Jan Kotěra, rozporuplná postava české moderní architektury. Dokázal skvěle skloubit staré s novým

8 fotografií

Začneme u Jana Kotěry? Jaké výročí nás čeká?
18. prosince 2021 oslavíme stopadesáté výročí narození architekta Jana Kotěry.

Ladislav Zikmund Lender ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Co pro vás vůbec Jan Kotěra znamená? Protože setkání s jeho dílem bylo pro vás možná trochu osudové, ne?
Trošku asi ano. Janem Kotěrou jsem se začal zabývat proto, že se jím zabývala moje maminka, která v roce 2002 uspořádala v Muzeu východních Čech v Hradci Králové reprízu výstavy ke 130. výročí narození Jana Kotěry s názvem Zakladatel moderní české architektury. Premiéra byla v Praze v Obecním domě, potom tedy hradecká výstava a následně ještě repríza ve Zlíně. A také až do svých 21 let jsem žil v Kotěrově ulici hned za hradeckým muzeem, takže jsem se na něj celé dětství díval. Tím pádem nebylo zbytí.

Je otázka, jestli by se dnes Janu Kotěrovi Hradec Králové líbil. Věřím, že by ocenil zachovalý charakter města v zeleni.
Ladislav Zikmund Lender, historik architektury

Můžeme představit osobnost Jana Kotěry?
On se narodil v Brně a na svém rodném domě má pěknou plaketu od svého žáka, architekta Bohuslava Fuchse z roku 1971, tedy ke 100 letům narození. Jan Kotěra je pozoruhodná a já se snažím ho snažím také ukázat trochu jako rozporuplnou postavu, osobnost dějin české moderní architektury. Protože Jan Kotěra byl sice považován za zakladatele moderní české architektury, nicméně zároveň se v celé řadě jeho projektů, návrhů a realizací uplatňuje řada historismů, řada odkazů k antice nebo ke středověké gotické architektuře či k barokní architektuře.

Čtěte také

Kotě Ra a outdoorová hra o „renesančním“ muži, který přivedl do Hradce Králové moderní architekturu

Tedy s jeho moderností je to trošku rozporuplné, do jaké míry přinášel úplně nové formy nebo návrhy a do jaké míry se inspiroval minulostí. Ale já se domnívám, že právě tohle skloubení starého a nového je cesta dopředu.

Pojďme připomenout některé jeho významné stavby v Hradci Králové. Pochopitelně slavná Kotěrova budova muzea a Okresní dům, mě napadá.
Jan Kotěra pro Hradec Králové navrhl celkem 7 projektů, z toho 2 nebyly realizovány. Takže zde máme 5 realizací. Prvním projektem byl Okresní dům, potom to byla budova muzea, jejíž projektování přímo navázalo na dokončení Okresního domu. První zmínky o tom, že Kotěra začne pracovat na budově muzea, jsou už z roku 1904. Potom je to Palmová zahrada, dále 4 kiosky, které ozdobily nebo doplnily Pražský most přes Labe. A nakonec je to takzvaný obecní nebo městský dům, který stojí na rohu u muzea na Eliščině nábřeží, kdy se Jan Kotěra do Hradce Králové vrátil po první světové válce krátce před svou smrtí.

Čtěte také

Co spojuje Ameriku, Jana Kotěru, Hradec a Ladislava Zikmunda Lendera? Moderní architektura!

V tomto domě je dnes informační centrum. Když ho porovnáme s budovou muzea, tak je velmi strohý.
On měl být nenápadný, protože s tím Jan Kotěra počítal, už když navrhoval budovu muzea. Že na tom nároží bude stát nenápadný dům a také že to bude objekt se zkoseným nárožím tak, aby na muzeum byl co nejširší výhled z protějšího nábřeží Labe. Aby prostě nezastínil nádhernou budovu muzea. Ale zároveň také musíme říct, že se Jan Kotěra během deseti let, které tyto budovy dělí, velmi posunul a jeho pozdější architektura byla daleko jednodušší.

Myslíte, že by se mu líbil dnešní Hradec Králové?
To je otázka. Myslím, že by se mu líbilo, že si Hradec Králové dokázal zachovat charakter města v zeleni, protože to je jedna z hlavních kvalit a devíz Hradce Králové. Ale nevím, jestli by se mu už úplně líbily některé jednotlivé realizace za posledních třeba 20 let. Jestli by se mu líbil způsob, jakým byly ty realizace vybírány.

