milují tichou atmosféru hřbitovů. Patří mezi ně divadelník a fotograf Miloš Dvořák

30. květen 2024

Před desítkami let založil Činoherní studio Ústí nad Labem a spolu s Pavlem Fialou Kladivadlo, kde se potkával se slavnými osobnostmi. Posledních 20 let ale známá jména vyhledává na náhrobcích. O hrobech slavných připravil už pátou knihu. Na setkání s Milošem Dvořákem vás zve redaktorka Jiřina Šmídová.

Náš dnešní host urazil pěkný kus pracovní cesty nejen zeměpisně, ale jeho záběr sahá od divadla až po hroby. Zakladatel Kladivadla se přes rodné Smiřice, Broumov, Kadaň a Ústí na Labem dostal až do Prahy do Národního divadla. I když se objevil nejednou na prknech jeviště, jeho práce byla ale spíše v zázemí, v propagaci.

Čtěte také

A tam někde jsou i počátky jeho současného zájmu o slavné osobnosti. Jsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi, protože milují jejich tichou atmosféru. Mezi takové osoby určitě patří autor knihy „Malý průvodce po hrobech velkých", divadelník a fotograf Miloš Dvořák.

Již dlouhá léta se věnuje mapování a mnohdy detektivnímu pátrání po hrobech leckdy zapomenutých, jindy pečlivě udržovaných, ale vždy patřících lidem, na které nelze zapomenout.

Vstupte s námi do mystického světa tajuplných hřbitovů. Průvodcem vám bude tafofil (řecky taphos znamená hrob). Člověk, který se toulá po hřbitovech s fotoaparátem a v zajetí kouzla, které chápe jen on. Podle zásad moderních objevitelů si neodnáší nic víc než fotky, které ovšem jako by viděly víc, než oči běžného návštěvníka.

Možná, že na lásce ke hřbitovům, opuštěným hrobům a pobořeným náhrobkům cosi podivného bude. Když však vezmeme v úvahu, co všechno může takový hřbitov poskytnout, je to možná i pochopitelné. Na hřbitově člověk nachází klid a pověstné hrobové ticho. Může rozjímat sám nad sebou a nad životem, unikne stresu všedních dní.

Čtěte také

Hřbitovy totiž nepředstavují jen smutná místa, kam nosíme květiny a svíčky na hroby zesnulých příbuzných a přátel. Mohou nabídnout mnohem víc. Dovolují nahlédnout za roušku dávných dob. Můžeme se procházet, meditovat, nebo číst nápisy, jména a data na náhrobcích.

Pro historiky jsou hřbitovy cennými prameny, kde nachází odpovědi na některé otázky. Zjistí tam, kdy se kdo narodil a zemřel. Můžete se dozvědět, kdo k jaké rodině patřil. Někdy náhrobky naznačují, čím člověk za svého života byl, čím se živil, co prožil nebo čím se proslavil.

Hřbitovy také představují specifický styl umění, jemuž se říká funerální. Některé náhrobky a náhrobní plastiky jsou uměleckými díly. Smutní andělé, bohatě tesané náhrobky a další plastiky a ozdoby mohou dokonce působit romanticky. Někoho na hřbitovech přitahuje tajemno, jiného zase podivná atmosféra, která může vzbuzovat mrazení v zádech.

Celý rozhovor Jiřiny Šmídové s Milošem Dvořákem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jiřina Šmídová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.