Architekt Jan Kotěra si vysloužil přívlastek enfant terrible a zakladatel moderní české architektury

Čtěte také

Jan Kotěra, rozporuplná postava české moderní architektury. Dokázal skvěle skloubit staré s novým

Architekt Jan Kotěra si vysloužil přívlastek „zakladatel moderní české architektury“. První skutečně velkou zakázkou pro něj byla stavba Okresního domu pro Hradec Králové na sklonku roku 1902. Hradecký primátor František Ulrich, který úkol zadal, podporoval moderní výtvarné směry.

Okresní dům stojí na parcele nedaleko labského nábřeží v pásu bývalých městských hradeb. Průčelí je rozděleno na dvě části: první z nich je symetricky pojednána, ukončena výraznou, ve střední části zvlněnou římsou, pod níž je bohatá fresková dekorace s městským znakem uprostřed. Plochy mezi rozměrnými okny jsou holé, bez dekoru.

Jiný charakter má druhá, užší část průčelí s hlavním vchodem lemovaném pilastry a lodžií v horním patře. Dům tedy je a není symetrický. Kotěra navrhl i veškeré vnitřní zařízení kavárny a restaurace.

Čtěte také

Kotě Ra a outdoorová hra o „renesančním“ muži, který přivedl do Hradce Králové moderní architekturu

Přísný styl svých staveb převedl do monumentálního měřítka v budově městského muzea v Hradci Králové z let 1909-1913. Budova se mu jevila jako skladba objemů volně rozvinutých do prostoru podle daných funkcí, bez ohledu na doporučení, že veřejná monumentální budova by měla dostat symetrický půdorys.

První varianta vznikla už roku 1907, ta však stále nesla dost dekorativních prvků. Zadavateli se nezdálo, že pro uskutečnění tak náročného a zdobného projektu disponuje dostatkem peněz. Proto se několik měsíců jednalo o uskromnění návrhu.

„Musím ovšem značně zjednodušit fasádu“, napsal Kotěra kuratoriu o svých záměrech v červnu 1908. „Ve hmotách a tvarech se mnoho již změnit nedá a nastane tudíž zjednodušení tím, že se použije levnějšího materiálu. Za tím účelem snižuji použití kamene na minimum a pracuji nyní na fasádě v tom smyslu, že by byl sokl budovy betonový.“

Čtěte také

Co spojuje Ameriku, Jana Kotěru, Hradec a Ladislava Zikmunda Lendera? Moderní architektura!

„Přízemek, jakož i hlavní tektonické dělení ostatních částí budovy bych provedl z režného zdiva. Veškeré zbývající plochy by byly pouze hrubě omítány.“ Tuto novou variantu návrhu dokončil Kotěrův ateliér v říjnu 1908 pod vedením Josefa Gočára. Stavět se však začalo na jaře 1909 podle další varianty, na které se Gočár nepodílel.

Muzejní sály a čítárna byly veřejnosti zpřístupněny až v říjnu 1913.

Jan Kotěra působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav, v jeho ateliéru postupně pracovali Otakar Novotný, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek. Absolvoval několik cest do Paříže, Holandska, Belgie, Německa.

Hradec Králové měl v minulosti velké štěstí na architekty, kteří formovali jeho podobu. Jedním z nich byl zcela jistě i Jan Kotěra. V pondělí 17. dubna tomu bylo 100 let, co tento uznávaný architekt, designéra a pedagoga zemřel. Ve východočeské metropoli ho do dnes připomínají stavby jako Pražský most, Okresní dům nebo Muzeum. Pořad v roce 2003 připravila redaktorka Eva Boudová, která si povídala s historikem Zdeňkem Doubkem.

Dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi načetl Pavel Krejčí. Na pořadu spolupracovali mistři zvuku Tomáš Hroch a Tomáš Dražek.