Čtěte také

Slavná Kotěrova budova muzea se po dvou letech otvírá. Z terasy nabídne netradiční výhled na Hradec

Vy jste autorem řady knih o hradecké architektuře a také o významných hradeckých architektech. A teď jsou na světě další dvě, jedna přímo o budově hradeckého muzea, která se jmenuje Muzeum v Hradci Králové na historických fotografiích, a druhá o hradeckých vilách.
Kniha o hradeckém muzeu je už druhé vydání, ovšem významně jsme ji přepracovali. Impuls na tuto knížku vzešel z královéhradeckého muzea v roce 2018 s tím, že zásoby prvního vydání, které vyšlo v roce 2002, došly. Do té doby to byla jediná monografie o hradeckém muzeu. A muzeum tedy chtělo publikaci vydat znovu. Při té příležitosti jsme se s mým otcem rozhodli, že bychom ji přepracovali. Protože já jsem se mezitím budovou hradeckého muzea zabýval dvakrát. Jednak v samostatné monografii věnované budově muzea z roku 2013 a pak ještě v knížce Kotěra v Hradci, která vyšla v roce 2016. Objevila se celá řada nových poznatků, bylo zapotřebí zpřesnit datace a vůbec lokace některých fotografií. Vyměnili jsme asi pětinu fotografií, přepsali a doplnili popisky. Zároveň tam jsou některé nové texty a celá knížka vyšla v nové grafické úpravě.

Čtěte také

Do původní podoby se vrací kiosek od architekta Jana Kotěry na Pražském mostě v Hradci Králové

A druhá publikace se jmenuje Vily a rodinné domy v Hradci Králové.
Ta vyšla ve spolupráci se sdružením Kontrapunkt, které provozuje databázi Královéhradecký architektonický manuál, což je online databáze hradecké moderní architektury, už je tam kolem 300 hesel, takže už je zmapovaná poměrně podrobně. Prvním z publikačních výstupů je, že jsme dali dohromady královéhradecké vily. V knize je celkem 50 hesel, které ale pokrývají přes 100 rodinných domů, protože tam jsou některé řadové domy, jsou tam vilové kolonie a tak dále. Věřím, že se nám podařilo tohle téma zdokumentovat a popsat poměrně vyčerpávajícím způsobem.

Váš tatínek fotografoval?
Ano, můj otec Jiří Zikmund je fotografem jak pro Královéhradecký architektonický manuál, tak pro další moje knížky. Spolupráce se nám už za ty roky osvědčila.

Ukázka z knihy Ladislava Zikmunda Lendera: Vily a rodinné domy v Hradci Králové|foto:Foto © Jiří Zikmund

Která z hradeckých vil je vaše nejoblíbenější? Má Hradec vůbec nějakou tak hodnotnou vilu, jako má Brno vilu Tugendhat?
Tak mezinárodně významnou vilu, jako je vila Tugendhat, v Hradci Králové asi nenajdeme. Ale co se týká národního významu, tak to je nepochybně vila Oldřicha Lisky, která reprezentuje velmi speciální, originální přístup. Jak si Oldřich Liska představoval, že by mělo vypadat moderní bydlení, ani funkcionalismus, ani žádný historismus, něco trošku mezi tím. Něco tradičního, něco moderního, opět propojení starého a nového, jak jsem říkal i u Jana Kotěry. Tato vila se nám dochovala v úžasném stavu, nedávno tam proběhla i oprava a obnova původních oken. A jsou tam velmi půvabné detaily, které si Oldřich Liska sám navrhoval.

Čtěte také

Přestavba domu od Jana Kotěry v Hradci Králové budí vášně. Podle aktivistů ho soukromník zničí.

Kde tuhle vilu spatříme?
Najdeme ji ve Střelecké ulici, nachází se tam Živnostenský úřad. Dnes je v majetku města, takže by se možná nabízelo i nějaké trošku kulturnější využití. Nicméně mé oblíbené vily jsou dva řadové domky, jeden je ve Vrchlického ulici, jeden v Čechově ulici, leží hned na rohu od sebe. Domy v Čechově ulici jsou od stavitele Josefa Sedláka, který pocházel z Brna, a druhé jsou od stavitele Josefa Modry. Oba řadové domky jsou z roku 1925 a ukazují nám, že jedny jsou už zcela moderní, puristické, a ty druhé jsou dekorativní, takové skoro zámečky. Dokazují, že architektura v té době byla nesmírně rozmanitá.

Celý rozhovor s historikem architektury Ladislavem Zikmundem Lenderem nejen o úžasných stavbách v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.