Antonín Kolář procestoval při studiích svět: Pak doceníte, co máme doma. A získáte nad vším nadhled

8 fotografií

Antonín Kolář studoval hudbu ve Spojených státech, byl jako dobrovolník v Belize, procestoval Guatemalu i Mexiko a za pár dní odletí pro změnu do Kanady. Viděli jsme se před čtyřmi lety, to jste měl kratší vlasy a házel jste tu papírovou vlaštovkou.
Ano, to jsem byl ve studiu při příležitosti vyhraného Mistrovství České republiky v hodu papírovou vlaštovkou. Tím jsem postoupil i na mistrovství světa.

Belize je úžasná, maličká země, lidé tam jsou otevření a přátelští. Ale když se jim něco nelíbí, tak vám to rovnou řeknou.
Antonín Kolář, student Univerzity Hradec Králové

Tenkrát jste vytvořil i rekord. Jak dlouho letěla vaše vlaštovka?
Ta finální, co jsem hodil v Salcburku, ale během tréninku, tak letěla přes 20 vteřin. A držitelem českého rekordu bych měl být asi pořád.

Antonín Kolář ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A házíte ještě?
Teď, když jsem byl opět v Americe, tak během studií tam byla soutěž, která se koná každé tři roky. Byl jsem na kvalifikačním kole v Mineapolis a tam jsem opět vyhrál. Ale už jsem potom nemohl jet na mistrovství Ameriky, protože nejsem Američan.

Čtěte také

Mistr v hodu papírovou vlaštovkou Antonín Kolář vzkazuje: Nebojte se s lehkostí žít i létat životem

Vy jste ale nejel do Ameriky házet vlaštovkou, byl jste tam kvůli hudbě, protože jste také klavírista.
Je to tak. Klavír a hudba jsou mou velkou vášní. Právě v Jižní Dakotě na Northern State University jsem studoval hudbu a bylo to nádherné. Všude velké luxusní klavíry, krásné možnosti, úžasní učitelé, kteří se vám věnují. Takže to byla obrovská zkušenost.

Co jste se tam naučil?
Snažil jsem se porozumět více jazzu, ale to je skutečně velkou výzvou. Byl jsem členem obrovského orchestru, kde jsme hráli na filmovém večeru všechny ty slavné skladby, takže to byl obrovský a krásný zážitek. Hráli jsme tam 4 nebo 5 velkých koncertů. Myslím si, že učitelé jsou tam možná víc otevření studentům, kdo chce, tak se mu skutečně věnují naplno.

Jižní Dakota. Pojďte nám říct něco o tomto státě.
Jižní Dakota je taková poměrně neznámá, bych řekl, že kolikrát i pro samotné Američany. Jediné, co si o ní většinou pamatují, že je tam je veliká zima. Teploty tam mohou klesat třeba k -48 stupňům Celsia nebo snad ještě víc. Já jsem zažil nějakých -35, možná i -40. Je to vážně pořádná zima. Kolikrát člověk vyjde ven a jen se nadechne, už to v něm mrzne.

Z hromady plechů vyšla paní s úsměvem od ucha k uchu a ptala se, jak nám může pomoci. Sama neměla nic, ale nabízela pomoc.
Antonín Kolář, student Univerzity Hradec Králové

Jak dlouho jste studoval na tamní univerzitě?
Jen jeden semestr, to znamená zhruba pět měsíců, takže zážitků bylo mnoho. Já třeba miluji snowboarding, takže jsem byl týden v Utahu, a to bylo úžasné. Obrovské hory a free ride, spousta prašanu, nádherné zkušenosti. Tam je to ráj pro lyžaře a snowboardisty.

Čtěte také

Chci ovlivnit nějaké mladé duše a motivovat je k tomu, aby dělaly, co je baví a rozdávaly radost

Jaký největší zážitek ze Spojených států se vám vybaví?
Jeden z těch velkých byl právě už zmíněný velký koncert nebo jízda v Utahu na snowboardu. Hned od lanovky tam byl obrovský sráz, asi dvacetimetrová skála. Říkal jsem si, že tam je prašan, že tam musím vyrazit. Ptal jsem se, jestli tam můžu, protože jsou samozřejmě různé zákazy, a nakonec mě tam nechali jet. Byla to taková dvě, tři esíčka na snowboardu, ale absolutní, maximální přítomnost nebezpečí.

Ještě pořád studujete Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové?
Ano, ještě studuji, zbývá mi poslední, pátý ročník dostudovat. Budu studovat na dálku z Kanady a příští rok mne čekají státnice. Hned, co se vrátím.

8 fotografií

Co budete v Kanadě dělat?
Měl bych tam pracovat jako učitel v dobrovolné organizaci, je to česká škola v Calgary. Tam bych měl mít druhý stupeň.

Čtěte také

V Kambodži mě nejvíc zasáhlo, že takřka nic nemají, ale jsou schopni něco darovat. Své srdce

Vy jste se prý ze Spojených států amerických přesunul do Střední Ameriky, do Belize?
Je to tak. Byl jsem tam na ostrově San Pedro v Belize, kde jsem pracoval jako dobrovolník v jedné organizaci. Asi 20 univerzitních studentů nás tam bylo a pracovali jsme s mládeží, navštěvovali chudé rodiny a podobně. Belize je úžasná, maličká země, lidé tam jsou neskutečně otevření a přátelští. Ale na druhou stranu jsou pořád upřímní. Když se jim něco nelíbí, tak vám to rovnou řeknou.

A co děti, se kterými jste tam pracoval?
To byl obrovský zážitek. Děti byly neskutečně nadšené a vděčné za cokoliv, co jsme s nimi dělali. Byla na nich vidět ta radost a jak do toho šly naplno. Mám tam jeden krásný zážitek, možná za všechny, když jsme přijeli k takové jedné hromadě plechů, což bylo vlastně stavení, vyšla paní a s úsměvem od ucha k uchu, s rozzářenýma očima se nás ptala, jak nám může pomoci. Sama neměla prakticky nic a ptala se, jak nám může pomoci.

Jakub Schmidt a Antonín Kolář ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Navštívil jste také Mexiko a Guatemalu.
Tam jsem cestoval sám a byla to také nádhera. V Guatemale jsem navštívil tamní sopky a různá stará města, učil jsem se tam surfovat, bylo to dost divoké.

Co vám tedy dává tato možnost vyjet díky škole do světa a poznávat svět?
Těch věcí je strašně moc, dalo by se o tom povídat hodiny a hodiny, co to člověka učí. Ale říkal jsem si, že to bylo, jako kdybych si prožil život za celý den a vrátil se zpátky v čase. Člověk neskutečně dospěje, uvědomí si, kým je a co všechno tady v Česku máme, co funguje, i když třeba někdy ne tak docela. Ale doceníte všechny ty věci a získáte nad vším nadhled.

Antonín Kolář, student Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, byl dnes naším hostem. Ať se vám daří a šťastný let, šťastnou cestu.